V noci na 7. dubna Spojené státy podnikly „kárný“ raketový útok na syrskou leteckou základnu v odvetě za chemický masakr v Chán Šajchúnu. Letecká základna byla už druhý den v provozu a americký ministr obchodu Wilbur Ross nyní o tehdejším raketovém útoku mluví jako jen o „zábavě po večeři“.
Nedlouho poté se západní média nechala propagandisticky zahltit „Matkou všech bomb“, údajně největší nejadernou bombou v americkém arzenálu, kterou Pentagon použil v boji vůbec poprvé a svrhl ji v Afghánistánu. Smyslem bylo zničit systém tunelů používaných teroristy z Islámského státu a současně vyslat i „vzkaz“ jiným zemím. Po pár týdnech bez informací už je tento „vzkaz“ o něco čitelnější. Na internetu se objevily první snímky z okolí výbuchu „matky“, na nichž nejsou vidět žádné větší škody, a co víc, místní obyvatelé citovaní BBC konstatují, že necelých sto metrů od epicentra výbuchu stromy stojí a žijí a tunely Daeše také nevykazují žádné větší poškození. „Byl to jen trik ve snaze ukázat světu, že se Američanům jejich mise daří. Ale tohle nebyl ten typ bomby, kterou ukazovali v médiích. Tahle bomba nic nenapáchala. Ať Američané shodí větší, tahle byla malá,“ shodují se místní vesničané, kteří jsou s to svými rádii odposlouchávat vysílačky ozbrojenců Daeše, kteří se navzájem ujišťovali, že se nikomu nic nestalo… Místní tím fakticky zpochybňují i tvrzení afghánské vlády, která bez jakéhokoli důkazu uváděla, že „matka všech bomb“ zabila nejméně 96 bojovníků Daeše – žádní mrtví na povrchu nalezeni nebyli, a když, tak to byli místní vesničané, tunely zůstaly nedotčené a odmítnutí Pentagonu ověřit zprávy o obětech pak už tuto realitu mělo nejspíš jen zakrýt. Suma sumárum, další propagandistický fake.
Může za to Putin!
Už jen samotný fakt, že se Spojeným státům s pomocí řady spojeneckých zemí už 17. rokem nedaří ovládnout jednu z nejchudších zemí světa, napovídá, že se „mise na demokratizaci Afghánistánu“ eufemisticky řečeno zadrhla. Po explozi mediální „matky“ bojovníci Tálibánu zaútočili na základnu vládní armády v provincii Mazár-e Šaríf na severu země a zabili na 250 vojáků. Následoval sebevražedný útok na americkou základnu v provincii Chóst. Oba útoky přitom znamenaly tvrdý úder americké generalitě, která se každým rokem snaží ukazovat na své úspěchy v Afghánistánu, obzvláště při „budování“ tamní armády.
A tak Pentagon pocítil potřebu odpoutat pozornost od sebe a hledat viníky „dalšího těžkého roku, který ho v Afghánistánu čeká“. A volba padla na … … …
