Bohumil Svoboda
8. 11. 2017
Před volbami jsem napsal článek pod názvem „O kolik byli důchodci po převratu okradeni a komu za to poděkovat.“ Bylo to motivováno snahou přesvědčit voliče a zejména důchodce, aby hlavně přišli k volbám a dali svůj hlas těm, kdo budou zárukou boje za lepší život svých dětí a vnuků v příštích létech. Neudělali jsme to, protože k urnám nepřišlo okolo čtyřiceti procent voličů a z těch co přišli, dalo více jak 30 % svůj hlas těm stranám a straničkám, které za masakr našeho hospodářství a všechny zlodějny nesou odpovědnost, ať se nám to líbí nebo nelíbí. Pro Vaši představu uvedu jenom některé další informace, které jsou důsledně utajovány.
Kuponová privatizace – Václav Klaus, Tomáš Ježek, Dušan a Tomáš Tříska ODS – 679 000 000 000 Kč- dnešní hodnota majetku cca 2,5 x vyšší…
Kalouskovy padáky na MO- tehdy ještě za KDU- 150 000 000Kč
Nazvučení českého předsednictví -Saša Vondra -ODS -750 000 000 Kč
Vykraden důchodový fond, v polovině devadesátých let, na sanace bank za vlády V. Klause ODS 50 miliard Kč
Bém – ODS ve své funkci primátora Prahy 11,72 miliard Kč
Sanace bank v devadesátých létech Klaus, Kočárník, Ježek, Tošovský (ODS) – 1 bilion Kč.
Dosud neuzavřený případ obchodu s krevní plasmou se Švýcarskou firmou Diag Human – 8 miliard Kč.
Státní a obecní skrytý i přiznaný dluh ODS , ČSSD, KDU, ODA, SZ cca 2, 5 bilionu Kč
Církevní restituce Lidovci, TOP 09 – 75 miliard Kč
To není zdaleka vše protože škody za 22let vlád POPŘEVRATOVÝCH ZLOČINCŮ dosahují cca 5,5 bilionů, !!!! A to je vlastně jenom část (malý zlomek). K tomu se ještě musí přičíst rozprodané, rozkulačené prosperující fabriky, pozemky, zrušené a zprivatizované nemocnice, školy, předškolní systém a jeho zařízení, zničené zemědělství, které zabezpečilo naši potravinovou soběstačnost!!!! Je třeba jmenovat dál???
Uvedl jsem tedy informace, nad kterými i mně zůstává rozum stát. Před volbami jsem je ještě bohužel neměl k dispozici. Jejich zdroj jsem získal na internetu 1604.majka@seznam.cz, kde není autor uveden, ale nemám důvod jim nevěřit. Statistický úřad ani žádná vláda je jistě nezveřejnily.
Vážení občané – důchodci!!! Uvědomujete si vůbec, že zločinci, kteří se na těchto zlodějnách, přímo nebo nepřímo, podíleli, rozkradli to, co vy jste celý život poctivou prací vybudovali? Pracovali jsme podle svých schopností a sil. Do své práce jsme vložili kus svých srdcí s vědomím, že pracujeme pro své děti, vnuky a jejich šťastnou budoucnost. Práce nás navíc těšila. Ti největší gauneři, se mně mohou zeptat „Co jsi ty vytvořil, že jsi tak kritický“? Mohu s klidným svědomím říci, že jsem měl štěstí a pracoval jsem na mimořádně obtížných vědeckých úkolech. Nemám přesnou evidenci svého přínosu za celý vědecký život a nepovažoval jsem za nutné si ji vést. Mohu ale uvést, že jsem mezi mnoha jinými problémy vyřešil např. jeden z úkolů, na základě kterého zahraniční investor uvolnil 5 miliard Kč na rozvoj a výrobu letadel řady L – 39 a to bez nároku na odměnu, protože jsem to vykonal při svém zaměstnání a nelitoval jsem toho. (Asi do této společnosti nepatřím.) Tolik nemohli udělat všichni, ale všichni společně, vědci, technici, dělníci, zemědělci a všichni poctiví lidé jsme udělali nepředstavitelně mnoho za více než čtyřicet let budování své poválečné vlasti.
No a po převratu nazvaném pokrytecky „Sametová revoluce“ nám to tzv. „demokraté“ rozkradli. V uplynulých volbách jsme mohli udělat něco pro to, aby byli největší zločinci brzy potrestáni. Neudělali jsme to. Proč? To je otázka pro politology. Protože nejsem politolog, mohu pouze uvést, jak to vidím já. Především si, na základě zkušeností a debat s občany myslím, že většina z nich nedokáže myslet v souvislostech a nechápou, že řada pojmů má přinejmenším dvojí výklad, podle toho, kdo je a k čemu používá, nebo častěji zneužívá. Pokusím se uvést několik příkladů-
Pojem „svoboda“ je vůbec demagogicky využíván v různých tvrzeních a málokdo si uvědomuje, že je to pojem relativní. (Klasikové říkají, že „svoboda jednoho začíná tam, kde končí svoboda druhého). Definic je jistě víc.
Svobodné volby: Jsou u nás skutečně volby svobodné? Podle platných zákonů jistě ano. Protože jim předchází nechutná předvolební masáž a vymývání mozků založená na krátkodobých slibech spoléhající na to, že jim občané uvěří (Však to říkají i umělci a herci v televizi a tvrdí to redaktoři v novinách tak to přece musí být pravda.) Nevědí, že převážná část těchto lidí je zkorumpovaných a mají strach o svou existenci, kdyby řekli jak to skutečně je a co bude po volbách tak by si v novinách ani neškrábli a v rozhlase nebo v televizi ani neštěkli. (Topolánek svého času prohlásil, že „říkat voličům před volbami co chystáme ve skutečnosti po volbách, tak by je nikdo nevolil“ a věděl, co říká.) Jaké tedy svobodné volby, když se volič rozhoduje na základě podvodů a lží.
Svoboda slova – je sice pravdivý, ale současně platí známé pořekadlo „psí hlas do nebe nevolá“. Můžeme říkat, co chceme, nadávat na poměry, špatnou politiku vlády, ministry i poslance, co je to však platné, když nás nikdo neposlouchá, protože o nás říkají, že jsme lůza a nemáme schopnosti ani právo do něčeho mluvit, něco řídit nebo ovlivňovat.
Svoboda cestování po celém světě, pokud na to máme peníze. Drtivá většina z nás tak má, s bídou peníze a čas na cestu do okresního města k lékaři, nebo navštívit děti pokud našly zaměstnání a nepředražený byt v jeho blízkosti. Je několik málo lidí, kteří se dostali až do Ameriky a po návratu domů s vytřeštěnýma očima říkají, že tam se mají dělníci tak dobře, že jezdí autem do práce. Zapomněli si ale všimnout, že jinak se do práce nedostanou, protože dopravní obsluha tam neexistuje, jako nyní už i u nás. Mít auto už není projevem blahobytu ale v mnoha rodinách existenční potřeba. Kolik mnohým zbude z výplaty, se ani neptejte.
Máme se lépe než dříve. Když se však mnohých kamarádů nebo kolegů zeptám „Jak se máš, jak žiješ?“ Odpoví: „Už bylo líp.“ To není nostalgie ale holý fakt. Máme se jistě líp než naši rodiče za první republiky. Je dostatek zboží všeho druhu, o kterém se nám po válce ani nezdálo, ale jejich kvalita stále klesá. Záruka dva roky na vysavač, pračku nebo myčku je krátká a jejich nízká kvalita a životnost nás přinutí skutečně za dva roky koupit novou. Tak výrobci velmi rafinovaně vysávají naše chudé úspory. Komu na úspory nezbude, má smůlu. Mají se snad lépe desetitisíce bezdomovců, kteří spí pod mosty na kanálech, aby se trošku zahřáli? Mnozí by takový život vyměnili za teplé vězení, ale stydí se za to, že by byli považováni za kriminálníky. Naše generace za léta budování zlořečeného a zesměšňovaného „socialismu“ vybudovala statisíce bytů, které sprostý prolhanec Havel nazval „králikárnami.“ Kde bychom teď asi bydleli? Nechal by nás bydlet v unibuňkách, tak jako poslanec Čunek své nepřizpůsobivé spoluobčany „tmavé pleti“?
Máme zajištěnou bezpečnost. Ve svém článku a besedě na schůzce NR na téma „Je bezpečnost a budoucnost občanů a jejich rodin zajištěna účastí České republiky v NATO?“ jsem uvedl argumenty, které dokazují pravý opak. Ministr obrany prodal Američanům výcvikový prostor Brdy s tím, že jej nepotřebujeme a blábolí o Ruském nebezpečí. V rozporu s tím, převedl do podřízenosti Německých divizí pod velením Spolkového prezidenta „Brigádu rychlého nasazení“ v Žatci, což je vlastně podstatná část dnešní armády ČR. (Udělal to bez vědomí prezidenta, který k tomu jako vrchní velitel České branné moci mlčí.) To by za první republiky bylo považováno za vlastizradu se všemi důsledky. S tím samozřejmě souhlasil i pan Babiš, který v rozporu se zdravým rozumem hodlá postavit onoho vlastizrádce na post Ministra zahraničí ČR. Zřejmě proto, aby měl v rozprodeji republiky volnější ruce. Jsem přesvědčen, že tento člověk zradí při vhodné příležitosti i své chlebodárce, protože „kdo zradil jednou, zradí, i podruhé“ (Možná prodá i vládu a prezidenta.)
Pokračoval bych, ale je mi z toho všeho špatně. Co jsme si to v právě uplynulých volbách zvolili? Ztratil národ paměť nebo je mu vše lhostejné?
Je nás zhruba 70% těch, kteří s popřevratovou politikou zásadně nesouhlasíme. Většina z nás se touto politikou nechala otrávit natolik, že se vzdala naděje na pozitivní obrat. Svědčí o tom i skutečnost, že k volbám nepřišlo téměř 40% občanů. Podle mého názoru právě tito občané způsobili, že na misce vah stanuly opět profesionální lháři, kteří se dokážou proti poctivým lidem vždy semknout. Nepomohly ani výzvy prezidenta a části tzv. volebních lídrů. Z této většiny je málo těch, kteří umí, nebo chtějí o naší pravdě přesvědčit ostatní váhající nebo znechucené občany. Je ale velmi potěšitelné, že na stránkách Nové republiky publikují své názory kvalifikovaní odborníci a zejména pedagogové. Naše „agitačně – propagační metody“ jsou ale poměrně málo účinné a jsou cenzurovány mlčením pravicových sdělovacích prostředků a jejich dokonalou metodikou lží a polopravd, pomluv a podvodů, kterou by jim mohla závidět proslulá goebbelsovská fašistická propaganda.
Tu si osvojili na školeních, především v USA, a zvládli ji dokonale nejen novináři, rozhlasoví a televizní moderátoři ale i většina pravicových poslanců a ministrů. Bohužel tomu jsme nedokázali účinně čelit. Proto je, mimo jiné, nutno bojovat za zestátnění nejdůležitějších sdělovacích prostředků ať se to komu líbí nebo ne a zavést v nich etický kodex, vylučující lži, zákeřné polopravdy, (včetně „prohnaných statistik“), pomluvy, schovávání se za tajné informátory a podobné, novináři používané, nešvary. Jeho opakované porušení by mělo být důvodem k rozvázání pracovního poměru. Největší lháři se s oblibou ohánějí svobodou slova, kterou dokážou účinně zneužívat.
Tak jako pan docent Valenčík, jsem dospěl k názoru, že žádná strana nedokázala svůj program opřít o analýzu příčin současných problémů. Domnívám se, že ani žádnou analýzu nemají. Myslím si, že to je velká slabina zejména středových a levicových stran.
Protože současné problémy mají své kořeny v politice předchozího režimu a chybách tehdejší KSČ, tak jsem se krátce po převratu snažil iniciovat vedení KSČM, aby takovou důslednou analýzu vypracovala, aby lidé znali příčiny pravicového převratu, chyby, kterých se dopustila a strategii jak je cílevědomě odstranit. Na takové analýze pak postavit svůj popřevratový program a taktické kroky jeho postupného naplňování. Sám jsem vypracoval rámcový program práce, na který vedení nereagovalo. (Bylo to jako házení hrachu na stěnu.) Za analýzu byl a je zpravidla považován pouze popis stavu a to bylo nejen neodborné ale naprosto nedostatečné ať se to komu líbí nebo ne.
Takovou analýzu nebylo vedení KSČM (ani ČSSD) schopno vytvořit ani před uplynulými volbami a spokojilo se s preferencemi okolo deseti až třinácti procent. Předvolební kampaň byla bezzubá a to se vedení vymstilo. Můžeme plakat nad rozlitým mlékem a složit ruce do klína. Volební propad levicových a středových stran je, podle mého přesvědčení, nutno důsledně a systémově začít analyzovat hned a považovat jej za počátek přípravy strategie a taktiky do příštích voleb, zvlášť kdyby snad mělo dojít k volbám předčasným.
Prof. Ing. Bohumil Svoboda DrSc.
