25. 4. 2017 ParlamentníListy
Sociolog Jan Keller, který má k Francii blízký vztah, v rozhovoru pro ParlamentníListy.cz komentuje francouzské prezidentské volby. Keller jako stipendista francouzské vlády absolvoval ve druhé polovině 80. let studijní pobyty na univerzitách v Bordeaux, v Aix-en-Provence a na pařížské Sorbonně. V roce 1992 obhájil habilitační práci O byrokratizaci státní správy ve Francii za starého režimu.
Nejprve obecná otázka. Co říkáte výsledku prvního kola francouzských prezidentských voleb?
Zajímavé je určitě už to, že na rozdíl od brexitu a od prezidentských voleb v USA se agentury shodly v tom, jak toto první kolo ve Francii dopadne. Už několik dnů věštily, že zvítězí Macron a druhá bude v těsném závěsu Marine Le Penová. Tyto odhady se ovšem vyvíjely dost složitě. Třeba před Vánoci agentury hlásily, že Le Penová vyhraje první kolo s poměrně velkým náskokem a Macron bude přinejlepším třetí. Ale někdy během března se to vykrystalizovalo jinak, což agentury včas zachytily.
Překvapilo vás něco z voleb?
Účast určitě ne, ta se předpokládala kolem 80 procent. Nepřekvapilo ani vyrovnané pole prvních čtyř uchazečů o funkci prezidenta, také to agentury včas signalizovaly. Trochu mne překvapilo, že si nikdo nevšiml toho, jak v prvém kole nepochopitelně zaspal Putin. Přece kdyby zvítězila Le Penová, byli bychom okamžitě informováni, že za to může Kreml.
Lze odlišit, které sociální, náboženské či etnické skupiny volily jednotlivé kandidáty? Tedy Macrona, Le Penovou, Fillona a Mélenchona a z jakého důvodu? Můžeme je tedy probrat jednoho po druhém?
Nejjednoznačnější je to u Le Penové. Volili ji především příslušníci takzvaných lidových vrstev, tedy dělníci a řadoví zaměstnanci, bývalí typičtí voliči socialistů a komunistů. Dále to byli lidé z venkova a menších měst, drobní rolníci a živnostníci. Převažovali lidé starší, z mládeže především ti, kdo jsou nejvíce ohroženi nezaměstnaností. Jen minimum lidí ji volilo v Paříži.
Naproti tomu Francois Fillon posbíral hlasy typicky pravicových voličů, tedy podnikatelů a zaměstnanců vyšší úrovně především ze soukromého sektoru. Hodně hlasů dostal i od příslušníků inteligence, zejména opět působící v soukromém sektoru.
Mélenchon bodoval mezi chudými vrstvami v zámoří, ale musel získat i hlasy části takzvaných prekérních intelektuálů – to jsou ti, kteří vystudovali, ale moc se jim nedaří. Také on měl hlasy nezaměstnaných a lidí ohrožených delokalizací pracovních míst podobně jako Le Penová.
Emmanuel Macron lovil hlasy ve všech vrstvách s výjimkou těch nejchudších a těch z malých lokalit. Přešla k němu velká část bývalých voličů socialistické strany, ale volili ho také takzvaní bobos, tedy „bohémská buržoazie“ – vesměs mladší lidé z odvětví, která jsou na vzestupu a jsou spojená s ekonomickou globalizací (banky, informatika, média a podobně).
Jak volili starousedlíci z řad migrantů, taková evidence se nevede. Podle dřívějších výzkumů byla jejich volební účast zřejmě nižší, ovšem mohli volit prakticky kohokoliv ze čtyř zmíněných kandidátů včetně Le Penové.
…. …. …. (celý text rozhovoru ZDE)
