Černobyl: Neoficiální verze katastrofy

– kou –
29.6.2017 PrvníZprávy

Vědcům, kteří se podíleli na rozpletení příčiny černobylské katastrofy, tako příčina dodnes nedá spát. A zřejmě pro svůj neklid mají důvod.

Dvacátý šestý den v dubnu 1986 se stala tragédie, jejíž příčiny byly vysvětlovány odlišně, ale žádné z nich nebylo přesvědčivé, pokud vezmeme v úvahu celý obraz zkázy. Nyní mnoho z likvidátorů říká: „Nemůžeš se dokonce ani pokusit mluvit o tom, co se stalo v Černobylu, neviděl-li si na vlastní oči zničený reaktor.“ Uvedla to ve svém materiálu RIA Novosti.

Samozřejmě, že existuje oficiální verze příčiny výbuchu čtvrtého reaktorového bloku, protože jinak by se muselo říci: „Nechápeme, co se v Černobylu stalo.“

V tuto chvíli máme dvě oficiální vysvětlení (což je divné, proč dvě?), které vlastně vůbec nic nevysvětlují, ale jen říkají, co se stalo. Obě vysvětlení se zaměřují na hrubé porušování pravidel provozu jaderných elektráren, které spočívají v první verzi: experiment (testovací režimu „náběh rotoru turbogenerátoru“ jako doplňkový systém nouzového proudu) za každou cenu, bez ohledu na změny ve stavu reaktoru; odstavení opravitelných technologických ochran, které by jednoduše zastavily reaktor ještě předtím, než se dostal do nebezpečného režimu; zamlčování rozsahu nehody v prvních dnech vedením Černobylu.

V druhém případě (zpráva INSAG-7, ve zkratce: International Safety Advisory Group Nuclear – Mezinárodní poradní skupina pro jadernou bezpečnost) poukázala na četné chyby při provozu reaktoru.

A nikde není explicitně popsáno, co se stalo 26. dubna 1986 v černobylské jaderné elektrárně. Verze se neshodují dokonce v tom, kolik bylo explozí. Jedna, dvě, další? Je jasné, že reaktor byl zcela zničen během několika sekund. Také nikde nebylo uvedeno, že zmizelo téměř 200 tun uranu, na stěnách reaktoru zůstala barva, že se objevilo „podivné světlo“ v podobě světelného sloupce.

Vedoucí stanice B. Rogožkin to popsal takto:

„V noci 26. dubna 1986 jsem pozoroval zářící sloup z reaktoru, pravidelného válcovitého tvaru, výšky a průměru trubky druhého stupně (průměr potrubí – 20 m, a její výška – 100 metrů). Uvnitř tohoto světelného sloupec plynule stoupaly a klesaly tvary různých forem, přitom to byly barvy, které jsem nikdy neviděl.”

Na místě tragédie, spolu s dalšími odborníky přijel ruský fyzik, Leonid Uruckojev, specialista Kurčatovova Institutu, který si okamžitě uvědomil, že pokusy o vysvětlení, předložené fyziky a geology, kteří hovořili o mWashington Times: Korupce a nebezpečí nového „Černobylu“ na Ukrajiněožnosti lokálního zemětřesení, neobstojí.

Leonid Uruckojev se dočkal doby, kdy byly odtajněny dokumenty nehody, a kdy byli propuštěni z vězení odsouzení pracovníci jaderné elektrárny. Setkal se s mnoha z těch, kteří pracovali na stanici té noci, a zjistil zajímavé detaily, které zcela zapadají do jeho teorie. Nyní, aby si mohl ověřit správnost úvah, bylo nutné provést stovky laboratorních experimentů.

Říká doktor fyzikálních a matematických věd, dvakrát vítěz Státní ceny a ceny Moskevské státní univerzity M. V. Lomonosova Andri Ruchadze:

„Když se Leonid vrátil z Černobylu, sbíral instalaci, aby provedl studie rázových vln a deformací v porézním prostředí, které vyplývají z působení výkonových impulzů elektrického proudu. Roztok uranu, drátů a elektrický výbuch! Získal nejen nové izotopy, ale také „podivnou“ radiaci. Jediný problém byl, že opakovatelnost experimentů byla poměrně nízká – jednou se zdařily, podruhé ne.”

Správnost Uruckojevovy hypotézy také prokázálo, že obohacený uran jím přivezený z postižené oblasti, se po výzkumu v laboratoři ukázal být 18%. Ale toto obohacení „v přírodě“ neexistuje? Bylo jasné, že došlo k nízkoenergetické jaderné reakci. Právě tuto myšlenku Leonid Uruckojev testoval v mnoha experimentech. Vzhledem k tomu, tato hypotéza patřila do světa „nové fyziky“, Uruckojev, a spolu s ním Andri Ruchadzeho, který podporoval jeho myšlenky, pak najednou označili pseudovědce. Nicméně, každou hypotézu je třeba dokázat experimentem, který lze zopakovat, a to byl problém.

Tak jak si představuje Leonid Uruckojev události v noci 26. dubna 1986?

V důsledku vážné elektrotechnické havárie, ke které došlo ve čtvrtém energobloku, silný proud proud zamířil do země, což vyvolalo „podivné světlo“. Jeho vniknutí do reaktoru vedlo k opakovanému urychlení rozpadu uranových jader, růstu síly reaktoru a tepelné explozi, posílené párou z chladicí vody reaktoru. Takže zmizení 200 tun uranu se vysvětluje radioaktivním rozpadem a transformací do v jiných, včetně stabilních, chemických prvků. A barva stěny reaktoru nezmizela, protože výbuch nebyl tak velký, který lze předpokládat u běžných, námi známých jaderných reakcí.

To vše je účinek nízkoenergetických jaderných reakcí, které probíhaly podle svých vlastních pravidel, neznámých moderní fyzice. Tato pravidla Leonid Uruckojev zkoumá dodnes.

„Mimochodem, na „Fukušimě“, kdy vlna tsunami zasáhla stanici, byl vyvolán
(kou, prvnizpravy,cz, ria.ru, foto: arch.) stejný proces,“ dodává doktor fyzikálních a matematických věd Andu Ruchadze, „Podle popisu to bylo velmi podobné. Ale v oficiální verzi černobylské havárie, například není zmíněna vodní pára, takže Japonci o tom nevědí. Přičemž popisují stejný obrázek.”

Související článek:
Washington Times: Korupce a nebezpečí nového „Černobylu“ na Ukrajině


(kou, prvnizpravy,cz, ria.ru, foto: arch.)