15. 4. 2017 zdroj
„Víme zcela jistě, že letadlo se rozlomilo ve vzduchu“, tvrdí promovaný inženýr Waclaw Berczynski. Novým důkazem o atentátu vedoucí vyšetřovací komise ke Smolensku časné pondělní ráno naladil diváky státní televize TVP ke svátečnímu výročí. 10. dubna 2010 se u Smolenska zřítilo polské prezidentské letadlo. Celá posádka, 96 osob , mezi nimi hlava státu Lech Kaczynski a jeho žena Maria přišli o život.
Jen to však v Polsku platí za potvrzené. Přívrženci Jaroslava Kaczynského , šéfa vládní strany „ Právo a spravedlnost“ /PiS/, vycházejí z atentátu. Neboť to je životní a státní doktrína šedé eminence, který od smrti svého bratra – dvojčete- nosí jen černý oděv. Důvodem, že se stroj ocitl na bříze a před přistávací dráhou se v lesíku rozlomil, nebylo riskantní rozhodnutí pilotů přistát za mlhy , jak analyzuje první vyšetřovací komise pod tehdejším ministrem vnitra Jerzy Millerem. Ta ale byla svolána v době vlády konkurenční strany „ Občanská platforma“/PO/ za Donalda Tuska. Předchozí vláda je současným vládním táborem podezřívána, že svému výboru, který nevychází z cizího zavinění, sama nevěřila. „ Stále více se přibližujeme k pravdě, zní Kaczynského slib svým přívržencům, kteří každý desátý den v měsíci naslouchají jeho projevům před prezidentským palácem. Přitom se také často nadává na politického protivníka. Polsko je rozděleno, stejně jako skupina pozůstalých po pádu letadla.
„ Je jisté – Rusko se nezachovalo a nechová kooperativně. Dosud Polsku nebyly vydány ani vrak Tupolevu, ani černá skříňka, také navigátoři technicky spíše zaostalého vojenského letiště reagovali se svým varováním před přistáním příliš pozdě.“ Určitě se v prostoru vznášejí otevřené otázky. Ale v nové vyšetřovací komisi, kterou založil ministr obrany Antoni Macierewicz, není expert, který by byl po neštěstí na místě. Obhájci současné komise odkazují na mezinárodní odborné síly, které se účastní současného vyšetřování. Míněn je profesor letectví polského původu Wieslaw Binienda z Akron University Ohio,který již dříve pochyboval o průběhu katastrofy , jak ji popsala komise Millerova.
Ruští navigátoři a bomba v letadle
Animační film vyšetřovací komise ukazuje různá pochybení, která vedla k neštěstí. Za prvé se tvrdí, že ruští navigátoři zavádějícími pokyny přivedli piloty ke zkáze. Smolenští navigátoři byli řízeni generálem Vladimírem Benediktovem z Moskvy, který předtím řídil speciální komando ve válce v Afghánistánu.
Komunikačním zmatkem „ ze strany Ruska to muselo vést ke katastrofě“, říká komentátor filmu. Pilot Arkadiusz Protasiuk byl navigátory „ podveden“, kteří mu sdělili příliš krátkou vzdálenost od přistávací dráhy , takže letěl příliš hluboko.
Piloti, kteří zpozorovali, že letěli příliš hluboko, chtěli se strojem ještě vzlétnout vzhůru – tak zní teorie komise.Nikoliv bříza oddělila část levého křídla, a to vedlo k pádu, ale daleko více se jednalo o „ havárii“, která uvolnila část křídla. Letadlo bylo ale ještě řiditelné, teprve exploze nakonec roztrhla na kusy Tupolev – 154.
I když to explicitně ve 42 – minutovém filmu řečeno není, i pouze jeden ze tří faktorů mohl zavinit zřícení letadla – tvrzení o chybném navádění, ztráta části křídla a exploze. Polská vláda se bude nyní dotazovat u ruských navigátorů na průběh pádu.
Jerzy Miller, vedoucí první vyšetřovací komise, byl proti tomu. Komise nejprve vypustí do světa tézi a poté dodává „ pseudofakta“ . Navíc by na palubu nikdo nemohl nepozorovaně přinést bombu.
Pavel Antymowicz, astrofyzik, který patřil do vyšetřovací komise předešlé vládní strany „ Občanská platforma“, je také proti. Černá skříňka, jejíž vyhodnocení má Polsko k dispozici, by účinek bomby musela zaregistrovat. Podlaha letadla zničena nebyla, což mluví proti explozi, stejně jako stav plic a neprotržené ušní bubínky posádky. Maciej Lasek, který vedl státní vyšetřovací komisi leteckých neštěstí v letech 2012 – 2016, prohlásil, že letadlo až do kolize s břízou bylo nedotčené.
Také Kreml prostřednictvím svého mluvčího Dmitrije Peskova říká, že černá skříňka žádnou explozi bomby nevykazuje. Celkově ruská média věnovala polskému památnému dni a tézím komise málo pozornosti.
Na druhé straně tvrdé jádro, přesvědčené přívržence téze o atentátu v Polsku, vědecké protiargumenty málo zajímají. Okolo 20% Poláků je přesvědčených o teroristickém činu. Větší význam však mají nyní mocenské boje uvnitř PiS. Teď je ve výhledu nová vyšetřovací komise. Jaroslav Kaczynski rozhodl o jejím založení ve středu, aby si posvítil na eskapády Bartoloměje Misiewicze, bývalého tiskového mluvčího ministerstva obrany.
To je chápáno jako útok na ministra obrany Antoniho Marcinkiewicze, který se dosud osvědčil jako nejvěrnější druh Kaczynského ve věci teorie atentátu u Smolenska. Vážný spor obou by Poláky, kteří věří v atentát, rozdělil na dvě skupiny.
Pro Novou republiku vybrala a přeložila Mgr. Zdenka Holešová
