Od Dukly až po Aš – nebyli to v roce 1945 nakonec jenom Američané ?

Zdeněk Hrabica
11. 5. 2017
Ozval se kamarád z Dukly; ze Svidníku a z Vyšného Komárníku. Hořekoval nad tím, jak zanedbaný je Památník československého armádního sboru i s pohřebištěm. Stojící na posvátném a tragickém bojišti – na Dukle. Na tomto místě stála kdysi rozhledna generála Ludvíka Svobody. Dnešek hanba připomínat! Odlepené fotografie, haraburdí, rozbité sklo na podlaze.
Smutná skutečnost připomínající slovensko-českou a česko – slovenskou i sovětskou historii.


V České televizi reprizovali před 9.květnem 2017 pořad v programu Historie.cz „Ludvík Svoboda v obklíčení“, moderovaný Vladimírem Kučerou (v letech 1970 – 1989 přezdívaným v Mladé frontě – Vladimírem Kučírkem). Lituji účastníky pořadu, že se nechali do pořadu naverbovat, všichni samí bývalí vojáci ČSLA, nyní samí bývalí a současní vojenští historici.

Zasloužili si větší úcty, než být apologety tohoto nynějšího režimu.

V Plzni se letošních bombastických oslav osvobození americkou armádou účastnili hned tří nejvyšší představitelé České republiky – Milan Štěch, Bohuslav Sobotka a Jan Hamáček. Jeden kladl věnce, druhý řečnil, třetí přisluhoval.

V Rokycanech, na někdejší demarkační linii USA a SSSR, se při pietním aktu hrály tři hymny – ruská, americká, česká; byli přítomní diplomaté USA a Ruské federace. Při ruské hymně dostali američtí dva vojáci v kloboucích šeptem pobídnutí – nesalutovat.

Rozkazy vojáci musí vždycky plnit.

Nezdravili hymnu Ruské federace.

V Brně u památníku, u  zdařilého díla Vincence Makovského Rudoarmějce k poctě Rudé armádě, z něhož šílená individua před několika lety vybrousilia z piedestalu rozkaz maršála Stalina k osvobození moravské metropole – se kromě důstojné piety i letos odehrála provokace. Za milion korun zde postavili brněnští sudeťáčtí fanoušci lešenářskou maketu Německého domu, po válce zbouraného, v němž bylo i někdejší sídlo gestapa.

Na hřbitově v pražském Chodově, v Praze 11 – Jižním Městě, kde odpočívají desítky padlých bojovníků Pražského povstání a ještě více padlých a zemřelých rudoarmějců, řečnil jako dneska málokdo – velvyslanec Slovenska Petr Weis. Skláněl se nad padlými Pražany v Pražském povstání a vzdal otevřeně hold chrabré Rudé armádě, 62 milónům padlých a zemřelých ve 2. světové válce. Jako Slovák se Peter Weis pyšnil Slovenským národním povstáním a vzpomněl i zážitek z válečné sovětské Voroněže.

Vystoupil zde (i někdejší „ lidické dítě“), odbojář bratr Pitín z vyvražděné obce Lidice, jeho sestru Němci zbavili v Chelmu života v deseti letech. Ostatní členové rodiny se z nacistických lágrů nevrátili. Měl i  po létech slzy v očích.

Vzpomínali tu Rusy, Bělorusy, Ukrajince, Čechy, Slováky, Poláky, Rumuny, tisíců Židů. Vzpomínkové setkání bylo velmi důstojné. Z akordeonu zazněly tóny ruské hymny. Slovenskou a českou hymnu zazpívaly jihoměstské pražské ženy, naslouchaly děti, školní mládež.

Všechno jak má být.

Na velvyslanectví Ruska se 9.května 2017 konala slavnostní recepce. K převážné většině pozvaných Čechů a Slováků promluvil rusky, jkak jinak, Alexandr Zmejevský, velvyslanec Ruské federace v České republice. Po něm se slova ujal předseda Parlamentu České republiky Jan Hamáček. Svůj projev přednesl poprvé český ústavní činitel v angličtině; proti gustu žádný dišputát. Při této příležistosti v  posledních letech – jak prezident Václav Klaus – tak prezident Miloš Zeman promluvili v ruštině.

Angličtina zde zazněla z českých úst v ústrety k  ruskému hostiteli poprvé.

Nikdo nevěděl, co si má v danou chvíli pomyslet, zahraniční vojenští přidělenci, ovládající český a ruský jazyk se mne posléze při poháru vodky ptali, proč zde zazněla v danou chvíli právě angličtina.

Několik dní před tímto setkáním mne z veřejných českých médií režimní papagajové uvědomovali, že Praha se v květnu 1945 osvobodila sama, nebýt chrabrosti Vlasovců – lehla by popelem.

Opakují si z dopisu kamaráda z Dukly, ze Svidníku, že Československo osvobodili v roce 1945 Američané – všichni byli oblečeni ve stejnokrojích Rudé armády.

Jako vojenský bažant jsem sloužil skoro půl roku v Obycích u Klatov, Obyce i Klatovy osvobodili Američané; při 30.výročí Dne vítězství , v Den 9.května zde nevhodně odhalili na klatovském náměstí bronzovou desku k osvobození Československa Sovětskou armádou…

Teď se nám všem asi někdo pořádně mstí…

Pravda však zůstává pořád jenom jedna!

A mlčet- je i nyní zcela nepřístojné!

Foto autor