Určují svobodu slova v našich médiích lidé s bolševickým myšlením?

Avatar
Původní autoři

Jaromír Petřík
15. 6. 2017
Určitě si naši občané vzpomenou na cirkus, jaký nastal, když se Andrej Babiš domlouval s redaktorem IDnes, o čem bude psát. Tereza Boehmová na protest proti svobodě slova na IDnes dokonce opustila řady jeho zaměstnanců… Chovají se však sami redaktoři a admini v mainstreamových médiích o něco lépe než Andrej Babiš? Nejsou likvidovaní a zablokovaní nepohodlní redaktoři a blogeři, kteří nepíšou podle jednotných not západního mainstreamu?

 

Existují blogeři, kteří na VŠECHNO zastávají jednotný názor adminů a na srazech se ujišťují úžasnou jednotou svých názorů. Doslova samí „Úžasňákovi“ Ostatně, posuďte sami příspěvky dvou účastnic srazu: „Nevím přesně co, ale bylo to prostě úžasné.“ A „Bylo mi ctí být v dobré společnosti!“
Co ale, když se tam objeví někdo, kdo nesdílí jejich naprostou jednomyslnost názorů?
Toto si vyzkoušel na vlastní kůži bloger Miroslav Kulhavý, který byl tou úžasnou jednotou názorů ze srazu blogerů rychle vykousaný komentáři typu – cituji: „Proč stále lidi lezou tam, kde jim není dobře…“ nebo „Má to smysl, lézt do soukromé hospody a otravovat, že jsem omezována? Jak dlouho to bude toho hostinského bavit než mně ze svého zařízení vyhodí?“  ZDE
Cituji z diskusních příspěvku blogerů, kteří tuto jednomyslnost názorů též nesdílí: „Vandy, hlavně, že se všichni mají “rádi”… A Vandy odpovídá: „Jo, patetická občas bývám. Ale pochlebovat neumím.“ Na to se dočkala odpovědi, která snad vystihuje vše: „Konečně člověk, který vidí, co je zcela zjevné. Jedna velká rodina pochlebovačů za každou cenu, jenom aby se mohli cítit součástí stáda a čerpat z toho výhody a být zadobře s adminy. Těmhletěm lidem se ve skutečném životě velkým obloukem vyhýbám…“
Bylo by to všechno úsměvné, pokud by na druhé straně nebyli likvidovaní blogeři a diskutující, kteří tuto jednomyslnost názorů nesdílejí. 
Již zmíněný bloger Kulhavý byl za svoje názory potrestaný tím, že jeho články se nesmí objevovat na hlavní straně blogu a též není v seznamu blogerů. Pokud si chce člověk najít jeho blogy, musí si jeho jméno zadat do vyhledavačů jako je Google nebo Seznam. Stejně dopadl i kritik naší ČT Josef Havránek.
A co úplně zlikvidovaní blogeři a diskutující, kteří porušili názorovou jednomyslnost? Břetislav Olšer, Lucie Provazníková, Jiří Vyvadil, Martin Konvička, Petr Fojtík, Petr Vysočan, Eva Valerie Maxová, Viktor Vereš, Libor Vaněk, Růžena Kupková…
Jejich likvidace byla „zdůvodněna“ ušlechtilými slovy o porušování kodexu blogera.
Nebylo by potom poctivější do kodexu blogera rovnou napsat, že jsou vyžadované POUZE názory souhlasné s mainstreamem a adminy IDnes?
Je totiž přímo do očí bijící fakt, že admini nechávají bez jakéhokoliv omezení agresivně napadat a urážet blogery, kteří nezapadají do„jednotné mainstreamové názorové unifikace.“
Stačí se podívat pod blogy Petra Cvalína (člen KSČM), kde řádí stále stejná parta „sluníčkářů“ s opravdu „demokratickými“ názory – cituji: „A ty, komunisto, patříš za mříže…“ nebo „Petříku vás mezi tu zrůdu, možno zařadit také!“  ZDE, nebo – cituji: „Dobrému komunistovi utrhnout nohu, a toho špatného s ní umlátit…“  ZDE Nezdá se Vám, vážení čtenáři, že podobné názory by „slušely“ spíše radikálním bolševikům nebo fašistům než „sluníčkářům“, kteří se tolik zaklínají západní demokracií a svobodou slova? Nemají nakonec „sluníčkáři“ blíže k bolševikům´, kterými se neustále zaklínají?
A když si tito unifikovaně myslící diskutující neví s názorovým oponentem rady, tak jej udají, že má fake identitu a unifikovaně myslící admini jim ochotně vyhoví.  
Jedna takto zablokovaná blogerka se však nedala a domluvila si schůzku s šéfreaktorkou IDnes paní Petrovou.
Se svojí svobodou slova dopadla takto – dovolím si citovat z jejího dopisu:
„Paní šéfredaktorka moje argumenty, doložené písemně příklady, naprosto odmítla, doslova mi ty papíry hodila přes stůl jako psovi, přestože jsem jí slušně vstřícně požádala, ať si je prohlédne a podala jsem jí je.  Bylo totiž hodně tristní, že jsem téměř nebyla puštěna ke slovu, že mne arogantně okřikovala paní Janků, když jsem chtěla sdělit svoje stanovisko a názor. “Teď mluvím já!!!”, “Ještě jsem nedomluvila!!”, “Na to se Vás nikdo neptal!!” atd atd. Opravdu hodně,
 hodně asertivní mladá dáma, která by mohla být mojí vnučkou.  
Ještě jeden poznatek ze schůzky-paní šéfredaktorka v jednu chvíli zmírnila svoji rétoriku a zoufale mne žádala, abych psala, pokud tak moc teda chci psát blogy, někam jinam, na nějaký jiný portál. V tu chvíli mi jí bylo skoro líto. Neschopná nic řešit, nepřístupná jakýmkoliv argumentům, málem skuhrala o vyřešení “problému” tak, že prostě nebude. Ten její strach, očividný, zjevný strach byl až zoufalý. Připadalo mi to, jako kdybych byla vyhazována z krámu s tím, že jinde to mnou chtěné zboží, mají taky, ať si jdu nakoupit někam jinam. Tristní, zoufalé jednání.
Závěr schůzky? Žádný. Vlastně ano, obě dvě dámy mi unisono sdělily, na dotaz, zde teda ještě někdy budu moct psát blogy, že pokud ony budou na svých pozicích, tak NIKDY! Paní Janků si jedovatě přisadila, že mi nikdy neměli dovolit registrovat se jako uživatelce, že to byla chyba jejích kolegů v administraci. Už jsem jenom čekala, kdy zopakuje slova pana Bangu, že to je JEJICH portál, jejich “obývák”. Že ho mají řádně zprivatizovaný a mají od něj klíče jenom oni. Rodina Bangových + ona + paní šéfredaktorka. Paní Janků doslova přetéká asertivitou. Já tomu subjektivně říkám drzostí až neslušností.
A paní Petrová? Ta se tak bojí o svůj post, až je to tragikomické. Bojí se cokoliv řešit, bojí se pana Bangu, bojí se i Vás. Nedokáže řídit nic konstruktivně, není objektivní.“
Jediné, za co jí mohu poděkovat, je to, že mi zařídila parkování v garážích iDNESu a její asistentka, paní Weissová se mne ujala, byla milá a ochotná jako doprovod.
Já se jen ptám. Kam jsme to od roku 1989 dospěli, když je od adminů stejně jako od bolševiků vyžadovaná naprostá jednota názorů a ten, kdo nejde s námi, tak jde proti nám… Jenže kam s ním? 
Pro začátek znemožnit jeho svobodu projevu, zablokovat jej, ale co dále? Budeme následovat příkladu Ukrajiny, kde námi tolik podporovaný režim zavedl totální cenzuru zpravodajství, zablokoval televizní vysílání i nepohodlné weby a nepohodlní pisálkové jsou fyzicky napadáni a pronásledováni za přihlížení státní moci? Přitvrdíme a dosáhneme „úrovně“ bolševiků z padesátých let? Ostatně nemáme k nim zase až tak daleko, když jsme schopni vydávat obyčejný terorismus prezentovaný bratry Mašíny za hrdinské činy. Chceme se opravdu co nejvíce přiblížit padesátým létům naší historie?
Budou naopak přibývat blogeři, ze kterých šovinismus, rasismus a agresivita spojená s nenávistí vůči všemu ruskému (či prezidentovi Zemanovi) jenom kape? Jmenovat autory těchto blogů snad nemusím, jejich články bývají pravidelně v Zaujálech či na titulce
Velikou ironií ale je, že i přes neustálou likvidaci blogerů s jinými názory, jsou samovyvolení „sluníčkáři“ v drtivé menšině, a to i přes maximální podporu ze strany adminů. 
Je to k smíchu, nebo k pláči, když admini stojí v názorové menšině, ale o to sveřepěji likvidují blogery a diskutující, kteří nesdílejí jejich menšinové názory?
Na důkaz mého tvrzení se podívejme, jak si „sluníčkáři“ stojí s karmou mezi několika tisíci blogery. Nic, proti blogerce desetiletí Martě Kučíkové, ale její vítězství s pouhými 67 blogy za 10 let a karmou 36,05 je momentálně na 35. místě. Blogeři jako Větvička či Šichtařová, kteří mají trvale karmu přes 47 a ve všech žebříčcích neustále vedou, ostrouhali… 
A jak si stojí „sluníčkáři“ s trvalou protekcí v Zaujálech či na Titulce? Žádná sláva, mezi první padesátkou jsem jich napočítal 6. Zato je drtivě válcují blogeři jako Jitka Přikrylová, Jiřina Holotová, Tomáš Vyoral či Monika Pilloni. A nechybím tam ani já. Pokud se podíváme na internetové diskuse na Novinkách, kde nepohodlní diskutující nejsou tolik likvidovaní, tak tam jsou „sluníčkáři“ v totální názorové menšině. 
Měl jsem za to, že právě veřejné blogy jsou pro vyjádření různorodosti názorů a výzvou k vzájemné diskusi. Že názory všech lidí nejsou jednotné je snad normální, ale proč jsou likvidovaní blogeři a diskutující, kteří diskutují slušně, ale ne podle představ redaktorů a adminů?
Za sebe dodávám. Toto je v pořadí můj 299. blog za 7 let blogování na IDnes. Tak jsem zvědavý, zda se objeví i můj 300. blog, nebo budu následovat řady výše jmenovaných zakázaných blogerů a z IDnes se postupně stane blog hlásající názory agresivních extremistů zapadajících do jejich názorové jednoty.
O naprosté názorové jednotě hlásali staří bolševici. Bude tedy narušování této názorové jednoty i porušováním kodexu blogera? A má potom vůbec nějaký smysl blogy psát? Nestačilo by pouze citovat slova jedné blogerky, která jsem uvedl výše: „Nevím přesně co, ale bylo to prostě úžasné…“