Co se teď děje v KLDR? Sankce silně působí, jenže ne podle představ jejich iniciátorů

mbi
14.12.2017   Eurasia24
Desítky let trvající blokáda Severní Koreje nepřinesla iniciátorům sankcí nic než fakt, že se KLDR stala jadernou velmocí s mezikontinentálními raketami, což vedení země označilo za završení svého úsilí v této oblasti. Co bude následovat a jak sankce dopadají nejen na ekonomiku země, ale i na myšlení a chování obyvatel KLDR, popisuje profesor Ústavu cizích jazyků Pekingské univerzity Jing Jin-yi.


Když jsem koncem května loňského roku navštívil Severní Koreu, nejpalčivější otázkou pro mne bylo, jak dlouho bude KLDR schopna odolávat sankcím „mezinárodního společenství“. Otázka se však sama ztratila jak pára nad hrncem, když jsem na vlastní oči uviděl pro svět utajené pozitivní změny, dobře viditelné až zevnitř země.

KLDR byla tak naplněna budovatelskou energií, že jsem až začal pochybovat o tom, že na zemi jsou uvaleny naprosto nevídané sankce. Vědci potvrdili, že ekonomika vzkvétá a potvrzení jejich závěrů bylo patrné všude, kam se člověk podíval.

Víc sankcí, víc úsilí

Počátkem minulého měsíce (listopadu – pozn. edit.) jsem se do KLDR vypravil znovu. Zima teprve začínala, ale počasí bylo v Pchjongjangu nezvykle chladné, přímo jakoby ty tvrdé sankce odráželo. A to mi znovu připomnělo moji původní otázku: jak dlouho může Severní Korea vydržet tak bezprecedentně tvrdé sankce? Poté, co země 3. září uskutečnila svůj šestý jaderný pokus, totiž sankce RB OSN vystavily KLDR ještě mnohem těžšímu tlaku.

Během návštěvy jsem měl možnost zúčastnit se setkání pěti tisíc pracujících v oblasti společenských věd, kteří se z celé země sjeli na svůj třetí sjezd, poprvé po pětačtyřiceti letech. Když jsem v jeho průběhu slyšel ohlušující potlesk, ovace a emotivní hesla, pochopil jsem, že čím tvrdší a rozsáhlejší budou sankce a nátlak, tím silněji budou obyvatelé podporovat vedení země, a že veškeré sankce jen prohloubí jejich nepřátelství vůči „mezinárodnímu společenství“.

Ale zjistil jsem také ještě něco nepochopitelnějšího: přestože sjezd trval půldruhého dne, slova jako „jaderný“, „raketové“ nebo „sankce“ se neozvala ani jednou, a to ani ve vystoupení nedávno zvoleného člena politbyra a místopředsedy Korejské strany práce. A slovo sankce se prakticky neozvalo ani během mých rozhovorů o tamní ekonomice se severokorejskými vědci.

Čím to asi může být? Bez ohledu na povýšené přesvědčení okolního světa, že KLDR se už dlouho neudrží a padne, Severokorejci se zvláštním, až stoickým klidem berou současnou situaci tak, jak je.

Severokorejských odborníků jsem se přímo zeptal, jak dlouho může jejich země vydržet nové tvrdé sankce „mezinárodního společenství“. Odpověděli mi, že sankcím odolává KLDR po celou dobu své existence. Během těch desítek let se s nimi naučili vyrovnat.

Jsou naprosto přesvědčeni, že pravda je přesně opačná: Severní Korea vyvíjí jaderné zbraně proto, že USA ohrožuji její bezpečnost – a to i sankcemi.

Současná situace posunula Kim Čong-una do pozice legendárního hrdiny, směle čelícího Spojeným státům – nejmocnější zemi světa, disponující jadernými zbraněmi i raketami. Konečným důsledkem je pak závěr, že čím tvrdší sankce jsou, tím pevněji je korejský lid přesvědčen o správnosti politiky Kim Čong-una a pokládá jeho úspěchy za srovnatelné s úspěchy jeho děda a otce, Kim Ir Sena a Kim Čong-ila.

Kromě toho, že v Pchjongjangu bylo vzhledem k počátku zimy nezvykle chladno, se toho od onoho května mnoho neměnilo.

Během prvních pěti let vlády Kim Čong-una poklesly v důsledku sankcí dodávky surové ropy na polovinu. Tím se zvýšila i cena benzínu, který se v současné době prodává za zhruba 10 juanů (1,51 dolaru) za litr. Jízdné v autobusech a taxících se ale nezvýšilo. Cena rýže je stabilní. Neexistují žádné příznaky toho, že by ekonomika krachovala. I samotní severokorejští vědci to pokládají za záhadu.

Na cestě k energetické a potravinové soběstačnosti

Severokorejci jsou jen lidé – tvrdé sankce proto na ně budou mít v dlouhodobé perspektivě vliv. Co je ale důležité, korejský Sever se již dlouhodobě na sankce připravuje.

V případě úplného přerušení dodávek ropy je KLDR připravena vyrábět naftu z uhlí a těžit ji z vlastních vrtů. V rámci úspor spotřeby topných olejů byla pro uhelné elektrárny vypracována metoda zážehu bez jejich použití.

Značné množství uhlí, které KLDR nemohla vyvést v důsledku sankcí, převedla do vlastního odvětví energetiky a zvyšuje podíl uhelných elektráren na výrobě elektrické energie.

Využívá pokročilé technologie vlastního obranného a lehkého průmyslu a významně zvyšuje podíl výrobků lehkého a spotřebního průmyslu vyrobených doma a nabízených na domácím trhu.

Vedení KLDR je přesvědčeno, že se země důsledně vyrovná s deficitem energie a plně dořeší potravinový problém do roku 2020.

Za jak dlouho je KLDR schopna tyto a další metody uvést do života? Pokud vedení země bude muset i nadále čelit sankcím blokujícím příliv nové energie do ekonomiky, pak se ekonomika výrazněji pozvedne jen těžko.

Rozhodný výraz ve tvářích Severokorejců však svědčí o tom, že mají dostatek vnitřní síly potřebné k tomu, aby sankcím i nadále dokázali odolávat.

Zdroj: prometej.info