6. 10. 2017
Kdyby to bylo možné, chtělo by se říct: „Paní Němcová, vystupte z rychlíku a běžte se pěšky podívat mezi „pracující lid“. Chápu, že pojem „pracující lid, nebo pracující člověk“ je či může být pro paní Němcovou pojem víceméně cizí, připomínající jí neblahá léta budování socialismu, potažmo doby komunismu, nicméně paní Němcová vyslovila názor, že žijeme v nejúžasnější době, v jaké kdy česká společnost žila. Tento názor je pravdivý jen částečně a platí pro lidi podobným paní Němcové. Tento názor je viděn z naprosto nereálného (odeesáckého) pohledu, protože už jen fakt, že se paní Němcová dlouhou dobu pohybovala ve sféře vysoké politiky, měla (a dosud má) k realitě skutečného života obyčejného člověka tak blízko, jak má jiný řadový občan daleko např. dělat předsedu Poslanecké sněmovny ČR.
Není těžké pochopit, z čeho paní Němcová vychází. Jednak z už výše zmíněných dlouhých let strávných v Poslanecké sněmovně ČR (jedno, zda na postu řadového poslance, nebo předsedkyně Poslanecké sněmovny ČR), kdy se její soukromá sitauce a postavení rapidně změnilo z obyčejného odborného referenta, resp. knihkupce na političku, která v pravicové ODS spokojeně a „na vysoké noze“ víc jak dvacet let tráví svá „plodná“ léta. To, že se čas od času setkává s některými (nejspíše stejnými) občany ještě neznamená, že má naprosto přesný obraz o životě všech lidí v České republice. To jí ovšem nevadí, aby před blížícími se volbami nepoužila známou neobjektivní (možná i provokativní) předvolební rétoriku o pozitivech naší společnosti na jedné straně a negativních, či lépe pomlouvačných názorech na straně druhé. Taková už je totiž politika. Přesto nebo právě proto je od ní hodně odvážné tvrdit, že žijeme v nejúžasnější době, v jaké kdy naše společnost žila.
Pozoruhodná je však její odpověď na rozšířšený názor občanů, podle kterých jsme členstvím v Evropské unii přišli o národní suverenitu tedy, že tak jak nám v nedávné minulosti vládla Moskva, dnes nám zase vládne Brusel. Paní Němcová na tuto otázku reaguje slovy, že je to naprosto nesrovnatelné, protože v minulosti prý Varšavská smlouva byla vytvořena paktem z Moskvy a státy si tak nemohly svobodně rozhodnout, jestli budou nebo nebudou její součástí. Ale srovnávat to prý s dnešní Evropskou unií, kam jsme vstoupili zcela dobrovolně, vůbec nejde. I takto to lze po „odeesácky“ vysvětlit nebo zdůvodnit. Paní Němcová však pokračuje ve svých přesvědčovací názorech a říká, že by chtěla vzkázat všem, kteří vidí chyby na tom, v čem dnes žijeme, že to je normální (zvláště ty chyby, které má na svědomí ODS).
Každý člověk se prý dívá kolem sebe kriticky, ale přitom bychom prý neměl zapomenout i na tu druhou stranu mince a to, že žijeme v nejúžasnější době, v jaké česká společnost kdy žila. Máme prý bezvadné, neustále se zlepšující ekonomické podmínky (možná ano, ale jak pro koho), na každé vesnici, na každém náměstí ve městě je vidět, kam se ten život pohnul (zatímco za komunistů zřejmě zůstalo všechno od války nedotknuté, podle paní Němcové se nic nezměnilo), dnešní opravené domy (ty tisíce panelákových domů a bytů, postavených za komunistů paní Němcová nevidí, nebo nechce vidět), fungující systém zdravotnictví, který nám prý v řadě států závidí (ještě měla dodat s dobře placenými doktory a zdravotnickým personálem!) No je docela možné, že se spletla a chtěla říct, že nám naše zdravotnictví v době totality opravdu v zahraničí záviděli. Zda to lze konstatovat i o dnešním zdravotnictví, je však otázka.
Paní Němcová, aby svému konstatování dodala váhu také dodává, že prý má přátele ve Velké Británii a ti náš systém obdivovali, když byli konfrontováni s naším zdravotnickým systémem a prý říkali, že o takovém se jim ve Velké Británii může jen zdát. Chudáci Britové, ti mají zřejmě těžké sny když mají zdravotnictví na úrovni rozvojové Afriky! Nu což, nepochybně i lež je součástí předvolební rétoriky, ale tvrdit, že nám Angličané závidí zdravotnický systém je opravdu hodně odvážné, hodně mimo mísu!
Paní Němcová by chtěla všechny občany vyzvat, aby se na současnost dívali kriticky a srovnávali si, co a jak by chtěli napravit (podle ní toho mohou zřejmě občané napravit hodně, vždyť politici jen čekají, kdy je o to občané požádají), ale také varuje, aby si těmi manipulátory, jako jsou pánové Andrej Babiš nebo Tomio Okamura, nenechali vnutit představu, že za komunismu bylo líp, protože to není pravda! To, že žijeme svobodně a můžeme si sami o svém životě rozhodovat a že (rozuměj my politici) jsme tvůrci toho, co děláme dobře nebo špatně (hlavně to špatně!), podle toho také náš život vypadá (svatá pravda), je naprosto nesrovnatelné s minulým systémem (to má také pravdu). Ať prý lidé nevěří těm, kteří křičí, jak tady bylo všechno za minulých let rozkradeno, když přitom jeden z těch, kteří to kritizují, Andrej Babiš, se stal multimiliardářem. Zde není od věci se nad několika slovy paní Němcové pozastavit.
Především je nutné jí dát zapravdu, že téměř všechno bylo rozkradeno ale tvrdit, že díky tomu se stal Andrej Babiš multimiliardářem, je hodně zavádějící a ne zcela pravdivé. Ale jak už výše zmíněno, i ze lží je člověk živ. Zajímavá je však kategorie, kam paní Němcová A. Babiše zařadila – multimiliardář. Co asi vyjadřuje kategorie multimiliardář? Miliardář je ten, který vlastní majetek nebo má peníze v objemu víc jak miliardu korun. Pokud informace neklamou, A. Babiš má údajně na svém kontě (a majetku) 70 mld. Kč. Kde je tedy hranice pro multimiliardáře? Má snad A. Babiš bilion korun, aby mohl být přeřazen z kategorie miliardáře na multimiliardáře? Škoda, že paní Němcová neřekla, kolik těch multimiliard pan Babiš má, abychom měli představu, jak vypadá „multimiliardář“! Apropó, jestliže říká, že Babiš je jedním z nich, kdo jsou ti ostatní? Proč je také nejmenuje? Asi proto, že mají blízko k ODS (pokud zrovna nejsou přímo členy ODS)!
Dále paní Němcová burcuje lidi, aby se nenechali ohlupovat řečmi toho, kdo z režimu vytěžil takový majetek; ať prý otevřou oči a rozhlédnou se kolem sebe, co se od listopadu 89 změnilo, a ať se podle toho také rozhodují u voleb. Chce tím zřejmě naznačit, aby lidé spíše věřili jejím slovům, resp. těm, kteří to vidí stejně jako paní Němcová. Třeba z ODS panu Fialovi, Stanjurovi, Černochové, Udženiové a dalším, ale i z TOP 09 nebo KDU-ČSL.
Kromě jiného paní Němcová vyjádřila také pozoruhodný názor na skutečnost, že jsou tu lidé, kterým se vede hůř než za minulého režimu. K tomu podotýká, že „Určitě jsou tady skupiny lidí, kteří to mají těžké, ať už proto, že udělali ve svém životě chybná rozhodnutí, třeba si vzali partnera, na kterého pak nebylo spolehnutí, zůstali sami s dětmi, pak musí přijmout jakoukoli práci. Ale i tak je paní Němcová přesvědčena, že „ v normálně fungující demokratické společnosti se tito lidé mají lépe než za komunismu!“ Paní Němcová tuto závažnou problematiku zlehčuje tím, že občan je na tom špatně často jenom proto, že si prostě vzal nevhodného partnera! A paní Němcová má vymalováno. Že dříve více, stejně jako dnes sice již méně, existovala či existuje nezaměstnanost, že velká část zaměstnanců dostává mzdu (almužnu) okolo 12 tisíc korun čistého (proti jejím po dvacet let poslaneckým sto tisícům), drahé (a často nekvalitní) potraviny, vysoké nájmy, drahá energie a celá řada jiných faktorů, které sráží jejich životní úroveň a možnosti na minimum, jí zřejmě vůbec nic neříká. Ani nemůže, protože z pomyslné výše poslaneckého křesla nemůže dohlédnout tam, kam nikdy nepřijde. Ale na druhé straně zase může plamenně (a přitom hloupě) mluvit o tom, že (z jejího pohledu) v normálně fungující demokratické společnosti se máme lépe než za komunismu , resp. že žijeme v nejúžasnější době, v jaké kdy naše společnost žila. Zde je však na místě toto konstatování poopravit a sice, že Já, Miroslava Němcová, žiji v nejúžasnější době, v jaké kdy česká společnost žila. No, aby také ne!
zdroj: ParlamentniListy
