Ilona Švihlíková
8.11. 2017 !Argument, část článku
Znáte zvolání Bertolda Brechta o tom, že ti, kteří lkají nad výsledky voleb, si musejí zvolit nějaký nový lid. Nebo se ironicky ušklíbnout nad těmi, kteří by ten lid (ty fašisty!) tak rádi revolučně vedli, ale lid za nimi jaksi nejde.
Mám obavy z toho, že štvanice kvůli výsledku voleb dále zesílí. Koneckonců sama znám ze svého okolí dost lidí, kteří byli/jsou voliči Zemana, považují migraci za zásadní hrozbu a debatu o Žáčkově básničce za pitomost. Pokud se ovšem nalézají v pražských kruzích, mají strach mluvit, mají strach říci svůj názor. Koneckonců ti umělci, kteří nezpívali „kníže má k lidu blíže“, to dostali od svých kolegů pěkně sežrat. (třeba Vladimír Franz, pamatujete na něj?).
Autorka taky dobře zná „své pappenheimské“ a ví, že „si koleduje.“
To, že výsledky voleb jsou zatím interpretovány v tom smyslu, že „blbý lid propadl fašismu“, vypovídá o té měšťácko-liberálkovské elitě víc, než by nejspíš sama chtěla.
Instituce pro vyčleňování
Samozřejmě, že taková delegitimizace nemůže spoléhat „jen“ na působení pražských (především) „elit“ a médií. Je potřeba mít stálejší strukturu. Takže tu máme ÚSTR, v případě ruského nebezpečí Jakuba Jandu a Evropské hodnoty. A protože je ta demokracie po těch více než 25 letech taková křehoučká, je potřeba ji chránit institucemi, které patří do totality. Proto nás sociální demokracie obdarovala paní Romancovovou a jejím práskačsko-cenzurním úřadem.
Nejde ale jen o úřad. Vyčleňování z kategorie „slušných lidí“ probíhá také zesměšňováním, bojkotem a štvanicí na ty, kteří „zradili“, „zaprodali se“ atd.
Naštěstí disponují naše liberálkovské elity dostatečným počtem těch, kteří jsou „ostražití a bdělí“, řečeno majorem Terazkym, a ví, jak si to vyřídit s Prchalem, kavárnou Liberál, Zábranským, nebo Honzou Kellerem. Je ovšem potřeba, abyste se orientovali v tom, že jde o elitu, protože pokud byste sledovali jejich slovník a chování, mohli byste omylem usoudit, že se jedná o kriminální spodinu. Takový Honza Keller (není levičák, protože kdo je levičák, to určuje liberálkovská měšťácká elita) nejenže píše „agitky.“ Nejmírnější slovník lepších lidí ho počastuje výrazy jako je „fašoun“, „hovado“ a „dobytek“. To víte, to jsou ti lepší lidi. Ale protože na jejich straně je PRAVDA (láska přijde, až odejde Babiš a Zeman, že ano), tak je to v pořádku.
Koneckonců autorka sama má už také své zkušenosti. Byla již vícekrát vyzvána, aby učinila „soudružskou sebekritiku“ (když jste volili Zemana, že), či ji bylo vážně sděleno, že „aktivisté k ní mají výhrady“ (kvůli migrační krizi). A ti úplně „nejslušnější“ už rovnou napsali, že je autorka sociálfašista (jo, nesouhlasit s Mutti Merkel, to se nevyplácí). Paradoxně (nebo spíš ne) si k tomu vybrali slovo (sociálfašista) ze stalinského slovníku.
Volby jasně ukázaly, že toto vyčleňování, tato delegitimizace spjatá s pohrdáním, která se ústí v hysterické štvanice na čím dál patologičtějších sociálních sítích, existuje a je hluboce občany pociťováno.
(Jedna z mých kamarádek přiznala, že ji ve volební kalkulačce vyšel Okamura. Byla okamžitě pokárána jedním z těch „lepších“ sociálních demokratů s tím, že by se měla nad sebou zamyslet!).
