Jiří Jírovec
27. 6. 2017
Teď zrovna, tedy v 10 hodin 28.6. 2017 žvaní ve Sněmovně militantní blondýna. Podle ní se o nic nejedná. Prý jde o symbolický krok, tak nějak proti směrnici EU, která omezuje držení zbraní. Skáče od historických bitev (jak zábavné je hrát si na válku!) přes muzea až ke chrabrosti občanů, kteří se nechtěli vzdát zbraní v době nesvobody. Nemluví o tom, že zbrojní lobby nemůže dostat lepší dárek než několik řádek o právu občana na držení zbraně. To známe z USA, kde si president může strčit svou světomoc za klobouk. Na šílenství, které v jeho zemi zabije kolem 30000 mrtvých ročně nemá drápy. Ano, je v tom asi 12000 sebevražd, ale ten zbytek zahrnuje “omyly” a trestné činy.
Nic se neděje, nic se nezmění, to jen bráníme svoji národní suverenitu proti EU žvandají další poslanci. Suverenita a bezpečnost jsou před volbami velmi silné karty. Žádná strana nebude riskovat obvinění, že se nestará.
V záplavě slov se tulí myšlenka, že se někteří držitelé legálních zbraní stanou pomocníky policie a budou s kvéry za pasem zasahovat dřív než policie. Kdysi byla v Československu Pomocná stráž veřejné bezpečnosti (PSVB) a pomocníky měla i pohraniční stráž.
President Zeman přišel po střílení v Paříži s geniální představou, že kdyby tam byli bývali ozbrojení statečníci, mohli teroristy včas oddělat. Jak to bude v reálu? Jak projde statečný pistolník přes detektory a různé vstupní kontroly?
Někteří poslanci se shlížejí v Izraeli a historkami z této země: Kdosi prý vjel autem do davu a hle, jakýsi člověk (možná policajt v civilu?) se objevil, vyhodnotil situaci a když viděl, že řidič couvá, aby mohl znova najet, zastřelil ho. Zase, jak to bude u nás?
Kdosi pak zmíní jména Lenin, Stalin a Hitler. Připomenout historicky zakotvené zloduchy nikdy neškodí. Na Putina se nedostalo.
Plká se o neexistujícím nebezpečí. Objevuje se jméno Orel a někde hluboko možná doutná jiskérka vzpomínky na Svaz pro spolupráci s armádou.
Začíná to být takměř humorné. Něco na způsob jednání branických otužilců, kteří byli všichni nadšeni nápadem magistra Šofra dobýt Severní pól. Nikdo se ale nechtěl zúčastnit. Většinou z rodinných důvodů.
