Není hlas jako hlas…

Ladislav Žák 30.11.2017 VašeVěc
Nejdůležitějším výsledkem ankety Český slavík spočívá v kouzlu nechtěného… Zlatý slavík sdělil občanům, obcím i světu naprosto jasně, názorně a pochopitelně, že v této zemi mají hlasy občanů různou hodnotu podle toho, pro koho jsou určeny. 

 
Dokonce evidentně existují takové hlasy, které nemají hodnotu žádnou. Dále bylo veřejnosti sděleno, že je v naší společnosti je legitimní existence různých skupin posuzovatelů, jakýchsi arbitrů demokracie, kteří mají právo bděle a ostražitě manipulovat odevzdanými hlasy tak, aby hlasování dopadlo tak, jak má. Jde o skupiny prapodivných samozvanců, kteří nemají žádný demokratický mandát, nikdo je k ničemu nezmocnil a nikdo neví, podle jakých správných kritérií a podmínek váží a posuzují odevzdané hlasy.

Je evidentní, že je celkem jedno, jak hlasujeme, protože naše hlasy mohou mizet anebo jsou cíleně politiky a mediálně malverzovány. Jsme toho svědky nejen u zmíněné kabinetní ukázky v anketě Český slavík. Bohužel, stále zřetelněji je patrné, že podobnou arbitráží procházejí naše hlasy rovněž u základních demokratických procedur, jakými jsou volby a referenda. Dlouhodobě jsme svědky toho, že komunistické mandáty nemají tu správnou váhu a jsou označovány všelijak. Dnes už mají v Poslanecké sněmovně tu správnou váhu jen mandáty poslanců Demokratického bloku. Pak jsou hlasy takové průměrné, což jsou s výhradami mandáty ČSSD a většími výhradami mandáty Pirátů. Nakonec jsou potom ty špatné, nehodnotné a nesprávné mandáty, kterých je, ó hrůzo, většina. Tím je řečeno, že i nositelé hlasů mají různou hodnotu, máme občany minimálně tří kategorií a jsme svědky otevřených urážek veřejnoprávních médií na adresu těch, kteří hlasovali nesprávně. Zdaleka nejde jen o interpretaci názorů politických protivníků nebo dokonce jen prostou informaci o nich, jde o systematickou prezentaci autentických formativních názorů veřejnoprávních médií.

Možná pološílená Česká televize, která má podle dřívějšího vyjádření svého radního jasný pokyn prý až z Bruselu, jaké hodnoty má zastávat, ví, „kde je sever“. Bohužel, stále více než zdatně podporuje jakýsi „jediný správný názor“ i Český rozhlas. Je dojemné sledovat, jak se veřejnoprávní redaktoři snaží vydolovat ze svých hostů ten správný názor, jak kladou otázku s tím, že existuje jediná správná odpověď, kterou znají jen oni. Tím připomínají zasloužilé dominantní manželky, popřípadě milenky, vyžadující upgrade na manželku, jak nás učí některé záznamy komunikačního provozu.

Nedávná praxe jednání volebních komisí a soudní rozhodnutí ukázaly, že je ve volbách hrubě manipulováno s hlasy a je nepochybné, že stejné, ne-li horší, manipulaci bude vystaveno i hlasování o prezidentských kandidátech. Právní a administrativní manipulace provázely už minulou volbu prezidenta v důsledku matematického bezvědomí MVČR a letos tu jsou zase, tentokrát v důsledku bezvědomí právního u téhož úřadu. Ať se prezidentem stane kdokoliv, měl by to být výsledek přímého a rovného volebního práva a tajného hlasování občanů a nikoliv manipulace samozvaných arbitrů demokracie. Soudy šly tak daleko, že v důsledku manipulací pohrozily zneplatněním voleb, ale je patrné, že to arbitrům demokracie zase prošlo a chystají se u prezidentských voleb znovu do díla…

Poděkujme Českému slavíkovi za to, že snad i těm méně bystrým z nás otevřel oči. Měli bychom si uvědomit, že v tom jsme všichni. Nikdo z nás neví, kdy se jeho hlas stane v důsledku rozhodnutí samozvanců bezcenným. Pojďme hledat cesty, jak manipulacím zabránit…

– – –