20. 3. 2017 Vzgljad, překlad Eurasia24
Nová strategie Pentagonu pro boj s Islámským státem, zpracovaná na příkaz nového prezidenta USA, využívá formy a metody boje používané i Barackem Obamou, kterého Trump kritizoval pro neschopnost porazit džihádisty.
Během volební kampaně Trump hovořil o svém přání co nejdříve rozdrtit radikální islamisty a obviňoval přitom Obamovu administrativu z liknavosti a malé vůle bojovat s radikály efektivněji. Nová doporučení Pentagonu se ovšem jen málo liší od metod, které používala administrativa předchozí.
Z celkového pohledu je navrhováno pouze posílení předchozích opatření: pokračovat v bombardování pozic ozbrojenců, intenzívně podporovat místní síly během speciálních operací v iráckém Mosulu a v syrské Rakce, „hlavním městě“ Islámského státu. Současně je doporučováno přerušit všechny cesty a kanály financování teroristů a stabilizovat oblasti, které již byly od islámských radikálů osvobozeny.
„Nový plán“ na zničení IS nařídil Trump připravit koncem ledna a zpracovatelům na to poskytl třicet dní. Současně na ministerstvu obrany požadoval, aby našlo nové zahraniční partnery pro posílení boje s uskupeními IS. V únoru pak bylo oznámeno, že Pentagon doručil první návrhy k dalšímu postupu do Bílého domu.
Že jsou navrhovaná opatření pro splnění Trumpových předvolebních slibů zcela nedostatečná, uvádějí pod podmínkou zachování anonymity američtí odborníci na vojenskou strategii, kteří již zveřejněné části plánu kritizují.
Bývalý velitel Vrchního velitelství spojených ozbrojených sil NATO v Evropě, admirál ve výslužbě James Stavridis vyjádřil jako svůj osobní názor naději, že prezident vrátí celý plán Pentagonu k přepracování.
Stavridis pro NBC uvedl, že „současný plán na zničení seskupení Islámského státu se zcela podobá tomu starému ‚výtvoru’ – plán B spočívá v tom, že pokračujeme v plánu A, pouze se snažíme o něco víc“.
Další zkušený voják, generál letectva USA ve výslužbě David A. Deptula, zodpovědný za letecké útoky USA během první války v Iráku, požaduje používat v boji s radikály větší vojenskou sílu. „Pokud budeme islamisty považovat za lidské tělo, pak se zatím strefujeme do prstů jeho rukou a nohou,“ zdůraznil. Uvedl také, že pokud letecké útoky koordinují generálové pozemního vojska, „není to zrovna ono“.
Během přípravy plánu zvažoval Pentagon i myšlenku podstatně radikálnějších metod boje, a to včetně provedení krátkodobé pozemní operace v Sýrii, kde již před tím působily omezené skupiny amerických speciálních sil pomáhající různým skupinám syrské opozice. Oficiálně se Američané přímo do bojů nezapojují.
Kromě toho disponují Američané čtyřmi vojenskými objekty na území kontrolovaném Kurdy. Jde například o vzletovou a přistávací dráhu u Ramilanomu (v severovýchodním guvernorátu Sýrie Hasaka). Celkem, včetně zásobovacích jednotek, vojenských poradců, příslušníků speciálních sil a leteckých návodčích, představuje americký kontingent několik tisíc lidí.
Minulý týden byly zveřejněny plány Pentagonu vypravit do Sýrie zhruba tisíc dalších vojáků, kteří by měli podpořit útok na Rakku. Američané chtějí podpořit hlavně Kurdy a syrskou opozici, a to tak, že jim pomohou s odminováním dobytých území a s naváděním letecké munice na pozice IS. Zatím však Trump a ministr obrany USA James Mattis tento krok neschválili. Současně však vešlo ve známost, že USA rozmístily na letišti Rumeilan v Hasace oddíl námořní pěchoty.
Vojenský expert, docent katedry politologie a sociologie na Ruské ekonomické univerzitě G. V. Plechanova Alexandr Perendžijev upozorňuje, že kdykoli se začne hovořit o reálných akcích směřujících ke zničení IS, nevyhnutelně se vynoří „otázka ekonomických zájmů“.
„Pak se najednou ukazuje, že Islámský stát byl vytvořen v zájmu určitých osob, které v politickém systému USA představují silné a významné lobbisty. Akceptovat jinou strategii znamená vlastně poškodit zájmy těchto osob. Vložené prostředky se jim teď vracejí několikanásobně, takže není nikdo, kdo by dosavadní strategii měnil. A všichni, kdo se na tvorbě plánu podílejí, dostali jasnou politickou objednávku, kterou také naplňují,“ uvedl Perendžijev pro Vzgljad.
Podle jeho slov by USA mohly zesílit boj proti IS především spoluprací s Ruskem, ovšem „ministr obrany USA nevyrazil do Moskvy, ale do Saúdské Arábie“ a v tu ránu bylo zřejmé, že nový plán „jako když starému z oka vypadne“. Už počátkem března se hovořilo o nechuti Trumpa pracovat s Ruskem na dohodách o boji s IS a na dalších otázkách týkajících se národní bezpečnosti.
„Otázka není, kdo je v daném okamžiku prezidentem, ale jaká je politická zakázka. Ta nepřichází od prezidenta, ale od elitních politických skupin, které za ni lobbují a současně i kontrolují její plnění. K zásadním změnám tedy dojít nemůže,“ uzavřel Perendžijev.
