Čtyři podmínky, které dal Vladimír Putin Západu ohledně mírových sil na Donbasu a jak na to reagovaly USA

Avatar
Původní autoři

Igor Ignaťjev
17. 11. 2017 zdroj
13.listopadu se v Bělehradě konalo již třetí jednání Surkova a Volkera, ale dosažení společného jmenovatele pro realizaci mírové mise na Donbasu se Rusku a USA zatím nedaří. Z 29 bodů amerických změn v rezoluci považovalo Rusko pouze 3 za přijatelné.Na samém začátku dal Vladimír Putin Západu čtyři zásadní podmínky pro realizaci mise, které se USA snaží ignorovat a obejít. Za prvé, “modré přilby” na Donbasu jsou nutné výlučně k zajištění bezpečnosti monitorovací mise OBSE.


Za druhé, musí se nacházet na demarkační linii. Za třetí, předtím, než se mírové síly objeví na jihovýchodě Ukrajiny, musí být strany, které se dohadují, odsunuty, zejména veškeré těžká technika. A za čtvrté, průběh realizace mise musí být projednáván nejen s Kyjevem, ale také s Donbasem.

A proč se americká strana snaží zaplnit Donbas dvaceti tisíci dobrovolníků, proč se snaží rozmístit takové množství vojáků na rusko-ukrajinské hranici, nikoli v zónách delimitace? Nesmíme zapomínat, že Washington zároveň důsledně zásobuje Kyjev výzbrojí a ukrajinská armáda ustavičně hlásá svou připravenost řešit konflikt silou. USA zaujímají vyčkávací taktiku, ani Kyjev nespěchá s rozhodováním.

Prezident Ukrajiny Petr Alexejevič Porošenko vůbec tuto mírovou misi na jihovýchodě, ať už nyní nebo v blízké budoucnosti, nepotřebuje. Vždyť svým obsahem je ruská iniciativa realizací přechodného kroku od vojenských operací k politickým řešením. Což znamená, že Kyjev bude muset splnit část Minských dohod, kterou již dávno ignoruje, včetně amnestie pro domobrance, volebního zákona a zvláštního statusu Donbasu. V předvečer prezidentských voleb, a Porošenko, jak je známo, se nezřekne možnosti zůstat na druhé funkční období, mírový Donbas s jeho protestujícími voliči Petr Alexejevič nepotřebuje. Hledání těch, kteří mají kromě Putina také zájem na co nejrychlejším vyřešení ukrajinské krize, pokračuje.
  
Pro Novou republiku vybrala a přeložila PhDr. Vladimíra Grulichová