Miroslav Starý
Na srozumitelné otázky by měla být vždy jasná a odpověď. Jasné odpovědi, je ale schopen jen člověk, který má hlavu nejen na to, aby mu nepršelo do krku, ale jako sídlo mozku a rozumu. A k tomu musí být i schopen mozku a rozumu používat. To se v naší zemi stává stále obtížnějším a vzácnějším. Na vině je celoživotní výchova lidí. Nevychováváme lidi k tomu, aby uměli myslet a myslet logicky.
Na počátku je zdevastované školství. Dnes v něm chybí jasné zadání, co by měl člověk se základním všeobecným vzděláním znát. Školy si mohou učit, co chtějí a vrcholem jsou potom speciální školní programy, kde už samy děti rozhodují o tom, co se chtějí a co nechtějí učit, co budou a co nebudou dělat. A hloupí rodiče ještě za tento „pokrok“ platí. Výsledkem je stále rostoucí počet debilů, kteří neumějí nic, neznají nic, a co potřebují, najdou si na tabletu, i-podu, notebooku a dalších vynálezech stvořených k ovládání myšlení lidí. Nenacházejí to, k čemu by na základě logické úvahy samy dospěly, ale jen to, co jim někdo jiný předkládá. Předkládané informace a názory potom nejsou schopny posoudit – jde-li o pravdivou informaci nebo lež či naprostý nesmysl. Tento deficit se s nimi táhne od školních lavic dále do života. Potom se vám může stát, jako se stalo nedávno mně, že vás čtyřicetiletý muž a otec rodiny překvapí tím, že je rád, když jsme v NATO a Evropské unii. Proč? Protože jeho stejně zblblí kamarádi jsou také rádi. Abychom si toho nebrali moc, vezměme nejdříve jen onu Evropskou unii.
Evropská unie je dnes jakési úřednicky a nedemokraticky řízené společenství států. Nedemokratické, protože jediný demokraticky volený orgán – Evropský parlament nemá žádné pravomoci a nerozhoduje o chodu EU. Přináší jen asi půlmilionové měsíční platy svým několika stům poslanců.
Rozhoduje Rada Evropy, Eurokomisaři, Evropská komise a podobné orgány, které nikdo nevolí a dokonce to mohou být lidé i proti vůli svého národa, jako je tomu u Polska, které Donalda Tuska do žádné vrcholné funkce nechtělo, dokonce proti tomu protestovalo a přece tam je. Demokrat tedy musí zavrhnout EU už jen pro nedodržování základních demokratických principů a nedemokratický úřednický diktát.
Zkusme se ale na to podívat úplně jednoduše jen dle základní a srozumitelné logiky:
Už více lidí spočítalo, že mnohem více peněz do Evropské unie dáváme, než dostáváme zpět. Tak to berme jako fakt.
To bychom mohli považovat za přijatelné, pokud by nám členství v EU přinášelo nějaké výhody nebo pokud by pro nás EU zajišťovala nějaké potřebné služby. Prostě nějaký jiný prospěch, za který bychom byli ochotni platit.
Pokud bych si měl vzpomenout na nějakou výhodu, kterou máme, protože jsme v EU, smůla. Ať se snažím ze všech sil, nic mě nenapadá. Pro volný pohyb osob a bezvízový styk nemusíme být v EU. Nevýhod a omezení, zákazů a příkazů často úplně nesmyslných je ale opravdu velké množství.
Pokud se týká třeba bezpečnosti, tak je to stejné. Naprosto debilním přístupem k otázkám nelegální migrace a krytí průserů, které s tím souvisejí, nás EU nechrání, nepomáhá, ale ohrožuje nás, naši kulturu a bezpečnost našich obyvatel.
Logický závěr: Chtít být ve spolku, na který doplácíme, který nám nic dobrého nepřináší a získáváme od něj jen příkazy, zákazy a omezování může jen blbec, jinými slovy člověk neschopný takovéto základní logické úvahy.
Možná by se mnou nesouhlasili někteří, kterým se podařilo dosáhnout nějakých „evropských“, ale vlastně našich financí, protože jsme je do EU nejdříve nacpali.
Jiná věc ještě je, že některé poskytnuté prostředky jsou vázány způsobem použití, což může být také špatně. Může se totiž stát, že někde provedou s pomocí „evropských financí“ naprostý nesmysl jen proto, že na to dostanou z EU prachy, že?
Názorně by vám to mohli vysvětlit třeba v Litomyšli, kde za tyto peníze v okolí komplexu muzea a zámku za „peníze EU“ zlikvidovali zeleň a trávníky nahradili dlážděním nebo asfaltem. Z pohledu občana zločin, ale proč by to neudělali, když na to dostali z EU?
A tak si pro změnu představte: Kdybychom dali všechno, co nás Evropská unie stojí, místo do EU, na jednu hromadu u nás doma a nazvali to třeba národním dotačním fondem. Byla by to mnohem větší hromada, než je součet všech tzv. „evropských dotací“. A my bychom z ní mohli rozdělovat dotace všude tam, kde to potřebujeme a na co potřebujeme. A u nás doma to přece víme mnohem lépe, než nějací úředníci v Bruselu. To je jednoduchá logická úvaha.
A opět jsme u toho, že: V současné EU může chtít být jen hlupák nebo člověk ne zcela duševně zdravý. Nebo vám to vychází jinak?
Ano, samozřejmě, politici nebo jiní ničemové, kteří z toho mají sami prospěch a potřeby lidí jsou jim ukradené, budou příslušnost k EU hájit. To už je ale píseň o tom, zda mají politici na prvním místě potřeby občanů nebo vlastní. Ty prvé můžeme volit a ty druhé …… víte kam, že?
