Dobrá zpráva o České republice nebo děsivá zpráva o střední a východní Evropě?

Petr Tomek
28.08. 2017     AteistéČR
Letos v červnu zveřejnil Pew Research Center svůj výzkum religiozity ve střední a východní Evropě. Česká republika v něm vyšla jako nejateističtější a zároveň nejméně pověrčivá země ve sledovaném regionu. Zatímco církve začaly tradičně lkát nad nízkou spiritualitou a úpadkem kultury, ateisté to většinou považovali za důkaz vyspělosti. Možná to ale není až takový důvod k oslavě.


Pokud se podíváte na mapku, zjistíte, že Česká republika je skutečně ostrovem ateismu obklopeným z východu zálivem silně religiózních států od Polska po Chorvatsko. To, co není vidět na západ od nás je také mnohem větší podíl věřících i když rozdíl není už tak propastný.

Pro srovnání je zde mapka podle údajů Eurobarometru (ten není zrovna znám důslednou metodikou, berte tedy s jistou rezervou) z roku 2005:

Poměr věřících ve státech Evropy podle Eurobarometru 2005

Nábožensky nezařazených je u nás 72%. Ateisty v širším slova smyslu (obecně nevěří v existenci Boha) je 66% Čechů, ale pouze 25% říká že slovo „ateismus“ vystihuje jejich postoj v otázce náboženství, 46% je spíš nábožensky chladných (označují jej jako „nic konkrétního“).

PEW udává procenta věřících v okolních zemích výrazně vyšší, než Eurobarometr před dvanácti lety. Pokud bychom mu měli věřit, znamenalo by to, že podpora náboženství v zemích Východní a střední Evropy viditelně stoupla.

Výzkum PEW poměrně podporuje předpoklad, že Češi budou mnohem více zastávat názory, které jsou pro tuto oblast spíše minoritní. A je to tak. ČR vede v podpoře legálních interrupcí (84%) a stejnopohlavních manželství (65%). Zároveň více než polovina z nás nechodí na bohoslužby (55%) ani se nemodlí (68%).

Radost nad tím, že jsme opravdu nejateističtější země Evropy nám mohou pořádně zakalit další údaje.

Zatímco v reálnou existenci pekla věří u nás jen 19% lidí (což ovšem fakticky stále znamená poměrně vysoké číslo, když uvážíme šílenost takové představy), medián regionu je 54%. Ano, ve Východní Evropě věří na peklo (to s čerty!) každý druhý! V Chorvatsku a Polsku by to byli dokonce 3 lidé z pěti. (Chorvatsko 60%, Polsko 62%)

Dotazy na další pojmy, které většinou spojujeme s náboženstvím ukazují, že za ateisty v užším slova smyslu můžeme považovat opravdu přibližně jen těch 25 %.

Tabulka hodnotící víru v další iracionální pojmy svázané s náboženstvím (shora): existenci duše, osud, zázraky, nebesa, působení magie nebo čarodějnictví, reinkarnace, uhranutí, peklo

Mnoho našich intelektuálů žije v iluzorním světě, v němž si představují, že křesťané chápou text Bible zpravidla symbolicky, asi jako Václav Hořejší. S tím se můžeme pouštět do sporů interpretujících dějiny či symboliku náboženských textů. Ve skutečnosti ale s většinou věřících v tomto regionu ani takovou diskusi vést nemůžeme, protože pokud bychom začali dialog stylem „já vím, že nevěříš doslovně na dědečka na obláčku“ můžeme velmi tvrdě narazit. Spousta z nich právě na takového dědečka totiž zřejmě věří. Není to o nic uhozenější představa, než víra v reálnou existenci pekla.

Možná bychom tedy konečně měli brát vážně to, když nám věřící spoluobčané s neskrývanou radostí popisují pekelná muka, která nás údajně po smrti očekávají, ne proto, že by nás snad něco takového opravdu čekalo, ale protože věří, že nás takové utrpení opravdu čeká a co víc, že si to za svou nevíru zasloužíme.

Stejně tak s největší pravděpodobností skutečně věří dalším podivným věcem, jako třeba tomu, že do našeho stále života zasahují nehmotné bytosti – andělé a démoni – nebo že bohu nesympatické sexuální aktivity způsobily zničení Sodomy a Gomory. Měli bychom opravdu brát vážně, že na náboženském vyznání závisí rozhodování našich politiků, soudců, lékařů…

Reálný svět kolem nás je prostě o něco více šílený, než co nám naznačovaly zkušenosti se sofistikovanou vírou teologů a věřících vědců.