Luděk Prokop
18. 6. 2017
ČSSD se vydává na strastiplnou cestu záchrany možného. Vychází vstříc snahám premiéra o budoucí umenšení jeho nesporných „zásluh“ na poměrně strmém propadu volebních preferencí, z někdejších 30% k současným, optimisticky nadlehčeným 10 procentům. Hlavně a především vychází vstříc snahám premiéra uniknout zodpovědnosti za setrvalý trend dalšího sestupu se závěrečným volebním vysvědčením. A sice rozprostřením zmíněné zodpovědnosti z jedné na tři osoby.
V době, kdy nastal ten správný čas k podobnému kroku, byl vyroben z usnesení předsednictva (právě o proklamovaném převzetí zodpovědnosti), vnitrostranický puč. Počáteční vykročení na cestu ODS, (která se z ní zdánlivě a pomalu dostává), tím bylo započato. Premiér Sobotka po rozpadu jeho manželství, (u našich premiérů se z toho stává tradice), jakoby sestoupil na zem, kde prozřel natolik, že rozhodl o břímě zodpovědnosti se podělit. Sice pozdě ale přeci. Vrcholné orgány strany, jednotně a nerozborně stmelené kolem předsedy, jako vždy v období po vnitrostranickém puči, dle snadno předpokladatelného očekávání jednolitého souhlasu s předsedou, okamžitě prozřely rovněž. Bylo jednomyslně rozhodnuto o ustavení stranického triumvirátu, který, zřejmě v jakémsi stmeleném, jednotném rauši vidinou zázračného obratu vývoje preferencí, u dokonale zmatených voličů.
Stranu povede ministr Chovanec, vnímaný na veřejnosti po té, co požádal kolegy o mlčenlivost ve věci lánské schůzky s presidentem, jako pučistický zrádce zrádců.
Volebním lídrem, zodpovědným za volby s tím, že v případě volebního zázraku se stane premiérem, je ustaven rétor a nejčerstvější tvář Programové konference ČSSD, tahoun, který přitáhne hlasy voličů, Zaorálek. Statečný protiruský bojovník, navrhovatel přitvrzení sankcí, příznivec i obhájce ukrajinských fašistů, účastník vzpomínkové akce na Ukrajině k výročí neblahých událostí na Majdanu, akcí provázených krveprolitím a vedoucích ke státnímu puči a následně k občanské válce na Ukrajině. Tentýž Zaorálek nám (nebo spíš západním spojencům) sděluje, že: muslimské komunity jsou a dále budou důležitou součástí evropských společností, z čehož lze oprávněně vyvodit, že jeho postoj k imigraci nemůže být totožný s virtuálním sveřepým odmítáním kót, předvolebně předváděným stranou ČSSD a současným předsedou Chovancem.
Odpůrci imigrace, a že je nás zásluhou informací o souvisejícím terorismu, o růstu počtu nepřístupných zón v sousedních a ve skandinávských zemí i zásluhou mnoha videozáznamů o chování imigrantů opravdu hodně voličů. Jak se s touto otázkou poperou Chovanec se Zaorálkem, je ve hvězdách a bude to ještě nepochybně velice zajímavé. V každém případě si můžeme být jisti s tím, že třetí člen do mariáše ve třech, končící premiér, bude tvrdit muziku nikoli voličů – ale tu z Bruselu. My můžeme dát akorát na modlení, aby nenapáchal v mezidobí nevratné škody.
Ještě nás čeká mnoho dezinformací a mnoho falešných slibů. Nyní jde již jenom o to, aby to vydrželo do voleb tak, jak to je. Jak praví přísloví – chcípající kobyla nejvíc kope. A týká se to nejen ČSSD a EU.
