Raketoplán X-37B je americkou odpovědí na ruskou technologii Dead Hand. Potvrzují to i fotografie. Cenově dostupná varianta projektu Aurora? Raketoplány budou vozit bomby až nad Teherán?

Avatar
Původní autoři

– VK – 28. 3. 2017 AE News

Světová a také česká média dnes shodně přinesla články [1] o podivném rekordu amerického bezpilotního miniraketoplánu X-37B, který krouží na oběžné dráze ve výšce zhruba 800 km už 677 dní, od loňského května. 


Do redakce jsme dostali několik emailů, abychom se k věci také vyjádřili. Projekt má pod svým velením Pentagon ve spolupráci s NASA, takže se dá tušit, že použití stroje bude primárně pro vojenské účely. Oficiální účel mise není jasný, ale mainstreamová média se odkazují na interní informační zdroje, že prý raketoplán testuje nový propulzní motor na bázi iontového pohonu. Ten funguje na principu emitování iontových částic z elektromagnetického generátoru a palivem je např. xenon. Maximální rychlost, kterou dokáže motor ve vakuu vyvinout, je zhruba 10 km/s. NASA má v provozu prototyp motoru s názvem NSTAR pro blíže nespecifikovanou vesmírnou loď Deep Space 1 a jde o mohutný motor, který se na palubu miniraketoplánu X-37B rozhodně nevejde. Pokud ovšem NASA motor nezmenšila pro použitelnost v X-37B.

Okolo stroje X-37B se pohybují pracovníci NASA jen v hazmat oblecích.

Jenže spotteři na základně Edwards a také sama NASA vyděsila fanoušky projektu X-37B záběrem na skupiny pracovníků v tzv. hazmat oblecích, které se používají pro ochranu před chemickou, biologickou a také radiační hrozbou. Odborníci na letectví navíc upozorňují, že raketoplán X37-B je opravdu zoufale a katastrofálně malý a na jeho palubu se musí vejít nádrže s palivem pro pohonnou jednotku, takže užitný prostor raketoplánu uvnitř je maximálně limitní. V diskusi na Infowars se k tomu nedávno vyjadřoval bývalý pilot amerického letectva, který pracoval pro NASA jako konzultant pozemního výcviků pilotů raketoplánů Shuttle. X-37B označil za kosmický dron, který má nést jadernou hlavici, nebo cluster několika menších hlavic.

Drony na oběžné dráze s jadernými hlavicemi

Důvod je zcela jasný. Jde o další stupeň americké odezvy na ruské protiletadlové a protiraketové komplexy, které podle Pentagonu jsou natolik pokročilé, že při vypuknutí nukleární výměny mezi Ruskem a USA by velká část amerických hlavic na ruské území ani nedopadla. Projekt X-37B ale má úplně jinou a hrozivou perspektivu. Díky tomu, že stroj může v kosmu manévrovat a měnit trajektorii, nemůže ruská protiraketová obrana takovýto nosič zaměřit. Po vstupu do atmosféry se raketoplán neřítí dolů po balistické dráze, kterou využívají protiraketové systémy, ale může manévrovat a úplně tak vyruší protiraketovou obranu Ruska.

Pracovníci instalují textilní rukáv od vzduchotechniky na odsávání něčeho z raketoplánu.

Hrozba spočívá v tom, že takový nosič nelze na oběžné dráze zničit. Pokud by chtěli miniraketoplán na oběžné dráze sestřelit, raketoplán by prostě před zásahem odletěl jinam. Pokud by USA chtěly zaútočit na Moskvu, raketoplán by sestoupil do atmosféry a z vysoké výšky, kam nevystoupají ruské stíhačky, ani ruské protirakety, by raketoplán vysypal jaderné hlavice a shodil je na cíl volným pádem. Vlastně by stroj klidně mohl shořet v atmosféře, vstoupil by do ní střemhlav a vysypal by hlavice na plánovaný cíl, žádná balistická dráha, nic takového by nebylo třeba. Stroj by takto mohl bombu doslova vhodit z nebe až na Rudé náměstí, aniž by ruská protiraketová obrana s tím mohla cokoliv dělat. Proti kosmickému manévrovatelnému dronu nemá Rusko zatím žádnou odpověď.

Okolo stroje lze chodit jen v hazmat oblecích s dýchacími přístroji

Uvolněné fotografie NASA ukazují, že zaměstnanci NASA jsou v hazmat oblecích s dýchacími přístroji velmi opatrní a bojí se ozáření a radiace. Pracovníci nasazují na zadní část stroje textilní rukavicový tubus vzduchové klimatizace. Ten se používá buď pro vhánění vzduchu, nebo pro odsávání. Že by pracovníci v hazmat oblecích odsávali z vnitřku stroje kontaminovanou atmosféru prostoupenou radiací? Je to logické. Pokud jsou na palubě termonukleární zbraně, hlavice vyzařují značné množství radiace, která ionizuje okolní prostor. Z vnitřku stroje je tak třeba odsát kontaminovaný vzduch, zejména prachové částice, které se staly vlivem působení hlavic radioaktivními. Obrovské utajení okolo mise X-37B je možná kvůli tomu, že USA se chystají vypovědět smlouvu o zákazu jaderné proliferace ve vesmíru a v blízké budoucnosti chtějí své zastaralé balistické rakety Minuteman nahradit divizí raketoplánových dronů. Jednalo by se o sloučení příjemného s užitečným. Na území USA by nemusely být žádné jaderné zbraně, žádná sila, Rusko by muselo přestat mířit na americké instalace v USA a muselo by začít mířit na oblohu.

Pracovníci NASA v hazmat oblecích, mobilní vzduchotechnika na vozících.

Dokonce takovéto využití X-37B dává smysl i z ekologického hlediska. Pokud by došlo k poruše na hlavici, ta by explodovala ve vesmíru. Dnes je to jinak, hlavice by explodovala někde v silu uprostřed Kentucky a zamořila by tisíce čtverečních mil. Přesunutí hlavic do kosmu a jejich nainstalování na malé drony v podobě raketoplánů by vyřešilo americký problém s výrobou a vývojem nových balistických raket a zároveň i manévrovatelných hlavic, které Rusko už vyvinulo v odvetě na odstoupení USA od smlouvy ABM. Pentagonu se myšlenka dronů líbí čím dál tím více a snaží se je nasazovat ve stále více konfliktech.

Na některé státy lze shazovat bomby už jen z oběžné dráhy

Když si uvědomíme, kde ještě USA nemají drony, je to na oběžné dráze. Všude jinde je mají. Na zemi, ve vzduchu, i na moři. A dokonce i pod vodou. Skupiny dronů na oběžné dráze můžou mít i konvenční výzbroj. Např. pro účely průniku a bombardování země se silnou protiletadlovou obranou, do které nelze letadly přiletět, vysypat lidem na hlavy tisíce tun „demokracie“ a zase odletět. Ovšem dron, který by z vesmíru vletěl přímo na centrum velení armády, např. v Teheránu, by dokázal shodit mohutnou bombu přímo Ajatolláhovi do postele. Zní to děsivě, ale proti tomuto prakticky teď neexistuje obrana. Pro útok z oběžné dráhy mají dnes armády jediné instrukce, útoky po balistické dráze pro sestupující hlavice.

Pracovníci v hazmat oblecích okolo X-37B.

Pokud ale objekty manévrují, nebo padají volným pádem, anebo jsou dokonce řízeny jako drony, neexistuje proti takovým objektům protiletadlová obrana. Největším problémem by byly radary. Ty dnes hlídají hranice proti narušiteli v horizontálním směru, ale nesledují oběžnou dráhu. Radar zachytí raketoplán teprve ve výšce 40 km, ale to už je pozdě, protože hlavice z dronu se už řítí k zemi. I kdyby existoval protiraketový systém na podobné útoky, na hlavici padající zničehonic po neznámé dráze lze jen těžko vyrobit protiraketový systém. Pentagon tak podle všeho se rozhodl, že militarizuje vesmír na nízké oběžné dráze a zatím testuje navigační systémy a spolehlivost dronů na oběžné dráze. Určitě se testuje i zabezpečení spojení, aby třeba hackeři z Ruska nepřevzali nad raketoplány kontrolu. To není legrace. To je reálná hrozba, že pokud takovéto drony budou existovat, bude existovat i snaha převzít nad nimi kontrolu.

X-37B může být lacinější náhradou za Auroru

Na tyto raketoplány NASA se dá dívat jako na chudou verzi původně ambiciozního projektu Aurora, který měl za úkol vyrobit hybridní stroj, který by startoval jako stíhačka a na oběžné dráze by se pohyboval jako kosmická loď. Okolo Aurory je dodnes spousta spekulací a dohadů, které pocházejí už z konce 70. let minulého století, ale pokud by americká armáda něco takového měla, už by to dnes použila a pochlubila by se tím. Zkoušení zmenšených kopií strojů Shuttle na oběžné dráze spíše ukazuje na nedostatek invence a především zdrojů. Ruský raketoplán Buran byl totiž dálkově řízený jako dron již v druhé polovině 80. let, takže USA zde prostě dohánějí tehdejší Sověty. Jenom doufám, že se nedočkáme nějaké poruchy, až spadne jeden z těchto raketoplánů čirou náhodou na zem.

Co je na palubě X-37B tak hrozného, že okolo stroje není ani jediný člověk, který by neměl na sobě hazmat oblek?

Rusko mělo v dobách SSSR systém poslední odvety s názvem „Perimetr“ [2], který na západě byl známý pod přezdívkou Dead Hand. Pokud by sovětské velení bylo v Moskvě zničeno a generální štáb by se rozpadl, systém Perimetr by odpálil všechny zbývající ruské rakety na nepřátele. Vladimir Putin prý nechal systém Perimetr znovu aktivovat, takže aktivita Pentagonu ve věci militarizace vesmíru může být opět vedena snahou o přechýlení misek mocenských vah na stranu USA. Mělo by nás varovat, že projekt X-37B začal za Obamy, který na jedné straně pokrytecky v Praze podepisoval odzbrojovací smlouvu s Vladimirem Putinem, ale na straně druhé potichu dal zelenou k výrobě dronů s jadernou výzbrojí na oběžné dráze.

-VK-
Šéfredaktor AE News