Zbyněk Fiala
2.7.2017 VašeVěc
Pochodeň, která 14. června vznikla z londýnského věžáku Grenfell Tower a zabila nejmíň 80 nebožáků, je důsledkem britského boje s „papírováním“. Zahájila jej už Margareta Thatcherová a dosáhlo se tak oddalování modernizace protipožárních předpisů.
Vyšetřování největší londýnské katastrofy od druhé světové války ukazuje, že chudinský věžák Grenfell Tower hořel jako fakule, protože byl obložen hořlavým, dobře provzdušněným obkladem, ve kterém skvěle zapracoval komínový tah. Byl to důsledek nedávného zateplování budovy, jehož projekt se spíše hodil na stavbu krbu než úpravy výškové stavby. Vyplývá to z analýzy britského listu Financial Times, který zároveň upozorňuje na rozdíly v přístupu Skotska a centrální vlády v Londýně.
Zatímco Skotsko se dokázalo poučit z podstatně menšího neštěstí v roce 1999, kdy uhořel jeden člověk, v Londýně se vedla svatá válka se stavebními předpisy. Byly soustavně rozvolňovány v rámci boje proti „administrativní zátěži“, které se v Británii říká „rudá páska“ (red tape) a v česku „papírování“.
Nakonec tedy mohlo nejmíň 80 obyvatel sociálních bytů v Grenfell Tower svobodně uhořet, protože zastaralé a nejednoznačné předpisy nedokázaly vyloučit použití nejlacinějších materiálů pro zateplovací obklad výškové budovy. Cenové „závody ke dnu“ byly důležitější než fakt, že tento materiál dobře hoří. Oč dřív a levněji proběhlo zateplení, o to dřív byla budova připravena k požáru, který vstoupil do historie.
Český boj proti papírování při povolování staveb, který právě proběhl ve sněmovně nad novelou stavebného zákona a vyloučil z procesu reptající veřejnost, je pozdním klíčkem tohoto odolného plevele. Pozoruhodné je, že také v Česku je tento svatý boj veden takříkajíc napříč, neboť se v něm spojily koaliční ANO a ČSSD s opoziční ODS. Veřejnost byla vyloučena z posuzování staveb v zájmu (některých) občanů, protože pro určité zájmové skupiny je rychlost stavby spojená s čerpáním dotací důležitější, než jak to se stavbou dopadne, či zda případně – jako D8 – spadne. Požárníci se zatím v Česku umlčet nenechali, ale možná se na ně jenom zapomnělo.
To, že hořlavý materiál je nevhodný pro zateplování výškových budov, napadne každého. Je mu to však něco platné, jen když dostane slovo, a to ještě vy chvíli, kdy je tázán. První problém nevhodných stavebních materiálů však spočíval v tom, že si jejich neškodnost a vhodnost nechali posuzovat sami výrobci a po vyřčení jejich slova byla konečná.
Je to něco podobného, co můžeme sledovat v souboji veřejnosti se zemědělskými herbicidy glyfosáty, u kterých před časem odborný orgán Světové zdravotnické organizace pro rakovinu shledal vyšší riziko rakovinotvornosti. Proti tomu však stál posudek evropského orgánu pro bezpečnost potravin a zemědělství, který se opíral o rozbory výrobců. Zjevnou jednostrannost svého zdroje tento úřad ospravedlňoval tím, že jde o patentované látky a průmyslová tajemství, ke kterým sám nemá přístup. Může se jen zeptat a musí se spokojit s odpovědí.
Současně se ukázalo, že řada klíčových odborníků, kteří se ve prospěch glyfosátů vyjadřují, je závislá na financování svého výzkumu firmami výrobců. Síť zavazujících grantů a příspěvků je tak hustá, že bez těchto peněz je biologický výzkum téměř nemožný. Souboj bezpečnosti a peněz proto nakonec vyhrály peníze, a hrozící zákaz glyfosátů padl.
Něco podobného se dá vyčíst z certifikátu britského úřadu pro kontrolu souladu s předpisy British Board of Agrément, kterým se potvrzuje „vysoká úroveň požární bezpečnosti“ pro zateplovací panely Reynobond PE od americké firmy Arconic, které byly použity tam, kde je dnes požářiště po Grenfell Tower. Nyní tato firma stahuje uvedené panely z trhu pro použití budov na 40 stop. Už v loňském roce přitom ve firemní brožurce upozorňovala, že zmíněné panely by neměly být používány na budovy vyšší než 10 metrů, což je délka požárních žebříků. Ale to už byl obklad na 24 patrové Grenfell Tower hotov.
Jeremy Corbyn, leader opoziční Labour party, se nyní obořil na premiérku Theresu Mayovou, že požár patří k důsledkům politiky deregulace a „austerity“, tedy politiky rozvolňování předpisů kombinované s nekonečných rozpočtovými škrty, které ochromily možnosti úřadů reagovat na problém a provádět adekvátní kontrolu. Výdaje místních úřadů na požární služby a činnost stavebního dohledu klesly podle Corbyna o 40 procent. Výsledkem snižování administrativní zátěže tak je, že nějaký inspektor se občas mihnul u rekonstrukce Grenfell Tower, ale nezasáhl.
Přitom nebezpečí, které tam vznikalo, bylo očividné. Základem zateplovacích obkladů byly podle FT hořlavé polyetylénové desky, které pak byly zakryté hliníkovým plechem. Konstrukce desky však měla tu zvláštnost, že mezi plechem a vrstvou polyetylénu byla volná 5 milimetrová mezera. Článek FT nevysvětluje, proč tam byla, ale odhaduji, že nechtěli, aby desku narušoval hliník rozpálený sluncem. Dokud tedy nehořelo, byla to výhoda.
Před zateplením byl věžák dost bezpečný. Proto v něm platilo pravidlo, že nájemníci mají zůstávat v bezepčí bytu, i když u sousedů hoří. Požár se nepřenese. Pravidlo bohužel zůstalo, i když zateplení zásadně změnilo situaci. Při požáru, který pak vznikl v bytě v jednom z dolních pater, se oheň nejprve přenesl zevnitř budovy na tuto zateplovací obálku a z vnějšku pak pronikal do dalších bytů nahoře. Oheň byl usnadněn dostatkem vzduchu, který byl v obkladech v mezeře mezi plechem a hořlavou deskou. A čím se pak oheň dostával výš, tím víc byl rozdmycháván, protože do hry vstoupil ještě komínový efekt této konstrukce.
Nejhorší na tom je, že riziko bylo známé už od roku 1999, kdy při požáru ve skotském Irwinu zjistili, jak rychle vzplane celá takto obložená věžovitá stavba. Avšak zatímco Skotové využili národních kompetencí a na událost reagovali, v Londýně obdobné návrhy odborníků narážely do zdi. Pokusy o další „papírování“ úspěšně odrážely jak konzervativní, tak labouristické vlády. O té doby byly obloženy hořlavými materiály stovky vysokých budov. To se nyní nejspíš prodraží.
Na Grenfell Tower se pochopitelně soustřeďuje kriminální vyšetřování. Ministr financí Philip Hammond mluví podobně jako Corbyn o zločinu, ale premiérka zmiňuje opatrně jen případné „nedodržení předpisů“. Ty jsou však dost pružné. Oficiální směrnice ústavu pro výzkum ve stavebnictví pouze uvádí, že obklady výškových budov mají mít „sníženou hořlavost“ nebo mají být testovány. Je možné, že nějaké testování proběhlo, ale u individuálního panelu, bez účasti onoho komínového efektu. Také Británie, podobně jako Česko, má v záloze ještě trik, který vylučuje schvalování místně příslušnými úřady a umožňuje, by tam razítko vpálil kterýkoliv „autorizovaný stavební dozor“.
Tady to znovu připomíná testování onoho zemědělského herbicidu glyfosát, který je vždy ověřován jen v laboratoři, jen jako individuální látka, ačkoliv v průmyslovém výrobku vždy působí v kombinaci s jinými látkami, a vždy jen 6 měsíců, bez ohledu na dlouhodobé efekty. A k tomu dodejme, že se to odehrává hlavně v domácím prostředí výrobců, kteří pak dají úřadům k dispozici jen konečný výsledek, nikoliv průběh testovacích prací. Není divu, že velké peníze, které to obklopují, se každému zdají jednoznačnější a srozumitelnější.
Také zrušení účasti veřejnosti, které teď prosadila česká novela stavebního zákona, oslabuje možnosti nezávislé kontroly. V minulosti možná byla, jen se na ni nedbalo. Znovu to lze ukázat na příkladně špatném procesu schvalování trasy dálnice D8 v chráněné krajinné oblasti Středohoří, o které odborníci z Akademie věd prostřednictvím nevládních organizací prohlašovali, že vede sesuvným územím. Měli pravdu, území se sesunulo, ale v době schvalování tím jen zdržovali. Novela stavebního zákona, usilující o urychlené schvalování staveb, už takové zdržování nepřipustí.Spoustu někdejších nájemníků Grenfell Tower už taky nikdo nezdržuje. Od 14. června mají nekonečně času.
