Jiří Baťa
1. 8. 2017 zdroj
To si tedy dovolil hodně. Má jen základní vzdělání a vykonává tolik funkcí. Asi tak nějak by se dala posoudit skutečnost, že jistý pan Daniel Hodek je radním hlavního města Prahy, již několikáté volební období je magistrátním zastupitelem a členem v orgánech pražských společností, je dále místostarostou na Praze 1 a místopředsedou KVV ČSSD Praha… No je pravdou, že těch funkcí má „hafo“, tedy přehršel, nicméně to už je věc jiná, o té později.
Tento názor by mohl pramenit z tendencí, že každý, kdo má zájem pracovat jako „úředník“, alias volený funkcionář, by měl mít minimálně bakalářský titul, resp. čím vyšší vzdělání, tím lépe. Nic proti snaze, aby lidé na „odpovědných“ místech měli potřebná vzdělání, jenže…. Předně, jak ukazují skutečnosti a zkušenosti, takto vzdělaní lidé (vyjma PF Plzeň) sice „odpovědná“ místa zastávají, leč jejich samotná odpovědnost ze své činnosti je minimální, de facto žádná a to na všech stupních a úrovních o odpovědnosti politiků ani nemluvě a to navzdory tomu, že snad každý politik-poslanec, až na výjimky, má nějaký titul. Není od věci zmínit, že zastávat funkci jenom proto, že má dotyčný jisté či nějaké požadované vzdělání, které však s danou problematikou vykonávané činnosti nemá nic společného (např. magistra ekonomického směru vykonává funkci v přestupkové agendě, bakalář přírodních věd vykonává funkci vedoucího městské policie atd.) postrádá nejen pragmatickou logiku, ale především předpokládanou a požadovanou kvalitu práce a z toho vyplývající tolik potřebnou odpovědnost. Zde bych si dovolil použít názory některých lidí, kteří se k „nevzdělanému“ funkcionáři panu Hodkovi otevřeně a upřímně vyjádřili. Tak např. :
– Vzdělání zastupitelů jsem nikdy nezkoumal. Není to z mého pohledu to nejpodstatnější. Můžete mít ve sboru zastupitelů naprosto „nepoužitelného“ profesora, stejně jako velmi dělného a racionálně smýšlejícího člověka s výučním listem,“ nebo
– Zastupitelé jsou voleni občany a pokud občané zvolí někoho, kdo nemá vzdělání, je to jejich rozhodnutí a je to v pořádku. Znám mnoho lidí, kteří vzdělání sice nemají, ale z pohledu svých životních zkušeností mají více selského rozumu než někteří, kteří to vzdělání mají,“ a pro potvrzení těchto slov názor poslední:
– Předem bych neodsuzoval případné základní vzdělání u zastupitelů. Maturita ani VŠ titul nejsou a priori garancí dobrého, kvalitního výkonu mandátu.“ Myslím, že těmito několika názory je řečeno mnohé, ne-li vše.
Současná tendence se nese v duchu, že člověk, který nemá maturitu nebo VŠ, nemá uplatnění na trhu práce. Tomu je také podřízena dnešní školská platforma (nikoli reforma), kdy máme bezpočet vysokých škol, zatímco odborných a řemeslných škol je jako šafránu. V konečném efektu je sice mnohem více vzdělaných, ale o to méně umných, řemeslných, resp. „nevzdělaných“ lidí. To vše v kontrastu se známým rčením: „zlaté české ručičky“!.
Vyšší forma vzdělání má beze sporu své opodstatnění což neznamená, že člověk bez takového vzdělání nemůže být se svým „selským rozumem“ stejně dobrým pracovníkem, potažmo funkcionářem, jako ten vzdělaný s titulem. Bohužel tomu však často bývá naopak, kdy vzdělaní lidé nadělají obrazně i doslova mnohdy více škody, jak užitku, v lepším případě méně kvalitní práce, než by se dalo od nich, vzdělaných lidí, očekávat. Konec konců svědčí o tom například výsledky práce většiny našich poslanců, i když ne vždy je to jen otázka vzdělání. Osobně se domnívám, že v případě pana Hodka bych se více zajímal o kvalitu jeho práce než to, že má jen základní vzdělání.
Na druhé straně by však neměl být přehlížen fakt, že zmíněný pan Hodek zastává funkce, resp. má členství ve 13 (slovy třinácti) výborech a komisích, notabene nikoli podřadných. Pravda, není to jen případ pana Hodka, takových „nezmarů“ by se dalo napočítat snad na stovky, jen se o nich veřejně nemluví (zatím). Nicméně by v takovém případě bylo víc než zapotřebí vyhodnotit jeho účast a činnost ve zmíněných třinácti výborech a komisích, protože jak u něj tak mnoha dalších se lze opodstatněně domnívat, že nejen sedět tzv. na několika židlích najednou, ale hlavně výsledek činnosti na těchto židlích je značně problematické, neřku-li nemožné. Chápu, že účast na těchto postech není zcela zásluhou jen pracovní či osobní mimořádnosti samotného pana Hodka, ale důsledkem okolností, za kterých byl do těchto funkcí jinými lidmi delegován. Lze však zcela opodstatněně pochybovat, že pan Hodek (stejně jako ostatní jemu podobní) všechny své funkce a práci nejen zvládá, ale dělá i důsledně a odpovědně. V tom lze pak také spatřovat oprávněné a vážné pochybnosti ve smyslu jeho „nedostatečné vzdělanosti“, i když není vyloučeno, že selský rozum může mít navrch nad celou řadou vzdělaných, ale méně kvalitních lidí, jakkoli se to zdá nepravděpodobné.
Lze tedy konstatovat, že než vytýkat panu Hodkovi jeho nedostatečné vzdělání, by bylo na místě více se zaměřit na výsledky jeho účinkování v celé řadě různých funkcí ve výborech a komisích, potažmo jeho hlavní pracovní činnosti na Praze 1, kde je 1. zástupcem starosty, má v působnosti obchod a služby, tržní řád, cestovní ruch, zdravotnictví a také životní prostředí. V kontextu těchto skutečností je jeho účast v řadě výborů a komisí z pohledu čistoty resp. nekonfliktnosti jeho „manažérské činnosti“ do značné míry zpochybnitelné, neboť oblasti, v nichž se jako 1. zástupce starosty mj. také angažuje ( Komise Rady hlavního města Prahy pro otázky seniorů, předseda; komise Rady hlavního města Prahy pro výběr ředitele příspěvkové organizace Správa pražských hřbitovů, předseda; komise Rady hlavního města Prahy pro udělování grantů v oblasti sociálních služeb, předseda; majetková komise, člen; komise Rady pro kultivaci Václavského náměstí, také člen; a ještě bychom mohli zmínit členství v komisi pro vodní dopravu, je předpoklad korupčního jednání více než reálný. A tady by už bylo možné vyslovovat vážné pochybnosti o regulérnosti, poctivosti a odpovědné činnosti pana Hodka. Ale to by už chtělo skutečně s panem Hodkem osobně mluvit.
