Syrská stopa ve Venezuele: čím doopravdy Maduro rozzlobil USA

Avatar
Původní autoři

Ilja Novický
19. 8. 2017       zdroj
Zdlouhavá krize ve Venezuele oficiálně nemá racionální vysvětlení, kromě vtíravého pozadí o ochraně údajně pošlapávané demokracie v této zemi. Ve skutečnosti se zde zkřížily ropné zájmy USA a Ruska, a nedávno zde byla zpozorována i syrská stopa. O úloze Sýrie ve venezuelské krizi hovořil v rozhovoru pro Fox News 13. srpna ředitel CIA Mike Pompeo, který mezi hrozbami pro USA ve Venezuele uvedl Írán, Hizballáh, Kubu a Rusko. Podle jeho názoru ti všichni “vystupují proti zájmům USA, proto se Venezuela “může proměnit v nebezpečnou zónu pro Spojené státy”. V této souvislosti Pompeo zdůraznil, že nevylučuje vojenské řešení této “hrozby”.


Ve skutečnosti není informace o umístění libanonského Hizballáhu ve Venezuele, hlavního spojence syrské armády na zemi, nic nového. Nespokojenost v západních a izraelských médiích začala růst už před 10 lety, kdy Hugo Chavez navázal protiváhou k blízkovýchodní politice Bushe mladšího při zničení Iráku úzké vztahy s Íránem.

Už v roce 2008 byla zřízena letecká linka Caracas-Damašek-Teherán, což výrazně usnadnilo spojení s vlastí mnohamiliónové libanonské komunity v Latinské Americe, která se tam formovala od poloviny 19. století. Za Chaveze posílil Hizballáh svou přítomnost v takzvaném “pohraničním trojúhelníku”, kde se sbíhají hranice Brazílie, Argentiny a Paraguaye.

Ve skutečnosti existují libanonské komunity v řadě zemí v Jižní Americe a tvoří 3% populace kontinentu, ale převládají v Brazílii (7 čili 13 milionů lidí) a Argentině (1,2 milionu lidí). Například současný prezident Brazílie Michel Temer má také libanonské kořeny. Nicméně po roku 2005 začala americká média rozvíjet téma nástupního prostoru Hizballáhu v Paraguay a Venezuele v důsledku nelegálního obchodu s drogami a se zbraněmi.

Pod tlakem USA zahájila paraguayská vláda loni boj proti Hizballáhu právními metodami a vyvíjí tlak na libanonské podnikatele, kteří údajně se skupinou spolupracují. Samotný Hizballáh se stal středem pozornosti amerického Kongresu také v létě roku 2016, kdy izraelský profesor Emanuel Ottolenghi vystoupil se zprávou o síti Hizballáhu v Brazílii.

Je příznačné, že v létě 2016 také proběhl v Brazílii převrat, v jehož důsledku byla k moci dosazena vláda, která je loajální vůči americkým ropným společnostem. Koncem roku se však pro ropný průmysl v USA neočekávaně objevila nová a neúprosnější “ruská” hrozba. Ve Venezuele pro splacení dluhu byla s to ropná společnost PDVSA prodat Rusku 49,9% akcií rafinérie Citgo, kontrolované USA.

V současné době je už tato možnost zmrazena rozhodnutím parlamentu, který je v opozici vůči Madurovi. Washington se přesto obává, že ropný průmysl Venezuely, který se příliš rychle vyvíjí s účastí Ruska, a rovněž s největšími zásobami uhlovodíků v zemi na světě, může popohnat nezávislý chod země, která je ještě k tomu spojena s Blízkým východem. Není vyloučeno, že nedávné úspěchy Hizballáhu v Sýrii američtí generálové rovněž spojují se zázemím v Jižní Americe.

Připomeňme si, že na konci července Hizballáh s podporou syrské armády dosáhl důležitého vítězství nad skupinou Al-Káida a DAEŠ na hranici Sýrie a Libanonu, v hornaté oblasti Ersal. Navíc se tato bitva stala první společnou bitvou libanonské a syrské armády v historii. Pro USA, které udělaly hodně pro rozparcelování Libanonu a Sýrie, je tato spolupráce nebezpečným signálem. To je důvod, proč na pozadí sjednocení nových spojenců v boji proti terorismu a posílení Hizballáhu věnuje Washington stále více pozornosti svému “měkkému podbřišku” na “zadním dvorku”. Je evidentní, že zničení “fronty Hizballáhu” v Jižní Americe je na programu již od loňského roku, kdy byla vyměněna vláda v Brazílii, a nyní došla řada na další baštu ve Venezuele.

Pro Novou republiku vybrala a přeložila PhDr. Vladimíra Grulichová