Břetislav Olšer
Zkrátka bejvávalo; dnes je tento pro svoji pevnou parlamentní demokracii uctívaný severský stát vyhlášen „evropskou metropolí znásilňování“, v níž je na tisíc obyvatel víc muslimských běženců než v Německu…A tak je nyní Švédsko se svými cca 53,2 znásilněními na 100 tisíc obyvatel překonáno jen malým Lesothem v jižní Africe se 91,6 znásilněními na 100 tisíc obyvatel; je tedy na druhém místě na světovém seznamu zemí v počtu znásilnění…
Je proto nezbytné si neustále připomínat nedávné i současné okolnosti hrozivého vývoje vlivu islámu na kdysi světově nejmultikulturnější Švédsko, jehož občanská hrdost na tamní svobodu a lidská práva dostává nyní nebezpečné trhliny.
Nezbývá mi, než znovu vzpomenout na své lepší chvilky; měl jsem ve Stockholmu známou paní Barbaru; byla provdaná za Švéda, uměla dokonale švédsky, dělala firemní konzultantku a také průvodkyni Čechům. Byla na svoji druhou domovinu nadmíru pyšná, jejíž dobré jméno ve světě vydobyl Olof Palme, jenž byl jejím favoritem a ikonou, jelikož zavedl neuvěřitelnou sociální politiku, kvůli které si ona sama Švédsko vyhlédla jako svůj druhý domov.
Švédsko je sice neutrálním státem a konstituční monarchií v čele s králem Karlem XVI. Gustavem, ale de facto vládl zemi premiér Olof Palme, jenž pocházel z vyšší střední třídy a stal se jedním z nejvýznamnějších vůdců švédského dělnického hnutí, který jako první politik doplatil na blahosklonnost vůči své bezpečnosti; byl zastřelen 28. února 1986 na chodníku na rohu ulic Tunnelgatan a Sveavägen v centru Stockholmu, když se kolem půlnoci vracel s manželkou Lisbet bez ochranky z kina z filmu „Bratři Karamazovové“…
Ovšem drtivá většina Švédů oceňovala jeho silnou sociální solidaritu a ekonomické ambice Švédska i silný multikulturalismus. Jeho jedenáct let vládnutí přineslo zemi ty nejlepší sociální zákony. Aktuálně nejvyšší horní sazba daně z příjmu v Evropě se uplatňuje právě ve Švédsku, kde se celková výše zdanění při „normálním“ příjmu fyzické osoby (tj. přibližně mezi 140 – 250 tisíci SEK ročně) pohybovala okolo 56 procent.
Zdanění fyzické osoby s mimořádně velkým majetkem mohlo dosahovat hodnoty kolem až 85 %… Lapidárně řečeno; kvalifikovaný dělník měl po zdanění stejný plat jako vysokoškolský profesor. Míra zdanění ve Švédsku byla prostě nejvyšší ze všech vyspělých zemí světa a Švédi nenadávali, naopak; v nedávném referendu byli znovu pro toto vysoké zdanění. Měli už ověřeno, že tím pádem získají bezkonkurenční sociální výhody, mj. bezplatné zdravotnictví či školství, skvělé prožívání svého stáří…
Neříkej ale hop, dokud nepřeskočíš; ani severské státy neminuli a ani dnes nemíjí islamisté v rámci umně řízené běženecké invaze hlavně z afrických zemí na Starý kontinent.
Kdo by to ze sebevědomých Švédů tušil, jaké problémy jejich zemi může přinést právě multikulturní politika socialisty Olofa Palmeho, jenž se angažoval hlavně v tak báječných věcech, jako bylo odzbrojení a bránění šíření atomových zbraní. Ke všemu mu pomoc rozvojovým zemím získala sympatie nejen u naivních seveřanů, ale především v zahraničí, v zemích, odkud nynější běženci pocházejí.
Místo na chodníku na rohu ulic Tunnelgatan a Sveavägen, kde padl smrtící výstřel… Snímek Břetislav OIšer
Švédsko fascinovalo svět pokryteckým faktem, že bylo od roku 1814 neutrální, nikdy se od toho okamžiku do žádné války nezapojilo. Mlčelo se ale o “maličkosti” – že existovala švédská super zbrojařská firma Bofors. Podle švédského historika Jana Bondesona mohly být za Palmeho vraždou právě dodávky houfnic od těchto švédských zbrojařů do Indie, které byly spojeny s úplatky pro indickou vládu…
Snažil jsem se tenkrát v žertu zeptat Barbary na již zmíněné obligátní zvěsti o Švédsku, že je zemí tzv. volné lásky, kterou symbolizuje známé rčení o “švédské trojce”, tedy o orgiích. Usmála se s poznámkou, že vše je projevem neobyčejné svobody její druhé vlasti a řekla, že nesnáší puritány a bigotní či pokrytecké svatoušky. Mezi jejími řádky však bylo jasné číst, že stejně bych neměl šanci, ani kdybych byl heretik…
Hned jsem si na ni vzpomněl při čtení současných zpráv ze Stockholmu, jak by asi reagovala nyní na svoji obhajobu sexuální volnosti ve Švédsku. Kdoví, jestli už též nenosí arabský šátek hidžáb… A co asi říká na to, že americký Gatestone Institute, který se zaměřuje na politiku a bezpečnost, loni označil Švédsko za „evropskou metropoli znásilňování“… Za dobrotu na žebrotu…
V současnosti pro desetitisíce uprchlíků z Afriky a Blízkého východu připravuje Švédsko ubytování rovněž ve vytápěných stanech, někteří byli posláni i do míst, jako jsou lyžařská střediska nebo zábavní parky. Švédským ženám je vládou doporučeno, aby z bezpečnostních důvodů nosily hidžáby; která nemá arabský šátek, může být muslimy zneuctěna.
Představil jsem si tři české bývalé ministryně v Sobotkově vládě – Valachovou, Šlechtovou a Marxovou, jak mají na hlavách povinně arabský šátek a producírují se tak při setkání s prezidentem islámského státu. Ne kvůli znásilnění, ale aby naplnily islámské dekórum. Navíc by udělaly jistě ukrutánskou radost ombudsmance Šabatové a českým Halíkovským petentům, co by ve své petici nejraději otevírali islámským běžencům svá srdce… Disidentka Šabatová – hidžáb – jídelníček
Určitě by dopadly stejně jako letos jejich švédské kolegyně; v patnáctičlenné švédské delegaci do Íránu bylo jedenáct žen. Podle listu Expressen mají šátek na téměř všech fotografiích pořízených během pobytu v islámské republice, výjimkou jsou jen snímky ze setkání na půdě švédské ambasády.
Za to se dočkaly kritiky nejen doma, ale i ve světě. „Ulička hanby: ženy z švédské ‚první feministické vlády na světě‘ si na setkání s Ruháním vzaly hidžáb,“ komentoval snímek setkání s íránským prezidentem Hasanem Ruháním ředitel lidskoprávní organizace UN Watch Hillel Neuer.
V březnu 2014 ani na íránskou cenzuru velký dojem neudělala ani islám ovládající politička a šéfka evropské diplomacie baronka Catherine Ashtonová, která sice označila jednání s ministrem zahraničních věcí Íránu Mohammedem Džavadem Zarífem za užitečná a plodná; ovšem přestože na místní poměry sice nezvolila hidžáb, ale naopak „příliš odvážný výstřih“, který ale bylo potřeba před zraky publika v islámské republice skrýt.
Odvážnější počítačoví kouzelníci jí vytáhli černé tričko pouze pod náhrdelník, ti bojácní překryli retuší i obě klíční kosti. Na prvních stranách deníků tak vyšla zpráva o kolapsu rozhovorů, ale Ashtonová měla na fotkách trochu jiné oblečení než ve skutečnosti. Mluvčí Ashtonové volbu outfitu své šéfky bránila:
„Byla vhodně oblečená, neměla hluboký výstřih. Mnoho žen v Íránu je kompletně zahalených. Toto ale byla mezinárodní jednání na neutrální půdě,“ vysvětlila britskému deníku The Daily Telegraph. Íránci jsou přitom v počítačovém upravování reality mistři. Cyrus Amini, který pro íránský tisk pracoval mezi lety 1998 a 2003, pro britskou BBC poznamenal, že retušování je naprosto obvyklá a pochopitelná islámská praxe.
Avšak nyní opět zpátky do Švédska, kde mají až nad hlavu starostí s islámskými běženci. „Hlavním problémem dnes je, že počet žadatelů o azyl roste rychleji, než kolik můžeme zařídit ubytovacích míst,“ řekl švédský ministr spravedlnosti a pro migraci Morgan Johansson.
A dodal, že pokud se vezme v úvahu podíl žadatelů k obyvatelstvu dané země, situace je následující; s 8,4 žadatele na 1000 obyvatel zaujímalo nedávno Švédsko první příčku a bylo ještě přeplněnější než Německo v počtu přijatých azylantů v poměru 57 ku 15…
Do Švédska jsem cestoval jednou též přes Dánsko a Malmö, které se v 15. století stalo jedním z největších a nejnavštěvovanějších měst Dánska. Dnes se po odtržení od státu dánského stalo centrem švédského obchodu drogami a pašování zbraní; logistickou základnou organizovaných zločineckých uskupení migrantů, působících po celé zemi.
Policie zde teď žádá o pomoc armádu a provedení armádní operace; islamisté obsadili švédské město Malmö, třetí největší švédské město kapitulovalo před imigranty. Třicet procent obyvatel Malmö, tedy 87 554 osob, jsou totiž přistěhovalci a i bez započítání druhé generace těchto přistěhovalců tento fakt řadí Malmö k městu s nejvíce přistěhovalci na hlavu (per capita) ve Švédsku.
Nejvíce přistěhovalců pochází z Iráku. Přes 10 tisíc… celkem jsou běženci v Malmö z 20 zemí, mezi islámské země z nich patří Libanon, Turecko, Írán, Somálsko, Afghánistán a Páklistán… Jedna soukromá energetická společnost oznámila ukončení práce v Malmö kvůli ohrožení života svých zaměstnanců. Viníky toho všeho jsou migranti, kteří teď tvoří skoro polovinu obyvatel města.
Konkurenční bandy migrantů si dělí město na sféry vlivu. Na ulicích je často slyšet střelba a výbuchy – to během vyřizování účtů a loupežných přepadení migranti pouštějí petardy, a tím zasévají mezi místními obyvateli paniku. Situace je kritická – mnohé okrsky jsou migranty úplně zasídleny.
Původní místní obyvatelé nemají síly k obraně a tak z města prchají. Došlo to tak daleko, že migranti ze Somálska žádají o návrat do vlasti, protože – podle jejich slov – je tam bezpečněji než v ulicích tohoto švédského města. V Malmö většinou vládnou migranti z Iráku. Ti převzali taktiku Islámského státu – pouliční teror, útoky na představitele státní moci a organizace hromadných znásilnění místních obyvatelek, které považují za válečnou trofej.
Napadají dokonce policisty, kteří mají příkazem č. 291 uloženo utajovat před veřejností všechna fakta zločinné činnosti migrantů. Liberální politici svádějí všechno jen na špatné vychování migrantů a nedostatečnou efektivnost práce středisek pro migranty. Ve skutečnosti v zemi začíná skutečná válka. Válka různých civilizací. Samotní migranti říkají rodilým Švédům: „Oko za oko, zub za zub“ a „talibán a mudžahedíni se vrátili, Alláhu akbar“…
Aby problémů s běženci nebylo ve Švédsku málo, bylo oznámeno, že téměř 7000 z více než 80 000 migrantů, kteří se během velké migrační vlny v letech 2015 a 2016 ve Švédsku zaregistrovali jako nezletilí, o svém věku lhalo a ve skutečnosti jim bylo 18 let a více, informoval místní server The Local.
Forenzní experti podrobili zkoumání osoby, které se imigračním úředníkům nezdály právě kvůli deklarovanému věku. Odborníci věk přezkoumali s pomocí rentgenu jejich zubů moudrosti a magnetické rezonance jejich kolenních kloubů.
Potvrdilo se to, o čem The Local psal už dříve, totiž že většina těchto podezřelých skutečně o svém věku lhala, aby měla větší šanci získat ve Švédsku povolení k pobytu a azyl. U dětí je nižší pravděpodobnost, že budou odmítnuty a odeslány nazpět, odkud pocházejí. Tři ze čtyř žadatelů o azyl, kteří tvrdili, že jsou nezletilí a byli ve Švédsku podrobeni nové metodě určování věku, jsou ve skutečnosti dospělí.
Přitom nešlo některé migranty do Švédska důkladně a efektivně prohlédnout, když byl z kontrol naopak skandál; na žádost úředníků lékaři totiž rentgenují nejen kosti běženců, ale zkoumají též jejich intimní partie, ženám prohlížejí mléčné žlázy. Dle lékařů; čím menší penis, tím by měl být utečenec mladší…
Proti podobným praktikám se ale bouří ochránci lidských práv, takové způsoby vyšetření jsou prý nepřípustné, jelikož narušují intimitu mladistvých běženců. Úřady však tvrdí, že se tím jen brání případům, kdy se běženci záměrně “omlazují”, aby jako mladiství dosáhli lepších podmínek k pobytu v cizí zemi a údajně tak měli větší šanci sehnat zaměstnání.
Muslimové ale neřádí jen v Malmö; v neděli 26. 9. 2010 se Elin Krantz (1983) vracela kolem čtvrté ráno domů do čtvrti Hisingen v severozápadní části švédského Gotheburgu. Cestovala tramvají č.5 z nočního klubu Valand a její poslední kamarád vystoupil o několik zastávek dříve na zastávce Hjalmar Brantingsplatsen, kde do tramvaje nastoupil také etiopský imigrant Ephrem Tadele Yohannes (1987).
Kamery v tramvaji zachytily, že se s ní pokusil navázat kontakt, ale ona jej ignorovala. Když pak z ní Elin na zastávce Temperaturgatan vystoupila, tak ji následoval a vystoupil také. Co už kamery nezachytily bylo, že ji poté přepadl, zatáhl do lesoparku v Länsmansgården a jedním z nebrutálnějších způsobů, co si lze představit, ji znásilnil a zavraždil. Byla zasažena a zkopána takovou silou, že její mozek utrpěl permanentní poškození. Podle prokurátora byla během znásilnění silně škrcena a nakonec zasypána hromadou kamení. Její tělo pak bylo nalezeno na druhý den kolem osmé hodiny večer… http://www.eurabia.cz/Articles/30080-znasilneni-a-vrazda-svedske-multikulturni-aktivistky-elin-krantz-etiopskym-imigrantem.aspx
Inu, co by na to moje známá Barbara a její teorie, že volná láska je projevem neobyčejné svobody její druhé vlasti, a jak by asi dnes okomentovala svůj výrok, že nesnáší puritány a bigotní či pokrytecké svatoušky. Jaká by asi byla nyní její reakce na obhajobu Švédska, země jejích snů též pro sexuální volnost, s její současnou nálepkou jako “evropské metropole znásilňování”…?
