Když si redaktor zprivatizuje pořad

Avatar
Původní autoři

Vladimír Pelc
26.6.2017 VašeVěc


Včera sdělovací prostředky přinesly informaci, že Jiří Paroubek odešel, některé napsaly, že utekl ze živého rozhovoru v Českém rozhlase (stanice ČRo Plus, pořad Interview Plus). Prý proto, že se mu nelíbily otázky moderátora. Není to však pravda. Otázky redaktora byly nekvalifikované. Redaktor nechtěl, či spíše neuměl být prostředníkem k informování občanů. Pořad nebyl pro občany.


Aby bylo jasno: Ať si každý ze čtenářů myslí o J. Paroubkovi, co chce. Sám jeho úsilí o znovu vstoupení do soc. dem. nerozumím. Myslím, že ve svých představách o své pomoci soc. dem. v  tragické situaci, kdy se její volební preference pohybují kolem deseti procent, mýlí – toto vedení soc. dem. ho nechce a ani chtít nemůže; ono totiž příliš myslivé a schopné spolustraníky rádo nemá, a pokud se snad nějaký objeví, tak ho politicky zlikviduje; příklady uvádět netřeba – začněte Jiřím Zimolou… A tak se na toto úsilí J. Paroubka, podle mého názoru, hodí přísloví, které říká, že chce házet perly sviním.

Jde mi o nekvalifikované chování redaktora (moderátora) uvedeného pořadu Michaela Rozsypala. Opakované otázky na to, zda je možné, aby se J. Paroubek vrátil do soc. dem., jaké jsou pro to důvody, poukazy na stanovy soc. dem., názory pražské organizace soc. dem. na přihlášku J. Paroubka do soc. dem., kterou navíc ještě nepodal, by inteligentnímu redaktorovi zabraly maximálně dvě tři minuty (nikoli téměř třetinu vysílacího času jako M. Rozsypalovi) – nejde totiž o záležitosti nijak společensky, politicky významné; inteligentní redaktor by pětadvacet minut pořadu využil k otázkám na politické a hospodářskopolitické záležitosti zásadní – a že jich máme! Využil by znalostí a politických zkušeností hosta ve studiu, byl by prostředníkem k informování posluchačů. Nejde o to, zda posluchači souhlasí/nesouhlasí s názory J. Paroubka, je jim sympatický/nesympatický atp. Jde o jeho názory a zkušenosti; sám si rád poslechnu inteligentní názory kohokoli, a vůbec nejde o to, zda s ním souhlasím, či nikoli. K takovému vedení publicistického dialogu redaktorem však je potřeba drobet inteligence a redaktorského úsilí. M. Rozsypal však oboje postrádá; navíc svým jednáním intenzivně budil dojem, že má jediný cíl: Paroubka zesměšnit, šlo mu o jeho osobní diskreditaci.

J. Paroubek redaktora upozorňoval pojďme se bavit o politice, o užitečných věcech; k tomu by však musel proti sobě ve studiu mít redaktorského šíbra, nikoli Michaela Rozsypala.

Vrcholem arogance moderátora Michaela Rozsypala byla (než J. Paroubek studio opustil) jeho závěrečná věta: Vy nechcete odpovídat na otázky Českého rozhlasu?

Ale chlapečku, ty nejsi Český rozhlas! Jsi začínající podprůměrný redaktor. Který však už ví, že si „svůj“ pořad může zprivatizovat. Že je jeho. Nikoli posluchačů.

Reakce Jiřího Paroubka tak byla jediná správná: Odešel ze studia. Když pořad není pro posluchače, nemá cenu s tím ztrácet čas.

– – –