21. 5. 2017 zdroj (kráceno)
Americké orgány usilují o to, aby Agentura pro národní bezpečnost zintenzivnila sledování voleb jak v rámci země, tak i v zahraničí. Tímto způsobem chtějí ochránit volby před takzvaným ruským zásahováním, píše Blacklisted News. Historky o ruském vměšování, šířené americkými tajnými službami, nejsou nic jiného než záminka k zintenzivnění kontroly voleb doma i v zahraničí.
Minulé úterý ředitel Národní bezpečnostní agentury admirál Michael Rogers zopakoval během slyšení ve výboru pro ozbrojené síly amerického Senátu argumenty, které uváděl ředitel národní rozvědky James Clapper a další pracovníci justičních orgánů a zpravodajských služeb USA, kteří se snažili využít “ruské útoky” k ospravedlnění svých vlastních akcí, zaměřených na vměšování se do voleb v USA a v dalších zemích.
“Je-li pro nás volební proces rozhodujícím prvkem, musíme s ostatními zpravodajskými službami spojit úsilí pro jeho ochranu”, řekl Rogers.
Šéf NSA je přesvědčen, že jeho struktura by měla sehrát důležitou úlohu nejen v budoucích volbách v USA, ale také v jiných zemích, například ve Francii a Velké Británii.
Zatímco Rogers a někteří senátoři trvají na větší kontrole amerických a zahraničních voleb kvůli možnému ohrožení ruskými hackery, pozornější analýza situace ukazuje, že strašidlo ruského zásahování se objevuje jen tehdy, když v některých volbách vítězí pro USA nepohodlný kandidát.
V roce 2016 na Islandu, ve Španělsku, Maďarsku, Austrálii a Chorvatsku proběhly volby, jejichž výsledky nebyly příznivé pro Rusko. Historky o ruských hackerech se objevily až po úniku dat z pošty Hillari Clintonové, což zmařilo její prezidentskou kampaň, a také poté, co volby v Bulharsku a Moldávii vyhráli kandidáti, naladění na zlepšení vztahů s Moskvou.
Dalším komplikujícím faktorem je zajímavý případ ruského hackera Jevgenije Nikulina, který byl zadržen v souvislosti s útoky na americké korporace. Podle Nikulina mu agenti FBI nabídli peníze, americké občanství a zadarmo byt , když řekne, že se naboural do e-mailové pošty Clintonové na základě příkazu ruských orgánů. Pokud by si americké justiční orgány byly naprosto jisté v ruském vměšování, proč by potřebovaly dělat takové návrhy hackerovi, zadrženému v souvislosti s jiným případem?
Skutečnost, že Američané se zahnízdili v zahraničí, již není novinka. To bývalý pracovník zvláštních služeb USA Edward Snowden říkal už v roce 2013. Podle něj USA již dávno vnikli do komunikačních systémů ve Francii, Velké Británii a Německu.
Pokud vezmeme v úvahu pokusy o hacknutí volební infrastruktury při prezidentských volbách v roce 2016, zaznamenané ve státech Georgia, Kentucky a Virginie, je zřejmé, že nesouvisely s vnějším zásahem.
Pokud můžeme kromě toho věřit publikacím WikiLeaks, CIA je schopna provádět kybernetické útoky, které uchovávají digitální označení osob, které jsou tím či oním způsobem spojené s vedoucími představiteli jiných zemí, kteří fakticky nejsou za útoky zodpovědní. Tato technologie byla pravděpodobně použita při hacknutí pošty francouzského prezidenta Emmanuela Makrona. Ruská metadata a jména některých oficiálních představitelů RF byla jako by z nedbalosti zanechána v souborech, spojených s hacknutím.
Historky o ruském vměšování, šířené americkými tajnými službami, nejsou nic jiného než záminka k zintenzivnění kontroly nad volbami doma i v zahraničí.
Pro Novou republiku vybrala a přeložila PhDr. Vladimíra Grulichová
