Hééérečka a (bývalá) diplomatka (z Havlovy éry) Magda Vašáryová rozdává rozumy. Kdo o ně stojí?

Jiří Baťa
28. 11. 2017
Tak tato dáma nám sděluje, že výsledky (parlamentních) voleb v Česku, nebyly žádným šokem, jako bychom to my sami nevěděli. Dodává však, že to prý „Ukazuje na zmatek a nerozhodnost v hlavách českých voličů,“! No hlavně, že to má paní hééérečka v hlavě srovnané, když my máme v našich hlavách zmatek.Nicméně to zdaleka není všechno, co v té souvislosti na nás, Čehúnech stihla ještě vypozorovat. 

Paní Vašáryová, neznámo proč, se ráda staví do role jakési vědmy, korepetitorky, možná rádoby politoložky či analytičky, jakkoli má vystudovanou sociologii, dělá si ambice kecat do naší v nitřní politiky a veřejného života. Nakolik se angažuje doma do té slovenské, nemám přehled. Ne že by na toto téma nebylo o čem diskutovat, ale o názory této dámy myslím, naše většinová veřejnost nestojí a nemá zájem.

Nicméně i v Česku, v pražské kavárně, mezi kovanými havloidy a pravdoláskaři má přátele stejné krevní skupiny, kterým pochlebuje sdělováním svých „veřejno-politických úvah a analýz. Třeba když říká, že prý:

„Je na pováženou, že vítězí ti co křičí, že doteď bylo všechno špatně nebo že je potřeba začít od začátku. Převládá naštvanost, místo racionálního uvažování o budoucnosti se rozhodujeme (my Češi) emocionálně. Na to jsme u Čechů nebyli zvyklí.“

Podle paní exdiplomatky bychom asi měli držet hubu, měli se více zabývat posilováním svazku EU, aby naše rozhodování nebylo emocionální. Vadí jí, že se A. Babiš vyjádřil kriticky ke stavu naší společnosti, ekonomiky, zadluženosti, špinavým hrátkám v politice, velkokrádežím milionů za bílého dne atd. Vadí jí, že se ozývají názory, že by nebylo od věci některé záležitosti vzít z gruntu znovu, eliminovat a napravit negativní důsledky morálně a ekonomicky destruktivní listopadové revoluce. A mimochodem, my zase nejsme zvyklí od našich sousedů Slováků,, že nám do naší politiky „někdo“ tak důvěrně a drze kecá.

Mít názor a vyslovit jej není trestné, ale často taková názor může být irelevntní, iracionální, netaktní, nepatřičný atd., zvláště, týká-li se to věcí, že po čem je autoru názoru úplné houno. To je případ M. Vašáryové která, aniž by o to někdo stál, se vyjadřuje nejen k  A.Babišovi, ale pomlouvá i T.Okamuru a stranu SPD o které se bez důkazů vyjadřuje, že za ní jsou podnikatelé a zřejmě i peníze z Ruska. Samozřejmě to není pravda, ale nabízíse otázka, kdyby tomu tak bylo. Nemají snad jiné prozápadně orientované politické strany nebo hnutí (včetně problematických neziskovek) finanční podporu ze Západu? No jistěže mají, ale proč to zmiňovat, když je možné lživě napadat své ideologické protivníky!

Asi by její pozoruhodné názory a  stanoviska nebyly vyčerpané, kdyby své také neřekla k otázce migrační krize. Dovolím si v souvislosti s migrací ocitovat vyjádření paní hééérečky, exdiplomatky, státní úřednice, političky a socioložky  paní Magdu Vašáryovou: „Nezbude nám než nastavit normální migrační politiku.” (zda tím míní Česko nebo Slovensko, neupřesnila) “Bez imigrantů se nepodaří v budoucnu dosáhnout hospodářského růstu. V Česku ale i na Slovensku už teď chybí desítky tisíc pracovníků. Pokud se udrží stávající demografický vývoj, bude Německo do roku 2050 potřebovat 4,5 milionu lidí. Část těchto ekonomických migrantů budou i naši mladí, kteří půjdou za lepším.“
K těmto blábolům ještě starostlivě dodala, že způsob řešení utečenecké krize představuje obrovské selhání naší společnosti Jakou společnost tím měla na mysli, také neřekla. Ona vůbec ráda mluví všeobecně, aniž by cokoliv konkretizovala. Navíc dtčen a vyčítavě dodala, že házet do jednoho pytle ekonomické migranty s utečenci, kteří prchají před válkou, je nelidské.

Ze slov M. Vašáryové vyplývá, jak hluboce je oddaná myšlenkám, ale i potřebám EU, která se snaží za madam Merkelovou řešit nekontrolovatelný přísun migrantů. Jak patrno, je připravena podpořit opatření, které připravuje Brusel pro řešení migrace, protože je bytostně přesvědčena o tom, že bez imigrantů se nepodaří v budoucnu dosáhnout hospodářského růstu. Nemyslím, že jako socioložka má pravdu, protože její úvahy jsou umocněny náklonností k politice EU a celkově k západně orientované politice. Její názor, že v Česku i na Slovensku chybí desítky tisíc pracovníků je pustá lež, která má za cíl potvrdit opodstatněnost přidělování a přijímání imigrantů.

Skutečnost je však taková, že zmíněné desítky tisíc chybějících pracovníků ve skutečnosti nechybí, protože jde o pracovní místa, které jsou vedena fiktivně s cílem krýt jisté problémy ve firmách nebo podnikatelů, ale hlavní důvody jsou zapřičiněny neodpovídajícm finančním ohodnocením těchto volných pracovních míst, přesněji mizernými mzdami. Předpoklad či přesvědčení, že tyto práce budou vykonávat tito imigranti je naprosto zcestná, protože jak zkušenosti ukazují, sami o práci nemají zájem a pokud by ji snad i vykonávali, je možné předpokládat, že jejich práce nebude kvalitní a zda se spokojí s mzdou, kterou pro ně firmy nebo podnikatelé zamýšlejí. Budou-li se odvolávat na mzdovou, sociální a jinoueurounijní reciprocitu např. s Německem, potom buďto odmítnou práci vzít, nebo budou požadovat takovou mzdu, jakou mají jejich „bratři“ v Německu, Anglii atd. To však představuje mzdové podmínky, za které by byli ochotni pracovat i domácí pracovníci. Těm je ale vyšší mzda odpírána a proto jsou pracovní místa volné.

Názor M. Vašáryové, že Německo do roku 2050 bude potřebovat 4,5 milionu lidí nemá reálné opodstatnění a je to stejná blamáž, jako ta v případě desetitisíců volných míst u nás nebo na Slovensku. Všechno je otázka (a)sociální politiky a přístupu k lidem. Asociální politika EU a Bruselu má za cíl nahrazením domácích pracovníků levnou pracovní silou přivandrovalými migranty v Německu (stejně jako v ČR či SR či jinde), tím pádem ušetřit na mzdách, což je jak výše uvedeno nereálné (ale takové mají zřejmě představy) , ale umisťováním imigrantů do evropských států také sledují změnit jejich současnou historickou národní identitu s cílem nahradit ji nevyspělou, nekulturní, necivilizovanou, neekřesťanskou multikuturní společností, která bude všestranně ovládána, řízena a manipulována bohatými bezmozky z Bruselu, Paříže, Wasingtonu, Pantagonu, Wall Streetu apod. K tomu M. Vašáryová poznamenává, že nás odsuzuje také za to, že jsou prý do jednoho pytle vhazování ekonomičtí migranti s obyčejnými utečenci, kteří prchají před válkou, což je podle héérečky nelidské.

Nu a poslední, do čeho také havlistka Vašáryová píchla, byla osoba prezidenta Zemana, kterého nemusí od dob, kdy ve volbách porazil Kchárla Schwarzenberga.

Jakkoli na jejím názoru na výsledky voleb prezidenta ČR vůbec nezáleží, přesto si neodpustila konstatovat, že v případě, že pokud opětovně vyhraje Miloš Zeman, bude to pro Česko a nejen pro něj, velký problém. Neřekla sice jaký, ale proč si nezavěstit, když se jí nabízí příležitost, no ne? K tomu ovšem také sarkasticky a netaktně a drze poznamenala, že:

„ Voliči můžou z piety zvolit Miloše Zemana, vydat se s ním na Východ a k tomu mít za rok státní pohřeb.“
Nebo se prý nabízí druhá možnost volit pana Drahoše, který je dnes z jejího pohledu důstojný a distingovaný pokladač věnců. Já dodávám, že by se také dobře vyjímal na poštovních známkách v nominální hodnotě 1,-Kč, stejně jako by se dobře vyjímal jeho zarámovaný portrét pověšených ve třídách škol všech stupňů, prostorách úřadů a organizací, včetně patoligie a  krematoríí, coby (možná) většinou sice zvolený, ale jinak nechtěný prozápadní prezident.

Navzdory tomu však Havlova oblíbenkyně konstatuje, že v českých prezidentských volbách podporuje právě Michala Horáčka. Překvapuje to snad někoho? Pokud jde o mne, tak ne, ona už je taková – demokratická! Oba tipy jsou jeden lepší než druhý, ale stejně je to marný, protože vítězem bude někdo, koho si ani paní Vašáryová ani její přátelé z pražské kavárny vůbec, ale vůbec nepřejí.