Eurasia24.cz přináší detaily o modernizaci ruských námořních sil na základě obsáhlého materiálu agentury TASS o ruském loďařském průmyslu.
Před deseti lety byla výnosem ruského prezidenta Vladimira Putina vytvořena Sjednocená loďařská korporace (OSK – Объединенная судостроительная корпорация) jako hlavní loďařský holding Ruska. Patří do něj kolem 40 firem a organizací (velké loděnice a doky pro stavbu i opravy lodí, konstrukční kanceláře apod.), takže dnes holding představuje většinu domácího loďařského průmyslu. Hlavním odběratelem produkce holdingu je vojenské námořnictvo, své výrobky však společnost prodává i na ruském trhu a vyváží je také do více než 20 zemí světa.
V rámci programu přezbrojení ruské armády a loďstva, vyhlášeného prezidentem Putinem na období do roku 2020, bylo v roce 2016 dosaženo 58% úrovně přezbrojení, přičemž do roku 2020 by podíl moderní techniky v armádě a námořnictvu neměl být nižší než 70 %.
Jak uvedl velitel ruského vojenského námořnictva admirál Vladimir Korolev, „kolem stovky lodí dnes plní své úkoly na světových mořích a oceánech a pokračuje tak ve více než třistaleté slavné historii ruské flotily“.
Vládci oceánů
Raketové ponorkové křižníky strategického určení projektu 955 (kód Borej) jsou dnes základem námořní části strategické jaderné triády země. Byly vyvinuty Ústřední konstrukční kanceláří námořní techniky Rubin a stavěny jsou členem OSK, firmou Sevmaš.
Na palubě ponorky je umístěno 16 raket, které jsou schopny dopravit 96 jaderných hlavic na vzdálenost větší než 9 tisíc km. Pro obranu před nepřátelskými plavidly je Borej vybaven 6 torpédomety ráže 533 mm a nese i další protilodní a protiponorkovou výzbroj.
Státní program přezbrojení armády do roku 2020 předpokládá, že do této doby bude postaveno a do bojové služby v ruské flotile zařazeno 8 raketových ponorkových křižníků:
– první loď řady Borej – K-535 Jurij Dolgorukij – 10. ledna 2013 byl zařazen do sestavy Severní flotily;
– K-550 Alexandr Něvskij – v řadě druhý – přijat do výzbroje 23. prosince 2013 a byl zařazen k Tichomořské flotile;
– třetí loď – K-551 Vladimir Monomach – předána námořnictvu 10. prosince 2014;
– čtvrtá ponorka projektu – Kníže Vladimir – je v současné době ve výstavbě ve firmě Sevmaš v Severodvinsku.
Během let 2014 až 2016 byla zahájena stavba dalších čtyř raketonosných ponorek: Kníže Oleg, Generalissimus Suvorov, Imperátor Alexandr III. a Kníže Požarskij. Tato čtyři plavidla již budou postavena podle modernizovaného projektu 955A. Ponorky Borej-A se od původních budou lišit zlepšenou ochranou proti odhalení protivníkem, modernější elektronickou výbavou a komfortnějšími podmínkami pro činnost posádky.
Útočný Jaseň
Sevmaš staví také ponorky 4. generace projektu 885 Jaseň (Jasan). Tyto víceúčelové jaderné ponorky jsou určeny k ničení hladinových cílů, ponorek a pevninských objektů nepřítele a také k výkonu hlídkové služby v oceánech a k ochraně námořních cest.
Pokud úkolem Boreje je přiblížit se maximálně skrytě, zaujmout postavení v zadaném kvadrantu, tam pak držet stráž a čekat na rozkazy, pak Jaseň lze charakterizovat jako stíhač. Pro boj s plavidly protivníka má ve výzbroji nadzvukové křídlaté rakety a univerzální hloubková samonaváděcí torpéda.
První ponorkový křižník projektu 885 nese název Severodvinsk a byl ruskému námořnictvu předán v červnu 2014. Jeho stavba byla zahájena již v roce 1993 a na vodu byl spuštěn v červnu 2010.
Trup ponorky je vyroben z vysokopevnostní nemagnetické oceli. To jí umožňuje ponořit se až do hloubky víc než 600 m (běžné ponorky mají maximální ponor kolem 300 m), což jí dělá nezasažitelnou pro prakticky všechny druhy současných protiponorkových zbraní. Maximální rychlost Jaseně se pohybuje kolem 60 km/h.
V roce 2018 má Sevmaš předat vojenskému námořnictvu ponorku Belgorod, která je stavěna jako nosič bezposádkových, ale také posádkou řízených hlubinných výzkumných plavidel.
Je známo, že v současné době je v sestavě vojenské námořní flotily Ruska jeden jaderný nosič hloubkových ponorných zařízení – ponorka BS-136 Orenburg. Právě ta byla ponorkou, která se v roce 2012 zúčastnila výzkumné arktické výpravy Sevmorgeo a která vědcům umožnila sbírat vzorky z mořského dna a stanovit tak hranice kontinentálního šelfu v Severním ledovém oceánu.
V červenci 2014 byl v Sevmaši založen kýl jaderné ponorky speciálního určení podle projektu 09851 Chabarovsk. O tomto projektu se toho moc neví – ponorka je projektována speciálně pro vedení hydroakustického průzkumu.
Tichá Lada
Diesel-elektrické ponorky projektu 677 Lada patří do 4. generace ponorek s nejaderným pohonem. Také tento typ ponorek byl navržen a konstrukčně připraven v CKB Rubin a stavěny jsou Admirálskými loděnicemi v Petrohradě. Určeny jsou k ničení nepřátelských hladinových plavidel a ponorek, ke strážní službě, dozoru a ochraně lodních tras v mořích a okrajových oblastech oceánu.
Díky použití nových postupů při konstrukci trupu, jeho speciální povrchové úpravě a moderní elektronice mají nepřekonatelně tichý chod. Vyzbrojeny jsou raketami Kalibr.
Tato série mimořádně tichých ponorek dostává názvy podle měst „námořní slávy Ruska“. První ponorka projektu dostala název Sankt-Petěrburg a od roku 2010 slouží v Severní flotile. Druhou a třetí ponorku projektu (Kronštadt a Velikje Luki) staví v současné době petrohradské loděnice. Jak oznámil zástupce velitele ruského námořnictva pro výzbroj viceadmirál Viktor Bursuk, ponorky projektu Lada budou vybaveny pohonem nezávislým na přístupu k atmosférickému vzduchu.
Druhou a třetí ponorku této třídy by mělo ruské námořnictvo převzít v roce 2019. Při stavbě obou z nich jsou využívány poznatky a zkušenosti získané během provozu první Lady.
„Černé díry“ moří
Admirálské loděnice v Petrohradě postavily pro Černomořskou flotilu sérii 6 ponorek pojmenovaných podle tzv. „měst vojenské slávy“. Během fóra Armáda-2016 byla podepsána smlouva o výstavbě série dalších 6 ponorek této třídy pro Tichomořskou flotilu, a to v průběhu let 2019 až 2021.
Ve srovnání s ponorkami Borej jsou tyto ponorky projektu 636, resp. 636.3 Varšavjanka (jde vlastně o značně vylepšenou verzi projektu 877 Kilo – pozn. překl.) poměrně malé. Jsou asi 74 m dlouhé, 10 m široké a jejich maximální výtlak nepřesahuje 4 tisíce tun.
Hlavní zbraní této třídy ponorek jsou rakety Kalibr. Na přídi každé Varšavjanky je umístěno šest 533mm torpédometů, k použití je připraveno 18 torpéd nebo 24 min a křídlaté rakety Kalibr-PL.
První bojový křest prodělaly Varšavjanky v prosinci 2015 během vojenské operace v Sýrii. Šlo tehdy o první raketový úder proti reálnému nepříteli v dějinách ruského ponorkového loďstva.
Ponorky páté generace
Ruské konstrukční kanceláře pokračují v pracích na vývoji perspektivních ponorek dalších generací. Jejich 5. generace je v již pokročilém stavu rozpracována jak v konvenční, tak i v jaderné variantě pohonu.
Konstrukční kancelář Malachit pracuje na projektu víceúčelové jaderné ponorky Husky. Na jaderné ponorce – strategickém raketovém nosiči 5. generace – pak pracuje CKB Rubin.
„Projekt ponorky 5. generace je všestranně diskutován a posuzován, jsou zpracovány předběžné technické specifikace a probíhají vývojové práce. Z hlediska fyzikálních zákonů a vlastností se bude jednat o zcela nový druh plavidla. Půjde zároveň o plavidlo unifikované – strategické a víceúčelové současně,“ prohlásil prezident OSK Alexej Rachmanov.
Pracuje se také na projektu Kalina. V tomto případě půjde o konvenční ponorku, která s největší pravděpodobností dostane pohon nezávislý na přístupu atmosférického vzduchu. Půjde o ponorku velice tichou a s vysokým stupněm autonomie.
Projekty hladinových plavidel
Firma Severní loděnice staví v rámci státní obranné zakázky pro ruské vojenské námořnictvo následující hladinová plavidla.
Korvety projektů 20380, 20381, 20385, 20386
Jedná se o řadu víceúčelových stealth korvet pro použití v bližší námořní zóně – projekt byl realizován koncem 90. let a počátkem tohoto století.
Momentálně má flotila 4 korvety projektu 20380, resp. 20381. První z nich, Stěreguščij, byla zařazena do služby v roce 2008. V letech 2011 až 2014 ji následovaly Soobrazitělnyj (Důvtipný), Bojkij (Smělý) a Stojkij (Vytrvalý).
Ruská flotila by měla převzít ještě nejméně 10 korvet nového projektu 20386; kýl první z nich byl založen loni v Petrohradě. Záměr na výstavbu celé této řady je obsažen v Programu výstavby vojenského námořnictva do roku 2050.
Fregaty projektu 22350
Jde o řadu víceúčelových fregat určených pro vzdálenější námořní oblasti než je tomu u korvet. Projekt byl zahájen v polovině minulého desetiletí v Severní projekční a konstrukční kanceláři. Tato řada je prvním typem velké válečné lodi zkonstruovaným v Rusku po rozpadu Sovětského svazu.
První fregatou projektu je Admirál Gorškov, jehož stavba byla zahájena v roce 2006. Od roku 2014 prochází státními provozními zkouškami:
Na druhé fregatě pojmenované Admirál Kasatonov probíhají dokončovací práce a testy „na kotvě“.
Třetí fregata by měla být podle plánu spuštěna na vodu letos ve třetím čtvrtletí.
Střední průzkumné lodě projektu 18280
Kontrakt na stavbu první lodě tohoto typu, nazvané Jurij Ivanov, byl podepsán v roce 2013. Loď byla námořnictvu předána 16. listopadu 2016.V plánu je postavit nejméně 4 taková plavidla; po Severní flotile je postupně obdrží také Tichomořská, Baltská a Černomořská flotila ruského loďstva.
Pro ruské námořnictvo se připravuje zcela nový eskadrový torpédoborec projektu 23560 Liděr (Lídr). Jde o projekt torpédoborců na jaderný pohon s širokým uplatněním technologií stealth.
Také loděnice Jantar v Kaliningradu patří mezi dodavatele lodí ruskému námořnictvu. V současné době se tam staví:
– Výsadkové lodě třídy Ivan Gren a Petr Morgunov. První plavidlo třídy Ivan Gren projektu 11711 bude námořnictvu předáno ještě v tomto roce po dokončení všech testů a po odstranění zjištěných nedostatků a nedodělků.
– Oceánografické průzkumné lodě; projekt 22010 Jantar. První loď tohoto programu byla vojenskému loďstvu předána v roce 2015. Je určena k průzkumu světových oceánů a jejich dna.
– Lodě projektu 11356R/M – série víceúčelových fregat určených pro vzdálené oblasti. Celkem bylo plánováno postavit 6 lodí, flotila dostala v roce 2016 dvě. Byly to Admiral Grigorovič a Admiral Essen. Další loď, Admiral Makarov, prochází státními zkušebními testy. Čtvrtá a pátá loď řady Admiral Grigorovič budou předány Indii. Jaký bude osud šestého (plánovaného) plavidla, není zatím známo (realizaci programu zásadně zkomplikoval fakt, že dodavatelem turbínové pohonné soustavy pro tato plavidla byla Ukrajina, která dodávky v rámci uvaleného embarga zablokovala – pozn. edit.).
Lodě projektu 12700 Alexandrit
Lodě podle tohoto projektu staví Středo-něvská loděnice (Средне-Невский судостроительный завод) v Petrohradu. Projekt 12700 patří k nové generaci minolovek. Jejich trup vyrobený ze sklolaminátu umožnil výrazně snížit jejich hmotnost a současně prodloužit životnost.
Lodě tohoto typu mohou působit s pomocí různých vlečných zařízení jako minolovky, stejně úspěšně mohou působit i v boji proti dálkově řízeným bezosádkovým ponorným přístrojům a zařízením nepřítele.
První loď projektu 12700, Alexandr Obuchov, již byla předána flotile, druhá, nazvaná Georgij Kurbatov, bude spuštěna na vodu letos na podzim.
Malé raketové čluny projektu 22800 Karakurt (Sépie)
Očekává se, že ruské námořní síly obdrží 18 těchto moderních rychlých člunů. První člun bude hotov a předán ještě letos, nový systém PVO vznikne až v příštím roce. Čluny budou vybaveny útočným raketovým komplexem Kalibr-NK a kanonem ráže buď 76, nebo 100 mm. Čluny staví závod Pella v Leningradské oblasti a firma More ve Feodosii; objednávku na 5 člunů dostal i Zelenodolský závod Gorkého v Tatarstánu.
Kromě zmíněných lodí pokračuje v Rusku vývoj celé řady plavidel a dalších prostředků námořního boje. Za všechny lze zmínit například přípravné práce na projektu těžkého letadlového nosiče Štorm (Bouře), vývoj dálkově řízených bezosádkových malých víceúčelových ponorek či ponorných zařízení schopných imitovat velké ponorky. Ruské vývojové a konstrukční kanceláře pracují i na dalších již schválených či připravovaných projektech, které jsou vázány vojenským tajemstvím nebo jsou teprve v počátečním stadiu. K některým se ještě na Eurasii24.cz určitě vrátíme.
Zdroj: tass.ru/armiya-i-opk
Překlad: mbi, Eurasia24.cz
Foto: Министерство обороны Российской Федерации, Almaz Central Marine Design Bureau, A. V. Karpenko / bastion-karpenko.ru
