Britský analytik: Peking a Moskva našly alternativu západním summitům

Avatar
Původní autoři

28. 5. 2017    zdrojpůvodní zdroj
Příjezd ministra zahraničních věcí Číny Wang Yi se časově ne náhodou shodl s setkáními představitelů NATO a Velké sedmičky, píše ve svém článku pro The Independent Andrew Hammond z Londýnské školy ekonomiky a politických věd. Podle jeho názoru tato návštěva ukazuje, že Čína a Rusko vyvinuly společný alternativní postoj v oblasti klíčových regionálních a globálních otázek, včetně “jaderné slepé uličky” v Koreji a občanské války v Sýrii.


Ministr zahraničních věcí Číny Wang Yi se chce během své oficiální návštěvy setkat s řadou ruských představitelů, včetně svého protějšku Sergeje Lavrova. Tato setkání, která se časově “symbolicky” shodují se summitem NATO a Velké sedmičky, zdůrazňují, že Moskva a Peking mají “alternativní směr spolupráce” pro celou řadu mezinárodních otázek, píše v článku Andrew Hammond.

Podle něj se vztahy mezi těmito zeměmi oteplily po ukrajinské krizi, která vedla k vyloučení Ruska z Velké osmičky. V následném období růstu napětí se Západem Moskva oznámila řadu společných projektů s Čínou, včetně vytvoření nového způsobu formování mezibankovních převodů a formování úvěrové agentury, která umožňuje ekonomickým infrastrukturám obou zemí operovat nezávisle na převážně západních finančních institucích.

“Prudký růst spolupráce” pomohl oběma zemím vyvinout přesvědčivou celkovou pozici na klíčové regionální a globální problémy, včetně “jaderné slepé uličky” v Koreji a občanské války v Sýrii, soudí autor.

Podle Hammonda si Čína i Rusko dobře uvědomují, že u otázek bezpečnosti na Korejském poloostrově neexistují žádná jednoduchá řešení. Obě země se ze všech sil snaží najít nejlepší odpověď nejen na pravidelné vypouštění raket Pchjongjangu, ale také na jeho jaderné zkoušky.

Poslední rétorika Washingtonu vyvolala u Pekingu obavy, že Američané vážně uvažují o preventivním úderu na severokorejská jaderná zařízení. Prezident Donald Trump jasně prohlašoval, že pokud se Čína nechystá řešit severokorejskou otázku, budou ji řešit USA.

Avšak na rozdíl od Washingtonu se čínské orgány vyhýbají přijímání rozsáhlejších a rozhodnějších opatření proti svému bývalému spojenci. Peking nechce vyvíjet příliš velký tlak na Pchjongjang, aby ho nedestabilizoval.

Stále větší nepředvídatelnost severokorejského vedení ani perspektiva jeho svržení neodpovídají zájmům Číny. To vše může vést nejen ke zvýšení nestability v KLDR, ale také k vytvoření proamerického státu namísto nynějšího “režimu” Kim Čong-una.

Peking a Moskva se obávají, že vývoj situace na poloostrově by se mohl vymknout kontrole, proto podporují iniciativu Rady bezpečnosti OSN. Je založena na loňském návrhu OSN ohledně zpřísnění některých sankcí v reakci na pátou jadernou zkoušku Pchjongjangu.

Toto opatření OSN také vyžaduje zrušení společných americko-jihokorejských cvičení a rozmístění na poloostrově “sporného” protiraketového komplexu THAAD. Čína vystupuje kategoricky proti umístění systému z důvodu obav, že by mohl být použit nejen k boji se severokorejskými raketami, ale také na špionáž na jejím území.

Moskva sdílí tyto obavy. Náměstek ministra zahraničí Ruska Gennadij Gatilov nazval rozmístění THAAD “dalším destabilizujícím faktorem”. Poznamenal také, že americký protiraketový systém ohrožuje “rovnováhu sil v regionu”.

Článek poskytla InoTV. Materiály InoTV obsahují výlučně hodnocení zahraničních médií a neodrážejí postoj RT.

Pro Novou republiku vybrala a přeložila PhDr. Vladimíra Grulichová