Napsal/přeložil: Anastasija Voroncova
24.9. 2017 Eurasia24
Rychlé osvobození města Dajr az-Zaur, posledního „hlavního města“ Islámského státu (IS) v Sýrii, vyvolalo masový útěk ozbrojenců z bývalého území již prakticky poraženého chalifátu. Společně s nimi utíkají z pouště na jihovýchodě Sýrie také zahraniční instruktoři, kteří se snaží zamést stopy spolupráce s teroristy.
V panice – na útěku před útočící syrskou armádou a nálety ruského letectva – toto „vojenské tajemství“ vyzradili samotní prchající ozbrojenci.
V souvislosti s vítězným bojem vládních syrských vojsk u Dajr az-Zauru informovala nedávno agentura Reuters o žádosti CIA o ukončení odporu jí kontrolovaných povstaleckých skupin v jihovýchodní Sýrii. Přiznali to sami členové takzvané Svobodné syrské armády (FSA).
Ještě nedávno přitom kryli záda na jihu operujícím uskupením Islámského státu. Dnes ale velitelé skupin Usuda Jaish Al-Sharq a Shahid Ahmad Abdo oznámili, že na žádost svých západních a arabských chlebodárců „odcházejí“ do Jordánska.
Vysoce postavený činitel jedné ze skupin FSA Badreddin al-Salman uvedl, že jeho skupině bylo „oficiálně navrženo“, aby oblast opustili. Vzhledem k tomu, že toto rozhodnutí je v souladu s úmyslem prezidenta USA Donalda Trumpa omezit program CIA na podporu syrské ozbrojené opozice, rozhodli se povstalci tento oficiální požadavek dodržet.
Nezakrývají ani skutečnost, že pro jednotky dosud bojující se syrskou vládní armádou je připraven ústupový koridor i v sousedním Jordánsku.
Podle jordánského deníku Al-Ghad „Jordánsko má zájem na obnovení příměří mezi syrskou vládou a jejími ozbrojenými protivníky na syrsko-jordánských hranicích a na vytvoření zóny deeskalace, neboť tím zabezpečí i své vlastní zájmy“.
Návrh na vytvoření zóny deeskalace je v souladu s ruskou politikou směřující k utlumení konfliktu v Sýrii a byl zpracován s vědomím a účastí Ruska.
Spolu s informacemi o „stažení umírněných povstalců“ do Jordánska se ale objevily i úniky informací o tajných operacích členských států NATO zaměřených na vyvolání občanské války v Sýrii.
Najevo vyšla například informace o operačním centru Al-Muk umístěném v hlavním městě Jordánského hašimovského království (jde o oficiální plný název Jordánska; pozn. překl.) Ammánu. Velení centra postavilo povstalecké oddíly před volbu mezi dvěma možnostmi: buď se vrátit z pozic v syrské poušti do Jordánska, nebo vyrazit do útoku proti převaze armády Bašára Asada. Je zřejmě, že „poučeni“ masovým útěkem bojovníků IS si i „umírnění povstalci“ vybrali první možnost – a vlastní záchranu.
S tím ale vyšla najevo další skutečnost, kterou je široce vrstvená infrastruktura zemí NATO vytvořená na syrsko-jordánské hranici proti vládním jednotkám. Operační centrum či štáb Al-Muk byl vytvořen již v roce 2013 z důstojníků USA, Velké Británie, Francie a Jordánska.
Podle poznatků íránské rozvědky udržuje kontakty se všemi skupinami hlásícími se k FSA a působícími v jižních provinciích Dar’á a Kunejtra, na předměstích a v okolí Damašku a Aleppa.
Současně s odchodem oddílů FSA opustila Sýrii i jednotka britských speciálních sil dislokovaná na základnách At-Tanf a Al-Zakav ve strategické oblasti styku hranic tří států – Sýrie, Iráku a Jordánska. Novým působištěm Britů by měla být základna Al-Azrak v Jordánsku.
Historický význam tohoto přesunu lze spatřovat v tom, že v pevnosti Al-Azrak se během arabského povstání proti Osmanské říši (1916) nacházelo útočiště organizátora a jednoho z vůdců tohoto povstání Lawrence z Arábie (jde o přezdívku – Thomas Edward Lawrence byl britský voják a cestovatel; pozn. překl).
Jak přiznala britská tajná služba MI-6, byla to právě ona, kdo již v roce 2004, s využitím legendárních zkušeností z počátku 20. století, zpracoval projekt „arabského jara“.
Jakou roli sehraje nový britský opěrný bod za nové historické situace, to bude nyní záviset především na Rusku, které obnovilo a posílilo svoji přítomnost na Středním východě. Je zřejmé, že Britové chtějí pokračovat ve svých pokusech o změnu situace v regionu a že při tom hodlají využít spory Íránu se Saúdskou Arábií a se Spojenými státy.
Deblokace Dajr az-Zauru každopádně zabránila další přítomnosti misí NATO na jihu Sýrie a vnesla rozkol mezi (snad) bývalé spojence podílející se na okupaci Sýrie.
Anastasija Voroncova
Zdroj: EurAsia Daily
