Knížecí pláč nad koncem Česka – skoro jako putimský strážmistr

Jiří Jaroš Nickelli
12.12.2017 ČeskéNárodníListy
Občan Schwarzenberg slaví s elitou 80tiny a my obyčejní občané,aspoň někteří, mu přejeme zdraví a pohodu do první stovky. Pak čas ukáže…
Leč jeho jubilejní promluva nás vede k poznání, že je něco polámaného v jeho současném hodnocení situace republiky. (PL 10.12.2017) Pan zahraniční kníže, u nás občan, je zděšen z vývoje po volbách. Pročpak?


Prý se tu rozmáhá skepse z EU a šíří se snaha vystoupit z blahodárné Eurounie. Pan kníže pláče nad tímto záměrem jako starozákonní prorok nad zkázou bliblického Uru. Klade strašlivou rovnici – výstup České republiky z Eurounie se rovná ekonomickému zničení státu! Jsme exportní stát. Nemůžeme mít celní hranice jako za I. republiky! Pan kníže svůj pláč rozmnožuje o strašlivá varování. Prý se lidé dnešního světa dali opět na sebezáhubné experimentování s “-ismy”.

Příklady velmocí jsou prý nasnadě. Tak podle knížete Rusko se dalo na imperialismus a chce dobýt celou Evropu. Amerika se zas obrátila k Evropě zády a drží se starého vyzkoušeného isolacionismu. Svůj pláč pan kníže končí varováním před klaněním se našich lidí novým papalášům – milionářům. Od něho to ovšem vypadá jako olbřímí ironie, ráčíme-li dovolit při jeho majetcích, pardon rodinných statcích po půli Evropy, není-liž pravda?

A nyní přichází ta nejlepší část. Kníže předestírá hrůzný obraz ruské velmocenské expanze do nebohé Evropy pomocí tisíců agentů. Citujme: “Nevěřili byste tomu, kolik ruských agentů působí jen v této malé České republice”. Prý jde o stovky agentů, možná až o celý tisíc! Tož toto je sousto pro naši zpravodajskou službu, zejména pro BIS! Onehdy jsme četli, že BIS to žádné ruské šváby nezjistila. Ani nezjistila žádný vliv na volby. To musí být tedy ti ruští agenti zatraceně dobří, když je prohlédne jen pan kníže jasnozřivým okem. Nevidí i papachy na jejich hlavách a svatojiřské metály na hrudích? My to nezvládáme… On a starý putimský strážmistr dokážou identifikovat celou tisícovku agentů. Jak úžasné. Copak to ty naše kontrarozvědky dělají?

Dovedu si představit tabule, kde je napsáno “Tady je knížecí” a “Tady je agentů”…když už tu máme ty tabule jako “Landesgrenze” nebo “Sudetenheimat”. Ty jsou totiž od těch fiktivních bohužel skutečné, a to je hrozba a to je nebezpečí pro republiku! Tyto skutečné tabule ovšem zas jaksi nevidí pan kníže…

Naštěstí jsou tu i jiní představitelé Česka, kteří tyto obavy nemají. Nemají obavy ani z vystoupení z Unie, ani z ruských špionů a agentů. Mají obavy jiného typu – třeba z plíživé migrační kolonisace, která se nemusí zastavit jen u pár vesnic nebo modliteben…

Ono to neustále ukazování na jednoho nepřítele a pomíjení jiného, je taky projevem sebestřednosti svého druhu. Ve vojenském smyslu se tomu říká neschopnost identifikovat pravého nepřítele. O tom vědí odbojáři a legionáři své.

Nakonec jen toto. Tento stát, který příští rok oslaví sto let novodobé republikánské státnosti, vznikl po starém mocnářství. Český národ byl před mocnářstvím, byl po mocnářství. Český národ a stát byl před Hitlerem a zůstal i po něm. Český národ a stát byl za Stalina i po něm. A tak to bude i s Unií. Český národ a stát byl před Unií, je za Unie, a zůstane i po ní.

Český národ je tu dva tisíce let, a pokud zůstane národem a ne skupinou kolaborantů, přežije a všechny strázně slavně překoná. A tak bude i se všemi slovanskými národy, pokud budou pěstovat vzájemnost, a ne spory, či dokonce bratrovraždy, z nichž prospěch má jen skutečný nepřítel.

Jiří Jaroš Nickelli, ČSOL Brno I