David Černý však moc dobře ví, že by jinde než v Česku se svým skandálním uměním nepochodil, ví, že duševně omezení Havloidé jsou právě jen u nás, jinde by mu jeho zatuchlá pšenka nekvetla s jeho sochařskou nemohoucností, kdy močí na naši republiku …
To je David Černý, který se říká sochař, jemuž ještě Václav Havel udělil Cenu Jindřicha Chalupeckého pro mladé výtvarné umělce do 35 let. Cena nese jméno předního českého teoretika a kritika výtvarného umění a literatury, esejisty a filosofa.
Byl zakladatelem Skupiny 42, jehož členy byli mj. spisovatel Ivan Blatný, básník Josef Kainar, malíř Kamil Lhoták či národní umělec Karel Souček a další jedineční kumštýři.
Jindřich Chalupecký s Olbramem Zoubkem na schůzi Nové skupiny v budově Hlaholu, listopad 1988, foto: archiv O. Zoubka.
Kdoví, jak by tito slovutní umělci reagovali na dryáčnické hulvátství Davida Černého, který jako držitel Ceny Chalupeckého svými vulgaritami urazil jeho odkaz; ostatně posuďte sami jeho urážky hlavy státu:
„Zamrdaná zkurvená kupa hoven a sraček na hradě, vytlemený prasečí držky, ať už konečně chcípnou v ošklivejch a táhlejch bolestech. Zmrdi smradlavý, zkurvysyni vyjebaný, tupý debilové. I s tou bandou kreténů čuráckejch, co to navrhujou. Do nejhlubší prdele s váma, vy hovnožrouti!”
Je to prazvláštní, že Černého facebook neblokuje jako mě; asi proto, že není proruský a pročínský a ke všemu vyhovuje pornografickému Jandovi z Evropských hodnot, když píše prezidentu Zemanovi své psychopatické vzkazy sociálně vyloučeného blba…
.jpg)
zdroj: Facebookový profil Davida Černého, Je i tento koment dotovaný?:-)
Před rokem jsem napsal svůj názor na tohoto duševně zaostalého jedince, přičemž jsem v duchu vyčítal MUDr, Ivanu Davidovi a dalších psychiatrům, že se nezasadí o umístění těchto amorálních a tím pádem pro společnost vysoce nebezpečných osob do detenčních ústavů nebo alespoň do blázinců se zkušenostmi doktorů Chocholoušků…
Trestné jsou přece také činy individuí s nezvladatelně narušenou psychikou…. A Černý s krutě deformovanou myslí mezi ně přece patří….
Černého dílo s názvem Žralok. (ČTK – René Volfík)
Saddám Husajn plovoucí ve formaldehydu s oprátkou kolem krku se svázanýma rukama…To vše David Černý vystavil v německé galerii NordArt, vedle níž byl uprchlický tábor… Pak přišla policie a své dílo musel odstranit. Proč…?
Jakákoliv forma nenávisti končí životní prohrou; za vším lze hledat v takových případech velký mindrák z dětství, v mnoha případech zaviněný sexuálním zneužíváním blízkým příbuzným, proto se těžce vyrovnává s výchovnou zanedbaností, což ho přivedlo až k nejvyššímu stupni sociální degradace.
Vzrušuje ho, když může po sobě číst, co napíše, vlastně vyzvrací ze svého nitra, aby bylo v jeho „alejích zase nablito“… Negramotný člověk má strach z autority a sklony hledat si populistického vůdce, který ho jako idol povede, nebo obráceně, kterého naopak může beztrestně vulgárně urážet…
V roce 2000 odmítl Černý převzít cenu Jindřicha Chalupeckého v Národní galerii do doby, dokud z jejího vedení Milan Knížák neodejde. Ten ho nechal po sporu o instalaci jeho díla vyvést a ocenění Černému následně předal pravdoláskový prezident Václav Havel na chodníku před Veletržním palácem.
Na otázku, proč Knížák nechal Černého vyvést, „umělec“ odpověděl: „Protože je to čurák… Nafoukanej, kriploidní čurák… To je úplně jednoduchý, ne? To přece víme všichni…“ Černý se o Knížákovi vulgárně vyjadřoval v dokumentu ČT. Knížák po něm žádal odškodnění ve výši 150.000 korun a po televizi půl milionu… Nakonec musel zaplati 100 tisíc plus 53 tisíce za Knížákovy soudní výlohy… U ČT stačila jen omluva. “Umělec” to nechápal; je přece svoboda slova, nebo snad ne…?
David Černý přesto exhibuje, co nejčastěji. Má na svém kontě například sochu sv. Václava, sedícího na břiše mrtvého koně, v roce 2003 pro pražskou galerii Futura ve smíchovské Holečkově ulici dokončil kontroverzní plastiku. Kdo vylezl po žebřících do řitního otvoru předkloněných soch, mohl na obrazovkách vidět dva lidi v maskách Václava Klause a Milana Knížáka. Jasný případ, kdy se mu v choré mysli evokuje vzpomínka na své výše vzpomínané zneužívání v dětství…
Pak to byla další Černého vzpomínka, kdy si za horkých nocí představovat velký ztopořený falus, pak vytvořil ruku se vztyčeným prostředníčkem, který z Vltavy ukazoval směrem k Pražskému hradu.
Čas ale oponou trhnul a chystala se velká sláva, od níž si nejvíc sliboval Saša Vondra, že si třeba srovná svůj pokřivený pohled na svět. Uvěřil sobě i podobně libovému frajerovi, co ze sebe též dělal, co není – Davidu Černému, vydávajícímu se za výtvarníka.
Domluvili se spolu na “sochařském” díle, co by oslavilo naše předsednictví EU, které mělo nejdražší audiovizuální ozvučení na světě, známé z Vondrovy kauzy zvané ProMoPro. Podepsali smlouvu o vytvoření Entropy, o níž David Černý původně tvrdil, že onu Entropu vytvoří umělci ze všech členských zemí Unie, tehdy i s Velkou Británií.. .
Nakonec se ukázalo, že autorem trapné slátaniny je on sám, s několika kolegy, ostrými hochy, kdy si realizoval další vzpomínku na své dětství, kdy si jen tak plácal něco z plastelíny. Stát za projekt zaplatil 1,9 milionu korun a za jeho půlroční pronájem v Bruselu měl dát Černému 1,2 milionu. Dalších 10,3 milionu korun pocházelo ze sponzorského daru Bakalovy těžařské společnosti NWR.
David šel prostě s kámoši z mokré čtvrti do hospody a domluvil s nimi při pivu, že to udělají úplně sami. Víc hlav, víc peněz, ale hlavně pro ně. Proč dělit miliony sedmadvaceti? Tedy podvod, kdy vytvořili falešný seznam evropských tvůrců, kteří o tom samozřejmě neměli ani zdání. Prostě v duchu českých podfukářů, kteří se řídí heslem: že se všechno smí a nic nemusí…
Vypadalo to prý slibně. V britském deníku Independent o nich psali a všechno jim “zbaštili i s navijákem”. Opsali jen vymyšlená jména autorů. Ti kluci, co spolu mluví, se prostě chtěli podívat do Bruselu, aby tam završili svoji taškařici za cizí prachy.
Ovšem, co by se stalo, kdyby se neozvala dánská výtvarnice, jež byla uvedena mezi sedmadvaceti umělci, co se měli na výrobě Entropy podílet, která prohlásila, že s tím nemá nic společného a že se o této nepovedené taškařici dozvěděla až z médií…?
Třeba si „černý“ Černý myslel, že zbohatne, když infikuje Evropskou Unii českou švejkovinou. Na nečekané odhalení podvodu Úřad vlády ČR reagoval prohlášením, že umělec vládu podvedl. Ministři kultury EU chtěli na jaře 2009 vědět, kdo je autorem „ostudně proslavené“ provokativní plastiky Entropa.
Součást Entropy výtvarníka Davida Černého zobrazovalo Bulharsko urážlivě vyplněné tureckými “šlapkovými” záchody…
Nechali proto na svou pražskou konferenci pozvat jejího tvůrce – výtvarníka Davida Černého, a ten je nezklamal. V hlasitém komentáři před mnoha přihlížejícími znectil prezidenta Václava Klause; prostě mindrák z autorit… ”Co jsou moje bulharské záchody ve srovnání s tím hajzlem, co máme na Hradě,” řekl před svědky Černý…
Pak přišla ostuda, trapasy, stížnosti a omluvy. Až se virtuální umělec a hochštapler rozhodl, že s tehdejší Fischerovou vládou nemá nic společného a skládačku, podobající se plastelínové práci žáčka ZUČ a zachycující urážlivě symboly všech zemí sedmadvacítky, rozebere už 11. května místo stanoveného konce června 2009.
A další veledílo? Stačilo koupit „doubledecker“ – dvoupatrový londýnský bus z roku 1957 od nizozemského majitele a jednomu ze symbolů britské metropole přimontovat dvě obří paže, přidat elektrický motor, funění a hekání ze zvukového záznamu, evokující prý mj. též sportovní úsilí, a na světě bylo „umění“ – česká šestitunová atrakce pro letní olympijské hry v Londýně.
Milan Knížák tvrdl, že klikující autobus by se určitě hodil pro Matějskou pouť a navrhuje tímto rodině Kočků, či jiným významným kolotočářům, aby tuto pouťovou atrakci zařadili do svého arzenálu.
Díla Davida Černého jsou vždy jen honba za popularitou celebrity na jedno použití a posedlost udělat něco skandálního a hlavně hodně viditelného. V duchu rčení: Světská sláva, polní tráva. A ještě vytunelovat spoustu prachů. Při vzpomínce na skutečné umění, které reprezentovalo na světových výstavách Expo české umělce, je třeba považovat toto děti děsící monstrum Černého za ostudnou českou švejkovinu, kterou prý koupil Andrej Babiš za devět milionů. Ovšem omyl…
Proč nechal Andreje Babiše zaplatit svůj klikující autobus? Sice k němu nemá autorská práva, ale postavil si ho hned vedle Agrofertu… Babiš si však od Černého nikdy nic nekoupil, jen zaplatil firmě, která ten “autobus” vyráběla. Ano, zaplatil za výrobu, takže nevlastní umělecké dílo, nýbrž jen jako fyzický substrakt…
Zesměšňující růžová barva na tanku, který byl symbolem osvobození Prahy, byla také z dílny pošuka Černého; tuto natěračskou zakázku snad už ale zvládl docela sám…
Nedokáži si představit, že by si da Vinci zadal malbu Mony Lisy či Myslbek výrobu sousoší Přemysl a Libuše, nebo že by Kainar někomu určil téma svých básní a nechal si na zakázku vyprodukovat třeba Český sen…
Před Babišem mu za podvod s Entropou zase zaplatil ze státní kasy exministr obrany Vondra. Kdo to je dnes, co dá peníze daňových poplatníků za tuto ostudu Česku, jež se naštěstí chlubí i skutečnými kumštýři – Janem Zrzavým, Špálou, či Myslbekem a dalšími osobnostmi.
A můžeme se předvádět rovněž skutečnými uměleckými výtvory – Kinoautomatem (Expo 67 Montreal) či broušeným sklem (Dar vystavený v hale OSN) nebo Zlatou slzou (Expo 2010 Šanghaj – dílo propojující lidské slzy, jednu z mála kapalných látek, s níž se neobchoduje, zlato jako symbol emocí, moci i válek a smutku…)
Zlatá slza a její autor Federico Díaz, vizuální aktivista česko-argentinského původu, který žije a působí v Praze – osmdesáticentimetrovou slzu pokrývá vrstva 24karátového zlata… Díaz je rovněž čtyřnásobný finalista Ceny Jindřicha Chalupeckého…
Mám skvělý nápad pro Davida Černého, jemuž právě dělám velkou reklamu, třebas negativní, někoho blaží i taková; o kom se nemluví, ten jakoby nežil. Což tak přemalovat místo sovětského tanku na růžovo Sochu svobody v New Yorku a znectít symbol symbolů. Tanky se už dneska nenosí a na rozdíl od Česka mají Spojené státy bezpočet volných míst ve svých věznicích, a komfortnějších než u nás…
Inu, za duševní retardací Davida Černého, trpícího navíc stihomamem, že je sochařem, může být mindrák z dětství, možná sexuální zneužívání, proto se těžce vyrovnává s výchovnou zanedbaností, což vyústilo až k nejvyššímu stupni sociální degradace. A proto už kvůli takovým nebezpečným psychopatům by měl vejít v platnost paragraf zákona, jenž praví: Kdo veřejně hanobí prezidenta republiky, ruší výkon jeho pravomoci a snižuje tak jeho vážnost, bude potrestán odnětím svobody až na jeden rok, peněžitým trestem nebo propadnutím věci…
