Břetislav Olšer6.6. 2017 Rukojmí
Dnes jen stručnou glosu; není podstatné, zdali je zmíněný prezident “nesvéprávným idiotem”, jak ho zakomplexovaná lidská nula Rejžek označil v Lidových novinách ve svém sloupku “Poslední slovo”. Hlavně jde v tomto bulvárním prdu o další snůšku Rejžkových urážek, invektiv a vulgarit nejen na zmíněnou hlavu státu, ale též o plivání na vítězství fotbalistů Slávie a jejich čínských majitelů…
Běžnému čtenáři je však jasné, že jediným “leckde zvoleným nesvéprávným prezidentským idiotem” byl ten „první postsametový“, jenž pocházel z rodiny kolaborantů s nacisty kolem pražské Lucerny… http://akohut.eu/rejzek.html
Jan Rejžek a Václav Havel si povídají na folkovém festivalu v Lipnici v roce 1988. Bylo to Havlovo památné vystoupení. Bez přípravy, rovnou z hlediště. Nikdo z diváků jeho vystoupení vůbec nečekal..
Kdopak je ten notně schizofrenní ubožáček Jan Rejžek? Podle Wikipedie v 70. letech mj. přispíval jako sportovní novinář do časopisu Gól, později proslul svými urážlivými kritikami v časopise Melodie na kumštýře, kterým nesahal ani po své nemyté kotníky Příležitostně uváděl rockové a folkové festivaly včetně festivalu v Lipnici nad Sázavou v roce 1988, kde na závěr pozval na pódium tehdejšího mírně jetého disidenta Havla.
Do samizdatových Lidových novin pak zbaběle z obav před inzultací přispíval pro jistotu pod pseudonymy Robert Žák a Milan Frýda. Aktivně se však zapojil do přípravy petice „Několik vět“, aby na ni získal podpisy sobě rovných nesvéprávných idiotů. Po listopadu 1989 byl za dobré služby análním, jakým jiným, úředníkem v sekci vnitřní politiky v Kanceláři prezidenta republiky Václava Havla, pak tiskovým mluvčím brzy zkrachovalé politické strany ODA, později redaktorem českého vysílání rádia Svobodná Evropa… Svůj idiot ke svým idiotům… http://www.rukojmi.cz/clanky/1754-je-to-dvacet-let-kdy-americky-spisovatel-paul-berman-odhalil-pravdu-lasku-a-lzi-s-nenavisti-v-zivote-vaclava-havla
Následně též opruzoval v bývalém Českém rozhlase 6, kde připravoval hudební pořad Kaleidoskop a také Kritický klub Jana Rejžka, jenž byl v podstatě pokračováním podobně hulvátského pořadu Katovna, kterým urážel pro změnu v ČT. Pořad byl ale pro svoji, resp. Rejžkovu vulgárnost zrušen. Stejně tak pro stejné důvody s ním spolupráci rozvázal v létě 2014 i Český rozhlas, kdy nevybíravě a sprostě napadl jednu z posluchaček. To ovšem dnes nevadí Lidovým novinám, kde pravidelně zvrací v signifikantně nazvaných kurzívkách „Poslední slovo“…
Své si o Rejžkovi řekl i Josef Havránek, můj bývalý kolega a úspěšný bloger z iDnes, jenž napsal pro Virtually.cz:
„Někteří čtenáři nemohli ve čtvrtek tak docela uvěřit autenticitě zveřejněných mailů Jana Rejžka, jiní vyjadřovali podiv nad takovou přemírou hulvátství a arogance. Jsem přesvědčen, že vyjadřování pana Rejžka už dávno překročilo hranice vulgarity a hulvátství a nemá valný smysl směrovat stížnosti na ředitele Čro6 nebo generálního ředitele Českého rozhlasu, jak navádí J.R. Tyto zběsilé reakce jsou už, s největší pravděpodobností, plně v kompetenci lékařské vědy a nevšímavost ze strany zdravotníků, případné zanedbaní léčby by s největší pravděpodobností mohlo vést až k tragickým důsledkům. Co když si tenhle citlivý, umělecky založený člověk hned zítra uřízne, krom další ostudy i ucho, či jiný orgán…?“ http://virtually.cz/archiv.php/a.map?art=9379
Rejžek se zatím po stopách Vincenta van Gogha či eunuchů nevydal, ale na svém Twitteru uráží dál; zveřejnil mj. „blahopřejnou“ esemesku, kterou zaslal režiséru Sedláčkovi vyznamenanému prezidentem Zemanem k 28. říjnu: „Kdo přebírá z rukou proruského vepře medaili, sám je jím stává. Bez úcty…”
A co asi přeletělo dementní myslí rádoby filmovému a hudebnímu kritikovi Janu Rejžkovi, když napsal rockeru Brichtovi: „Čuráku, odvaha velká, a pak jste si s esesmákama typu Šloufa zazpívali na pódiu Píseň práce. Di do hajzlu, kolaborante.“
Člověku by ho bylo málem líto, jako každého nepřizpůsobivého povaleče se slovníkem štamgastů z hampejzu čtvrté kategorie zvané pražská kavárna. Psychopat Jan Rejžek se totiž veřejně „proslavil“ též dalších velmi necitlivým výrokem, že “Petr Hapka byl starý kýčař”. To napsal na svůj Facebook sotva pár hodin po smrti skladatele… “Jsem zlý, protože na Skoumala Hapka nemá,” Vyvolal tím mediální přestřelku, která s přestávkami zuřila několik měsíců a v níž Rejžek beznadějně se soudnými lidmi prohrál KO…
Inu, zde je na místě poznámka; jednou před nasednutím do vrtulníku stihl prezident Zeman pronést slova, která Rejžek napsal, kde jinde než opět v LN, v reakci na Havlovo cestování: “Vašku, polovina národa nenávidí mě a polovina tebe. Dovedeš si představit, jak by se celý národ zaradoval, kdyby ta helikoptéra spadla…?” Holt, neříkej hop, dokud jsi nepřistál; nicméně před svojí kremací davy fanoušků jako Věrka Špinarová nečekej…
PS: Známý psycholog mi Rejžka charakterizoval zcela jasně: „Symptomaticky se blíži k hebefrenii (hebefrenie; řec. hebe – dospívání; -frenie…) Jde o stav s chováním připomínajícím pubertálního jedince. Zejména se tak označuje forma schizofrenie začínající obvykle v období dospívání. Projevuje se přehnanou svévolí, negativismem, šaškováním, používáním slovních novotvarů apod.; bez léčby vede k postupnému rozpadu osobnosti…“ Zde jeden z příkladů začínají hebefrenie… http://www.youtube.com/watch?v=m9dLurIQqnc
Konec choroby: Příběh blbce z Xeenemünde je o patnáctiletém chlapci jménem Bruno. Nikdo ho nechce mít na starost, protože je agresivní, hloupý a jediné co mu jde, jsou čísla. Jedné z ošetřovatelek, v den co dala výpověď, vybuchl dům a ona následně zemřela. Bruno měl potom ještě dalšího ošetřovatele, kterému se stalo totéž. Zjistilo se, že si Bruno nejspíš zapamatoval návod na sestrojení raketky, který přinesl domů jeho otec… Zde: https://www.youtube.com/watch?v=Cd_vOfRQP0Y
