Ondřej Šťovíček
9.6.2017 CzechFreePress
Sotva mluví, a proto váží slova. Sotva přijel z Číny, jede do Vietnamu. Brzy na rybníku v nafukovačce. To je on, žádný kníže, jen Zeman. V Praze nenáviděný prezident Česka.
Před 5ti lety Praha volala po knížeti ze Schwarzenbergu. Byl jsem u toho. Bruselští nadšeně tleskali. Legionáři a tatíček Masaryk v hrobech nevěřili. Po 100 letech od svobodné republiky si Češi přejí do svého čela rakouského knížete. Opravdu zapomněli co jsme vlastně chtěli?
Neprošel. Česko není Praha. Česko je i Morava, Slezsko a Vysočina. A právě odtud se vynořil. Starý jezevec. Bolševikem odkojený, neviditelnou rukou trhu a Becherovkou zocelený.
„Je ošklivý, pije a má dvě brady.” Posměšně se vysmívají ti, co ho nemůžou ani slyšet. Ježí se jim při každém jeho slovu všechny chlupy. Přitom tak korektní a dokonalí, kolaborace znalí, zaprodaní, nevědomí a nešťastní. Kavárníci bez budoucnosti, hajzlíci od kosti.
Na západ, na východ, hovoří se všemi. Však Česko je uprostřed, je to potřeba. Reprezentuje nás takové, jací jsme. Nelze popřít to, z čeho vycházíme. Je to geront a zároveň první muž české armády. A není pro občana vyšší cti než umřít ve službě vlasti. Krásný by to konec velkého státníka. Věřím, že pokud ne v tomto, tak příštím volebním období se mu jí dostane.
Miloši, jsi navždy (z ústavy) náš prezident…
