Aleksandr Severskij
19.9. 2017 Eurasia24
Středoasijský Kyrgyzstán jen pro Rusko mimořádně významnou zemí. Je členem obranné Organizace Smlouvy o kolektivní bezpečnosti i Eurasijské hospodářské unie (EAHU), Rusko má v kyrgyzském Kantu strategicky významnou leteckou základnu. Situace v zemi před říjnovými prezidentskými volbami je ale velmi najatá.
Prezident Kyrgyzstánu Almazbek Atambajev požádal 14. září o naléhavé setkání s Vladimirem Putinem, přestože se s ním oficiálně rozloučil již v létě během státní návštěvy.
Potřeba neplánovaného střetnutí vznikla v důsledku narůstající intenzity předvolebního boje v Kyrgyzstánu. Napětí už dosáhlo takového stupně, že k vyřešení vzniklých těžkostí bude zapotřebí i rozhodné slovo Ruska.
Volby, vyhlášené na 15. října, byly zpočátku považovány za formální záležitost s předem známými výsledky. V posledním období však jejich blížící se termín vyvolal v řadách kyrgyzské společnosti řadu vážných rozporů. Jako nešťastný se pro současné vedení ukázal výběr technokratického premiéra Sooronbai Jeenbekova za Atambajevova nástupce – jeho oblíbenost byla v okamžiku ohlášení kandidatury nižší než 5 %.
„Navíc se v Kyrgyzstánu hodně mluví o tom, že rodina budoucího možného prezidenta (konkrétně i obecně pojato) toho na sebe bere příliš – ať již co se týká finančních toků, nebo vedoucích pozic pro sebe a své přátele.“
To vše dokonce vyvolalo otřes na letním sjezdu vládnoucí SDPK (Sociálně demokratické strany Kyrgyzstánu): člen vedení strany a mluvčí parlamentu Chinibaj Tursunbekov odmítl premiéra v kandidatuře podpořit a sám ohlásil svou kandidaturu na prezidenta. Přestože se jeho vystoupení nakonec podařilo „ututlat“, pachuť ve vzduchu zůstala.
Souběžně s těmito událostmi sílí pozice opozičního kandidáta Omurbeka Babanova, představitele jedné z parlamentních frakcí. Jeho oblíbenost hned zpočátku přesahovala 30 % a nyní, po zahájení agitace, vkládá do volební kampaně obrovské prostředky a snaží se dostat na svoji stranu další opoziční kandidáty, kteří nemají šanci na zvolení. Je zřejmé, že i s využitím administrativních možností bude boj vládnoucí strany proti němu obtížný.
Zemí přitom kolují zvěsti, že Moskva ne tak docela zachovává neutralitu. Vypadá to, jakoby se nahromadily rozpory spojené s odmítavým postojem Biškeku k rozšíření základny ruského vojenského letectva v Kantu a s nejednoznačnou rétorikou Atambajeva o ruské operaci v Sýrii. Nespokojenost Moskvy mohly vyvolat i příliš těsné vztahy Jeenbekova se Saúdskou Arábií a Spojenými arabskými emiráty, kde prý jeho rodina výhodně podniká ve stavebnictví.
S ohledem na všechny tyto skutečnosti se zdá, že kyrgyzská opozice se snaží maximálně využít momentálně existující rozpory mezi Kyrgyzstánem a Ruskem. Aktuálně opoziční kandidát Babanov ve svých předvolebních vystoupeních prioritně využívá téma korupce na celním úřadě, díky které se prý do oblasti EAHU každoročně nelegálně dostává zboží v hodnotě 3 mld. dolarů.
V „černých kronikách“ místního tisku je navíc z této korupce obviňován zástupce náčelníka celní správy Raimbek Matriamov (alias „Milionář“), který je blízkým přítelem Jeenbekova a patří k jeho hlavním sponzorům.
Co se děje za kulisami rozehraného představení, není zcela zřejmé. V srpnu se v tisku objevil „únik informace“, že Babanov tajně navštívil Moskvu a setkal se tam se zástupci Putinovy administrativy a představiteli ministerstva zahraničí. A teď přijíždí do Moskvy i Atambajev, aby tam řešil „neodkladné otázky“.
„Experti naznačují, že pro udržení moci bude muset Atambajevův tým republice ‚pořádně utáhnout šrouby’. Zrušit řadu sdělovacích prostředků, posílit informační kampaň a represívní akce vůči opozici – a odstranit z politického boje prvky soutěživosti, protože jinak se mu náladu voličů v průběhu měsíce, který zbývá do voleb, změnit nepodaří.“
Taková varianta vývoje je při srovnání se státy v okolí – Uzbekistánem nebo Turkmenistánem, kde panují naprosto autoritativní režimy a kde politická opozice vlastně neexistuje –, zcela reálná. Není vyloučeno, že kyrgyzské vedení má v plánu představit takové „reformy“ Putinovi a slíbit současně různé ústupky za jejich podporu.
Pravděpodobná je však i druhá varianta, tedy že Atambajev vůbec nechce zachraňovat systém vytvořený za jeho vlády a sleduje zcela jiný cíl – dohodnout se v Moskvě na bezpečnosti svých lidí po porážce Jeenbekova. Tu by měla garantovat Moskva.
Ať již to bude tak, či onak, je zřejmé, že setkání Atambajeva s Putinem může výrazně ovlivnit vývoj situace v Kyrgyzstánu i v Rusku. Je možné dokonce i to, že se stane prologem změny ruské politiky od podpory „rovnováhy zájmů“ k jasnějším, srozumitelnějším a aktivnějším krokům.
Zdroj: rusvesna.su
