Majestát nemajestát, pojďme si to rozdat!

Avatar
Původní autoři

Zdeněk Hrabica
5. 5. 2017
Dějiny téměř každé české i československé politické strany, jsou něčím pochroumané. Z odkazu svého otce mi zůstalo jedno přikazání. Nebylo z jeho hlavy, ale byly to rady významného politika, senátora a říšského a zemského poslance, jednoho z tvůců sociální demokracie, posléze odkloněného – Josefa Hybeše: „ Dej si pozor na socany, zrazují, dej si pozor na jestřáby, na Němce a na Brňáky“.


Poté, když přestal být otec pacholkem u sedláka a u kováře v Hauskirchenu v Dolním Rakousku, byl krátce sluhou Josefa Hybeše. Kromě odkazu si otec pochvaloval, že Hybešovi k velké politice stačily – postel, skříň, stůl, dvě židle a věšák, trocha nádobí a skromně, leč noblesní oblečení.

A především vznešenost.

Včera jsem si na tuto epizodu vzpomněl. Ve chvíli, když se v přímém televizním přenosu z Pražského hradu odehrála fraška ve světle ramp v sídle majestátu. Předcházelo ji několik komediálních dějství, které následovaly po oznámení předsedy vlády Bohumila Sobotky, že hodlá podat demisi.

Byly to dramatické okamžiky.

Hlava kočkopsí vlády, složené z ČSSD, hnutí ANO a KDÚ – ČSL se ocitla jakoby v pasti.

Náhle, o čem se dávno šušká, se zjistilo, že v komoře je myš a že se v ní krade, šidí, klame. Nebo se tak zase často i  dělo.

Chyťte Babiše!
Ještě nedozněly sjezdové fanfáry a křepčení z radosti nad silnými mandáty, neskončilo vrtkavé pobíhání kolem platnosti bohumínského usnesení a ejhle!

Pod svícnem byla dlouho hustá tma. Rolety na oknech byly dlouho spuštěny.

Surfoval jsem na notebooku, co k tomu všemu, co jsem spatřil na obrazovce v duelu Zeman – Sobotka říkají uši vlasti milené, zmatek nad zmatek. Chaos, komedie na pokračování.

Hledal jsem moudro, obtížně a  marně.

Ještěže mne hřály návraty k mé včerejší přítomnosti mezi odbornou lékařskou veřejností při XII. Traumatologickém dnu v pražském hotelu Globus, kdy jeden z řečníků maně do sálu pronesl: „Projevy a sukně žen a dívek mají být krátké, myšlenky a ženské výstřihy mají být hluboké.“

Podle tohoto mustru, jsem tomu podobné řádky našel, napsal je poslanec KSČM Jiří Valenta.

Cituji: „ Tato bizarní fraška doposud na naší politické scéně nevídaná, jen ilustruje fakt, že mnozí, a v tomto případě i prezident, považují vlastní exhibice za jakýsi projev politické síly a moci a snad dokonce odplaty. Zemanovo hradní extemporé vlastně jenom zarámovalo Sobotkovy rezignační taškařice, kterými sociální demokracie odstartovala volební kampaň.“

Myslím, že jde o událost nanejvýš nedůstojnou!

I hodně varující pro zemi, pro národ, pro její význam a polohu.

Jakoby z mrtvých opět povstávali nespříznění Bismarck a Marx, když jistě nesprávně ukazovali, že Češi si nezasluhují vládnout sami sobě.

Minulý i současný režim jejich mínění zatlouká. V překladech je editoři retušují a začerňují, byť leckdy platonicky.

To, co se odehrálo v přímém televizním přenosu nemůže projít bez následků.

Pardón, nementoruji!

Státníci se mají chovat noblesně, třeba jako vzpomenutý Josef Hybeš.