Žádný český vlastenec nesmí podporovat válku s Ruskem!

Jiří Jaroš Nickelli
16.7.2017  ČeskéNárodníListy

Naše republika vznikla za podpory nejen západních zemí Dohody (USA, Británie, Francie a Itálie), ale rovněž za podpory Ruska. Již 5. srpna roku 1914 vyzývali čeští krajané v Rusku v časopise Čechoslovan ke vstupu do ruské armády k boji proti nenáviděnému Rakousku a Německu. V Rusku tehdy žilo na 100 tisíc českých krajanů. Nakonec vznikla Česká družina – nejstarší vojenský oddíl našich potomních legií.

Její prapor slavnostně posvětili v Kyjevě dne 28. září 1914. Byl to generál Běljajev, z ministerstva vojenství pana Suchomlinova, kdo vypracoval v součinnosti s Čechy projekt organizace českého vojenského tělesa na Rusi a tak hlavní správa genštábu Ruska vydala již 18.srpna 1914 výnos č.2843, který konstatoval:

České krajanské spolky požádaly o zřízení zvláštních českých vojenských oddílů-dobrovolců za účelem společných akcí s námi proti Rakousku. Projekt podrobně vypracoval podmínky zřízení vojenských českých oddílů – a to se realizovalo v založení České družiny.

Odtud vedla cesta ke Zborovu, Bachmači a dalším vítězným bojům na ruské půdě proti germánskému nebezpečí.

Po sto letech od Zborova nastal v Čechách obrat!

Parlament proti vůli národa odsouhlasil nasazení českých oddílů v NATO pod velením německého bundeswehru s cílem protiruského nasazení.

Od roku 1999 nenastala v české politice taková zrada slovanské, ruské i české věci, jakou obhajoval dnešní ministr Stropnický a jeho nadšení přizvukovači především z řad TOP 09, KDU-ČSL, a bohužel i ODS a ČSSD.

Český národ se již podruhé ve věcech vojenských dožil strašlivé hanby, kterou na něj uvalil jeho vlastní parlament v krátkém čtvrtstoletí od listopadového převratu roku 1989. První hanba byla souhlas s přeletem bombardérů na napadené Srbsko v hanebné 78 denní válce NATO proti Jugoslávii. A druhá hanba nastala nyní – kdy český voják pod velením bundeswehru je cvičen a nasazován proti případnému střetu s Ruskou federací!

Česká republika se vlastním přičiněním dostala do stavu, který zažila Anglie v roce 1938, kdy N. Chamberlain podepsal Mnichov. Tehdy podal demisi ministr Duff Cooper a odsoudil to jako zradu a opuštění Čechů. A sám W.S.Churchill pak prohlásil: “Anglie měla volbu mezi hanbou a válkou. Zvolila hanbu a bude mít válku!”

Totéž platí o našem dnešním parlamentu. Posílá české vojáky jako nějaká Tisova fašistická vláda proti bratrskému Rusku, což se ještě nikdy v naši české historii nestalo. A přivolává tím možnost, že naše oddíly mohou v takovém střetu dopadnout hůře, než dopadli Tisovi Slováci u Stalingradu! Šílené poslankyně, které požadovaly jadernou válku s Ruskem, by se měly stát předmětem zkoumání odborníků na obsese, a nikoli zaujímat odpovědná místa v parlamentu.

Žádný český vlastenec, tím méně příslušník legionářských a odbojářských organizací, prostě nesmí souhlasit s tímto morbidním a protivlasteneckým stanoviskem parlamentu.

Český vlastenec a řádný občan republiky dnes má jen jedinou možnost reálného protestu – zásadně nevolit ty strany, které toto svými poslanci dopustily. Zkrátka poslat takové strany na čas na smetisko politiky. Aby se vzpamatovaly ze svého smrtelně nebezpečného avanturismu a buďto změnily své směřování, anebo vyhodily ty politiky, kteří páchají tyto akty zla proti národům. Pokud toto volič neučiní, sám se bude spolupodílet na této velezradě Slovanstva.

Dr.Jiří Jaroš Nickelli, ČSOL Brno I 
Autor je potomek ruského legionáře, zabitého nacisty