Le Monde: Tajemství ruského vojenského úspěchu v Sýrii!

– kou –
18.9.2017 PrvníZprávy
 

Historik Michel Goya analyzoval ruskou vojenskou kampaň v Sýrii a určil, co pomohlo Moskvě uspět s vynaložením minimálního úsilí.

Dokonce i v případě, že válka ještě neskončila, díky moskevským akcím rozhodně neskončí porážkou Asada, tvrdí historik.

Francouzský historik Michel Goya připravil analytický materiál nazvaný -„Červená bouře: poučení z operací, které lze čerpat z dvouleté ruské vojenské kampaně v Sýrii”. Ve své práci, poukazuje Le Monde, historik „brilantně” odhalil hlavní důvody úspěchu ruské kampaně. Noviny citují výňatky z jeho analytické zprávy.

„Tato vojenská kampaň byla úspěšná: dosáhla významného politického cíle – zachránila syrský režim, který byl v té době ve velmi obtížné situaci, a dokonce přispívá k jeho eventuálnímu vítězství,“ uvedl historik.

Na konci roku 2015 sehrál ruský expediční sbor hmatatelnou roli při zatlačení povstaleckých sil. Následně, zvláště po dobytí Aleppa, a získání kontroly nad velkou částí dálnice M5, která se ukázala být v epicentru konfliktu. Rusko nakonec zahájilo operaci v pouštní oblasti na východě země, kde bylo nedávno od teroristů osovobozeno vojenské letiště Deir az-Zour. „Válka ještě není zdaleka ukončena, ale už nemůže skončit s porážkou Bašara Asada,” poukázal Michel Goya.

Zároveň historik shledává za zajímavé to, že Moskva dosáhla takových impozantních výsledků tím, že vynakádala velmi omezené zdroje. Podle počtu nasazených sil (4-5 tisíc lidí a 50-70 vzdušných prostředků) tak náklady na jejich nasazení (asi 3 miliony euro na den) stojí Rusko pouze jednu čtvrtinu nebo pětinu prostředků Američanů. Francie využila v regionu 1 200 vojáků a asi 15 letadel, za což utratila v průměru 1 milion eur denně, francouzská letadla létala v průměru 6krát denně, zatímco ruská letadla letěla 33krát denně.

Podle výsledků je ruský provozní potenciál (poměr vynaložených prostředků a jejich strategický efekt) bezpochyby výrazně vyšší, než provozní potenciál Spojených států a Francie, konstatoval Goya.

Válka v Sýrii má „mozaikový” charakter, napsal francouzský historik. Jinými slovy, nemá dvě, ale celou sérii protichůdných stran. Tyto strany a jejich sponzoři sledují různé cíle, a proto v závislosti na situaci jsou zájmy stran stejné, nebo se rozcházejí (v analýze Goyi poněkud chybí rozlišení mezi odpůrci Asada – a zvláště teroristické skupiny, které tvoří jejch páteř – pozn. red.)

Hlavním rysem občanské války v Sýrii jae podle Francouze následující: země, které podporují protilehlé strany, jmenovitě Spojené státy a Rusko, se snaží vyhnout přímým střetům, přičemž dobytí území jednou ze stran automaticky zastavuje druhou stranu, postupující v tomto směru.

Tuto strategii Goya nazývá strategií „neopatrného chodce”, který překračuje silnici na špatném místě a nutí řidiče zastavit auto. Podle historika se Rusko a SSSR pravidelně uchylovaly k takové strategii.

Se vstupem do syrského konfliktu Rusko vý***Vzdušná kampaň v Sýrii také dala Rusku příležitost vyzkoušet nové zbraně, a co je nejdůležitější, předvést je****razně zkomplikovalo situaci ostatních účastníků. Posílilo ve vzdušném prostoru, zejména rozvinulo špičkové komplexy, jako „země-vzduch“ a „voda- vzduch“.

Neudělala to proto, aby odrazilo povstání rebelů (nemohlo udeřit ze vzduchu), ale aby vytvořilo zónu vlivu na obloze nad Sýrií, uzavřenou pro ostatní hráče, zejména pro Spojené státy. Nasazením operačních a taktických raketových systémů by Washington mohl soutěžit o vytvoření něčeho podobného, uzavřené zóny pro druhé na zemi nebo na obloze, ale toho se neodvážil.

Hlavním prvkem ruské doktríny jsou kombinované operace. Jsou zaměřeny na dobytí klíčových bodů, vymezení nepřátelských sil a nucení k dobrovolnému odstoupení těch ozbrojených frakcí, s nimiž lze vyjednávat.

Operace v roce 2016 a zejména v roce 2017 naznačují, že Rusko má vynikající dovednosti při provádění kombinovaných operací. Po chaotických akcích války s Gruzií v roce 2008 nebyla ani stopa, napsal Goya.

Vzdušná kampaň v Sýrii také dala Rusku příležitost vyzkoušet nové zbraně, a co je nejdůležitější, předvést je, poznamenal Michel Goya.

Rusko využilo pozorovacího a navigačního systému SVP-24, a využívá satelitní navigaci k cílenému zaměření neřízenou municí. Moskva se rovněž vrátila k ultralehké motorizované pěchotě, to jest pěchotním jednotkám s lehkými a rychlými terénními vozidly.

– – –

(kou, prvnizpravy.cz, lemonde.fr, foto: arch.)

Související článek:

Guardian: Jak se blíží Asadovo vítězství, sponzoři opozice ztrácí zájem