Rozhlas vydal článek o údajných dezinformačních webech. Nedodržel přitom jedno ze základních novinářských přístupů, rozhodla jeho rada

Avatar
Původní autoři

1. 9. 2017     Parlamentní listy   (kráceno)
Na internetovém serveru iRozhlas.cz vyšel v květnu článek s názvem „Nad Evropou se valí radioaktivní mrak. Přinášíme žebříček falešných zpráv pro rok 2017. Letošní vymyšlené zprávy mají i desetitisíce sdílení – a svým autorům přinášejí nezanedbatelný zisk.“ Redaktor Zlatkovský ve svém textu píše o údajných dezinformačních webech, mezi které podle něj patří i ParlamentníListy.cz. Zřejmě ale zapomněl na základní novinářské pravidlo, a to dát prostor k vyjádření všem zúčastněným stranám v článku.


Pod článkem se sice později objevil dovětek: „Dezinformační weby požádal server iROZHLAS.cz o vyjádření, na základě jejich reakcí připraví pokračování.“ Proč ale redaktor neoslovil údajné „dezinformační weby“ ještě předtím, než ho vydal? A proč do původního textu nepřidal odkaz na materiál, kde údajně dezinformační weby dostaly prostor?

Z profilu Michala Zlatkovského, bývalého zaměstnance Bakalových HN a také Respektu, na stránkách iRozhlas.cz vyplývá, že jde o dlouholetého žurnalistu, který by postupy novinářské práce měl dokonale znát. Lze se tedy oprávněně domnívat, že v tomto případě postupoval zcela záměrně, jednostranně a se snahou očernit konkrétní část mediálního spektra.

Pokud se podíváme na Kodex Českého rozhlasu, tak například hned preambule v bodě d) říká, že Český rozhlas představuje fórum pro veřejnou diskusi, v níž je možné vyjadřovat široké spektrum názorů a hledisek. Dále pak bod l) uvádí, že pracovníci rozhlasu, kteří se podílejí na vysílání služby veřejnosti, musejí splňovat kromě odborných požadavků také požadavky mravní. V kodexu nalezneme také bod 6.6, který říká, že ve zpravodajských a publicistických pořadech Český rozhlas dbá na přesnost a nestrannost, spočívající především ve zjišťování a ověřování skutečnosti. Proč se těmito body neřídí i zkušený redaktor Českého rozhlasu?

„Text kolegy Zlatkovského je analýzou, nikoliv prostým článkem. Při jeho přípravě jsme detailně pilovali řadu dalších obsahových a formálních věcí a oslovit zástupce citovaných dezinformačních médií jsme neúmyslně opomněli. Ostatně to v případě analýz a komentářů nebývá zvykem. Nicméně v dostatečné reakční době jsme o tento prvek analýzu rozšířili a vyjádření uveřejnili,“ hájí svého kolegu ředitel zpravodajství Čro Jan Pokorný.

Případem, zda šlo opravdu o porušení kodexu, se zabývala také Rada Českého rozhlasu, která dala za pravdu stěžovatelům a potvrdila, že o porušení opravdu jde.

„Autor článku týkajícího se údajných dezinformačních webů opomněl dát prostor k vyjádření jejich zástupcům. Jedná se přitom o nedodržení jednoho ze základních novinářských přístupů při tvorbě zpravodajského textu. Rada Českého rozhlasu se domnívá, že tímto došlo k porušení písmena d) Preambule Kodexu Českého rozhlasu (Český rozhlas představuje fórum pro veřejnou diskusi, v níž je možné vyjadřovat široké spektrum názorů a hledisek). Došlo i k porušení odstavce 6.6 kodexu, že ve zpravodajských a publicistických pořadech Český rozhlas dbá na přesnost a nestrannost, spočívající především ve zjišťování a ověřování skutečnosti,“ uvedla za Radu Českého rozhlasu její předsedkyně Hana Dohnálková.