Povrchní fenomén Andrej Babiš a příchod usvědčujícího období

27.10.2017 Agentura EXANPRO
Souhrnné hodnocení a předpověď (13031)

Výsledky voleb do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR konané ve dnech 20. – 21. října 2017 a doplňující poznatky o rozhodování voličů prozradily, že značná část občanů ČR volila hnutí ANO z toho důvodu, že předsedu hnutí Andreje Babiše považují za jakéhosi „politického Jánošíka“, který podle nich bojuje proti zavedenému systému a korupci a který jim může zaručit zlepšení životní úrovně. Avšak na druhou stranu si nechtěli nebo neuměli všimnout, že nastavený systém Babišovi vyhovuje, neboť ho umně využívá ve svůj prospěch, aniž by nutně porušil zákon (viz např. korunové dluhopisy a dotace z EU na Farmu Čapí hnízdo).

Jeho příznivci dále připojovali argument, že snížil státní dluh, jenže již se nezajímali o to, jak to vlastně provedl. Nezkoumali zákulisí státního účetnictví se všemi jeho položkami ani to, kde se účetně ušetřilo nebo vydělalo, anebo zda se nejednalo jen o manipulaci s účetními položkami. Na druhou stranu jim však nevadilo, že Babiš se svým poslaneckým klubem hlasoval pro nesmyslnou zahraniční misi českých vojáků v Pobaltí, která podle odhadů Ministerstva obrany ČR bude daňové poplatníky stát 362 mil. Kč, a to jenom za rok 2018. Reálný předpoklad však je, že finanční prostředky vynaložené na tuto misi převýší za rok 2018 částku 500 mil. Kč. Mise bude pokračovat i v dalších letech se zvyšováním objemu finančních prostředků. Z hlediska hospodaření se státními financemi to není dobrá zpráva pro občany ČR, a to ještě nerozebíráme další plánované aktivity NATO a EU, jež si s podporou hnutí ANO vyžádají značné finance bez jakéhokoli prospěchu pro Českou republiku. Jedná se tedy o podporu zájmů cizích mocností na úkor zájmů vlastních, a to navíc se zbytečnou eskalací napětí ve východní Evropě a tím ohrožení mezinárodního míru (blíže o zahraniční vojenské misi a jejím falešném zdůvodňování viz odkazy na produkty níže1/).

Ze strany Andreje Babiše na voliče rovněž zapůsobila jeho opakovaná vystoupení, během kterých rázně kritizoval všechny politické strany, jež se od 90. let podílely na vládnutí v zemi. Voliči si nepřipouštěli, že Babišovy četné kritické výroky jsou jen povrchní věcí a naopak jim vadilo, jak se představitelé kritizovaných stran, těch stran, jejichž členové v minulosti zastávali funkce ve vládním kabinetu a pro své voliče nic zásadního nevykonali, slovně naváželi do předsedy hnutí ANO. Jenže příznivci a voliči Andreje Babiše přehlédli, že sám Babiš se již od počátku svého politického působení ve vládě stal součástí této pokrytecké politiky. Zavedl sice elektronickou evidenci tržeb (viditelný počin pro viditelné podnikatele), ale úplně se vyhnul regulaci stále se rozšiřující sdílené ekonomiky (např. v dopravě a ubytování), jež v mnohém představuje běžné podnikání s povinností platit daně a sociální a zdravotní pojištění, a dokonce poplatky městu (např. rekreační nebo lázeňský poplatek, poplatek za využité lůžko apod.) Babiš jako ministr financí vůbec neřešil úniky daní v této oblasti. Stejně tak ho nezajímalo to, že mnozí čeští sportovci, umělci a různí podnikatelé (či celé firmy), kteří pracují nebo sportují za finančního přispívání státu, daní své příjmy v zahraničí. Pokud stát finančně dotuje sportovní svazy, tak je přece spravedlivé, aby všichni sportovci, kteří využívají prostředků a zařízení svých sportovních svazů (např. Českého tenisového svazu), danili své příjmy ze sportovní činnosti v České republice. Tuto záležitost je možné jednoduše ošetřit, ale nikdo odpovědný včetně Babiše ve funkci ministra financí a zároveň vicepremiéra to nikdy nenadnesl ani jako téma.

Babišovi mohutně pomohla i média v čele s novináři, kteří hlásali, že Babiš představuje symbol „antiestablishmentu“, což v žádném případě neodpovídá pravdě. Ve skutečnosti předseda hnutí ANO představuje symbol pouze proti ostatním českým politickým subjektům, ale nikoli symbol proti systému. Andrej Babiš totiž bojuje s ostatními o přístup k systému a nikoli o změnu systému. Tento boj s ostatními mu pomohl vyhrát volby, což mu značně usnadnila nepřesvědčivá minulost společně s žalostným působením jeho politických oponentů. Nyní po volbách se ale tento způsob jeho vystupování a využívání systému přirozeně otáčí proti němu, jelikož většina politických subjektů s ním jako „populistou“ a trestně obviněnou osobou odmítá uzavřít případnou koalici. Babiš obviňoval strany ODS a TOP 09 z korupce, ale náhle je to právě ODS, která by se mu nejlépe z hlediska získaných poslaneckých mandátů hodila pro vytvoření většinové vládní dvojkoalice. Babiš rázem svůj postoj k ODS přehodnotil, což potvrzuje jeho povrchnost v předchozím řečnění a také nastiňuje jeho budoucí manévrování. Jenomže ODS spolupráci odmítá, stejně tak Česká pirátská strana.

Hnutí ANO bude nadále podporovat politiku Evropské unie a Severoatlantické aliance, ačkoli si mnozí vzhledem k vystupování Babiše k nelegální migraci mysleli pravý opak. Hnutí ANO chce setrvat v Unii i v Alianci a nelegální migraci chce řešit mimo Evropu, což je neproveditelné, neboť se jedná o projekt EU v rámci přesídlování obyvatel.2 Hnutí ANO nepodporuje ve svém postoji k mezinárodním organizacím ani referendum o setrvání nebo vystoupení z těchto spolků. Bude pouze alibisticky jednat o možném zavedení referenda jako prostředku pro rozhodování vlády, avšak různé názory na technické provedení budou zdržovat jeho praktické zavedení. To je hledisko, kvůli němuž nechce hnutí ANO spolupracovat na vládní úrovni s politickým hnutím SPD, které Babiš považuje za příliš nacionalistické a radikální, a tím neslučitelné s jeho pojetím nadnárodního systému.

Zdá se, že Babišovi zbývají jen dvě možnosti: buď přesvědčit ČSSD a KDU-ČSL o vytvoření staronové koalice, anebo vládnout s SPD za podpory komunistů. Je tu samozřejmě stále možnost, že zbylé strany změní názor ohledně spolupráce s Babišem (taková možnost existuje na české politické scéně vždy). Pak už zbývá pouze varianta menšinové vlády. Vzniklá politická situace prověří schopnosti Andreje Babiše, jenž se při těžkostech ve své politické funkci vymlouval na přístup politiků z ostatních stran a hnutí. Nyní ale bude muset tyto výmluvy nahradit praktickými činy, protože jeho voliči ho vynesli na „výsluní“ politické scény a již neočekávají výmluvy od politika, který nad sebou nemá žádnou jinou politickou stranu ani nadřízeného politika v budoucí národní vládě.

Účast ve volbách do Poslanecké sněmovny vyšplhala na úroveň 60,84 %, což znamená, že se voleb z různých důvodů neúčastnilo 3 283 436 oprávněných voličů (podle seznamu voličů). 39 % voličů tedy nepodpořilo svým hlasem žádný politický subjekt. Hnutí ANO získalo 1 500 113 platných hlasů, ale pokud to převedeme na procenta z celkového počtu oprávněných voličů (8 374 501 osob), tak zjistíme, že podpora hnutí ANO dosahuje 17,91 % (oproti 29,64 % vypočítaných z počtu účastníků voleb jako základu pro výpočet procent).

Zajímavým poznatkem je, že 3 266 033 občanů neboli přibližně 39 % všech oprávněných voličů se nerozhodovalo podle kritéria udržování mezinárodního míru a prosazování skutečné národní bezpečnosti, což by mělo být prvořadým hlediskem pro úspěšnou realizaci ekonomického a společenského života. Jedná se o voliče, kteří dali svůj hlas hnutí ANO a stranám ODS, ČSSD, TOP 09 a KDU-ČSL, tedy politickým subjektům, jejichž členové v rozporu s mezinárodní situací a za pomoci dezinformací o údajné hrozbě z Ruské federace hlasovali pro vyslání českých vojáků do Pobaltí.1 Možná jejich voliči nedoceňují význam zvyšování napětí ve východní Evropě pro Českou republiku a stačilo jim, že se tyto politické subjekty vyslovily proti terorismu. Avšak pokud chtějí tito politici bojovat proti terorismu a přitom se podílejí na eskalaci mezinárodního napětí ve východní Evropě, pouze tím rozporují a zpochybňují svůj pravdivý zájem o celkovou bezpečnost v Evropě a potažmo také v České republice.

Odbornou způsobilost Andreje Babiše nejenom v bezpečnostní oblasti lze rozpoznat v jeho knize „O čem sním, když náhodou spím“. Kniha v této oblasti obsahuje několik nedostatků a rozporů. Jeden z nedostatků, který předseda Babiš odhalil veřejnosti, aniž by si to uvědomoval, se týká vztahu národní vlády a českých zpravodajských služeb. Z tohoto nedostatku vyplývá vážné zanedbávání odpovědnosti české vlády za řízení zpravodajských služeb (více v příslušném produktu v kategorii „Působení zpravodajských služeb“). Pokud Babiš nastoupí jako premiér, je možné předpokládat pokračování v pasivním vztahu k českým zpravodajským službám, zvláště za situace, kdy Babiš bude upřednostňovat nadnárodní organizace, a tedy politický trend hlavních mocností Západu s jejich bezpečnostními závěry.

Babiš jako předseda vlády se v příštím roce nevyhne vyjádření ke sjezdu Sudetoněmeckého landsmanšaftu, jehož se velmi pravděpodobně zúčastní představitelé a poslanci z KDU-ČSL a dalších politických subjektů. Sjezd je plánován na květen a Babiš bude muset vyjádřit svůj postoj a prozradit, jak vnímá národní zájmy v této záležitosti, v níž se angažují čeští politici. Jako vicepremiér se této problematice zbaběle vyhýbal, přitom byla účast členů vlády Pavla Bělobrádka a Daniela Hermana na sjezdu německými médii prezentována jako poselství české vlády. Zde je zajímavá okolnost ve volebních výsledcích, kdy má KDU-ČSL pravidelně nejhorší výsledky v krajích, jež byly významnou součástí Sudet (Karlovarský, Ústecký a Liberecký kraj). Není zde patrně přímá souvislost, ale vytváří to dojem, že jedním z důvodů opakovaného neúspěchu KDU-ČSL ve zmíněných krajích je nesouhlas voličů s politikou KDU-ČSL směrem k Sudetoněmeckému landsmanšaftu. Naproti tomu vítězství hnutí ANO patřilo v těchto krajích k těm nejvyšším v celé zemi. Lze se tedy domnívat, že postoj hnutí ANO k zahraniční politice KDU-ČSL bude jedním z faktorů, které mohou ovlivnit přízeň voličů k hnutí ANO.

Kauza Čapí hnízdo bude pro Babiše kritickou pouze tehdy, pokud se spolehlivě prokáže, že v době čerpání dotace z EU patřila Farma Čapí hnízdo stále pod holding Agrofert, anebo že s dotací nakládal kdokoli z holdingu Agrofert. Samotné vyvázání společnosti, jež se přejmenovala na Farmu Čapí hnízdo, ze sdružení obchodních společností Agrofert a její pozdější připojení k jiné společnosti (po vypršení pětileté dotační podmínky) není trestným činem, byť by farmu spravovali příbuzní Andreje Babiše. V tomto případě bychom to mohli považovat jen za nemorální, ale nikoli za protizákonné.

Následující funkční období hodnotíme jako období, jež usvědčí Andreje Babiše z toho, o čem skutečně sní a jak to skutečně myslí s národním hospodářstvím, národní bezpečností a obecně s národními zájmy, které chce hájit. Podle dosavadních poznatků o chování Andreje Babiše za uplynulé funkční období předpovídáme, že se provalí jeho přetvářka, postranní úmysly a podřízenost západním mocnostem na úkor národních zájmů a státní suverenity. Fenomén Andrej Babiš se ukáže být povrchní slupkou, pod níž se skrývá marketinkový produkt současné doby. Projeví se jeho oportunistický charakter a politické manévrování, jímž se přizpůsobuje politickým poměrům v Evropě.

Za vlády v čele s Andrejem Babišem bude v České republice zahájeno budování základny amerických sil v rámci JOAC3, případně se o tom začne vážně uvažovat. Babiš to samozřejmě bude pokrytecky pokládat za národní zájem vztažený na bezpečnostní záruky. V tom mu bude čile sekundovat stranický kolega Martin Stropnický, jenž opětovně aspiruje na funkci ministra obrany a jenž v České republice prosazuje zájmy USA, čemuž podřizuje politiku českých ozbrojených sil.

Babišovi se může podařit krátkodobé posílení ekonomiky, a to i za cenu podřízení národních zájmů cizím mocnostem. Avšak ekonomický prospěch nemusí stačit, pokud nebude prosazovat národní bezpečnost, zachovávání mezinárodního míru a dodržování mezinárodního práva i směrem k aktivitám Západu (viz také produkt 13031 „Mylné hodnocení politiky A. Babiše aneb Babiš jedná v naprostém souladu s politikou NATO a EU“).

– – –
 

1/ Produkty k zahraniční vojenské misi v Pobaltí a jejímu falešnému zdůvodňování


2/ K zahájení nové a početné migrace napomohla a dále napomáhá Evropská unie (EU), která je stále více spjata se zahraniční politikou USA. *****Funkcionáři EU již v roce 2014 připravovali pilotní projekt přesídlování, jenž předpokládal stanovení migračních kvót pro členské země EU*******. Mechanismus kvót měl být uveden v platnost právě v roce 2015, což vypovídá o sladění s migrační kampaní a následnou migrační vlnou ve stejném roce.

Pilotní projekt přesídlování je zmíněn v periodickém dokumentu se vztahem k roku 2014. Dokument, který vydává Ministerstvo vnitra ČR, nese název „Zpráva o situaci v oblasti migrace a integrace cizinců na území České republiky v roce 2014″, přičemž zmínka o pilotním projektu přesídlování se nachází v části nazvané „Problematika migrace na úrovni Evropské unie”. V předchozích zprávách spojenými s příslušnými ročními obdobími se o tomto projektu nepíše.

3/ JOAC je americká Koncepce operačního přístupu ozbrojených sil (všech druhů vojsk) do zájmových prostorů* po celém světě (Joint Operational Access Concept). Jedná se o koncepci, která má ozbrojeným silám USA zajistit přístup do prostorů, v nichž potřebují provádět vojenské operace. JOAC není úplně novou záležitostí, je však záležitostí nepřetržitě zdokonalovanou ve vztahu k takzvaným „spojencům“ čili zemím, které by Spojeným státům měly se svými zdroji a územím co nejvíce usnadnit působení ve světě. Do této kategorie patří zřizování podpůrných amerických základen na osách přesunů amerických sil, tedy v zemích mezi USA a cílovými prostory pro provádění vojenských operací (vojenská cvičení, operace na podporu míru – PSO, válečné operace). Problematika JOAC je rozpracována jako interní produkt (viz „JOAC – Joint Operational Access Concept“ v interní tematice v Přehledu zájmových témat v kategorii Zpravodajské názvosloví a písemnosti).

* Vysvětlení termínů je obsaženo v produktu „ZPRAVODAJSKÝ VÝKLADOVÝ SLOVNÍK – sjednocená verze“.
 

 
Zpravodajský produkt 11057
Souhrnné hodnocení a předpověď
© 2017 Agentura EXANPRO