9.6.2017 Tribun
Andrej Babiš sepsal cosi, co v tomto rozhovoru označuje za Vizi 2035, prezentuje to jako dlouhodobý program ANO, který nemá nic společného s letošními volbami, oficiálně se to jmenuje O čem sním, když náhodou spím, všechny v tom zaujala zmínka o tom, že se děti mají učit o kolonizaci Marsu a nikde se to nedá sehnat, ani na webu ANO, který jsem kvůli tomu obětavě navštívil.
Opravte mne, pokud se mýlím, ale je to poprvé v moderní historii, kdy je program strany prezentován jako osobní vize předsedy. Není to jejich vize, ale jeho vize. Může být, že jde opravdu o čistě osobní věc, pak by to měl ale předseda Babiš jasně deklarovat, a ne činit pravý opak, jako v tom výše zmiňovaném rozhovoru. Dojem, že ANO je soukromý podnik Babiše, který je více vůdce, než předseda, se tím jenom posiluje.
Za vyložený majstrštyk pak lze považovat takový detail, jako je přívlastek náhodou v názvu onoho počinu. O čem sním, když náhodou spím. Pan předseda totiž nespí jako každý obyčejný člověk každý den, pan předseda spí, když mu na to náhodou zbude čas, protože pan předseda nekecá, ale maká. A když už náhodou spí, tak i v tom spánku maká pro vlast a národ a sní o jeho lepší budoucnosti. Vida, kolik toho dokáže říct (vsugerovat) jeden chytře zvolený přívlastek.
Na Andreji Babišovi a ANO je nejlepší, jak si na nic nehrají. A voliči to zjevně oceňují. Nechtějí nějakého nudného předsedu z tradiční strany, který se svým aparátem program dlouhé měsíce promýšlí a sepisuje a ztrácí tím čas, chtějí vůdce, který prostě maká a program si vysní. Určitě to bude dobrý program, když na něj pan předseda neměl čas, protože makal. K čertu s demokratickou politikou, my chceme vůdce s vizí, který maká, i když náhodou spí.
