Odpověď na Foldynovy otázky: Jak obrodit ČSSD?

Radim Valenčík
17. 12. 2017     RadimValenčíkPíše
 Jaroslav Foldyna napsal včera na FB výzvu související se stavem ČSSD a pokusem o její záchranu. Zde je:
“Přátelé – mnohdy nejen političtí,
obracím se na Vás s osobní prosbou a apelem, který se v těchto, pro naši sociální demokracii, těžkých dobách nechce a nesmí jevit jako laciný pokus o zalíbení se. Řada z vás mě zná a ví tedy, že nejsem přítelem vzletných slov a politických frází.
Jaký jsem, či nejsem, však není předmětem tohoto dopisu. Tím je něco mnohem důležitějšího. Je to otázka, řekl bych zásadního charakteru: Kým, nebo čím bychom měli být?

 

Nad takovým tématem se dá jistě přemýšlet a diskutovat mnoho dní, možná i let – vlastně celý život. Ovšem mně nejde o filosofické a  řečnické cvičení, na to není čas. Zajímá mě Váš názor.
Nejde mi o pohled politologů, kteří se tváří, že mají recept na všechno, ale o Vaše osobní vnímání situace. V ČSSD přece nejsme kvůli vědeckým diskusím, či kvůli technologii moci, ale kvůli politice, která musí mít původ nejen v tom co vidíme a slyšíme kolem sebe, ale hlavně v našem vnitřním přesvědčení. Jinak by šlo o politiku falešnou, bezcennou, a proto odsouzenou k zániku.
Netáži se Vás, přátelé, na to, čím bychom neměli být. Moje otázka je záměrně opačná a pozitivní. Ptám se tedy:
– Čím bychom být měli?
– Kdo by měl být příštím předsedou strany a co od něj očekáváte?
– Co, podle vašeho názoru, nejvíce chybí politice ČSSD? Jakou politiku od ČSSD očekávají naši spoluobčané?
Považuji za zcela přirozené Vám naslouchat a poradit se s Vámi. Chci znát Vaše názory, mám zájem o diskusi. Bohužel musím zvolit tuto formu, protože, i když bych to rád udělal, je mimo mé možnosti s Vámi všemi hovořit osobně. Moji snahou není nic jiného, než zapojit do obnovy ČSSD co nejvíc jejích členů. Sociální demokracie totiž obnovu nutně potřebuje. Dalo by se dokonce říci, že je pro ni životně důležitá.”
Každou iniciativu v tomto směru považuji za užitečnou. Nejen ČSSD, ale i celá tradiční levice je v troskách a tzv. “moderní levice” na cestě do pekel. Těžko říci, odkud přijde obroda, ale může vzejít i z hluboké krize, kterou prochází ČSSD.
Hned v první poznámce, kterou k Foldynovu textu činím, si dovolím formulovat nesouhlasné stanovisko. Považuji za hluboce chybnou tuto pasáž:
“V ČSSD přece nejsme kvůli vědeckým diskusím, či kvůli technologii moci, ale kvůli politice, která musí mít původ nejen v tom co vidíme a slyšíme kolem sebe, ale hlavně v našem vnitřním přesvědčení. Jinak by šlo o politiku falešnou, bezcennou, a proto odsouzenou k zániku.”
1. Míchat “technologii moci” do jednoho pytle s “vědeckými diskusemi” je opravdu nemístné.
2. Tvrdím, že bez toho, abychom s plným využitím dobré vědy pochopili, o co jde, a to v rámci kvalifikovaných diskusí, které respektují osvědčená pravidla hledání pravdy s využitím vědy, nikam nedojdeme, resp. nebudeme schopni překročit práh politiky falešné, bezcenné, a proto odsouzené k zániku”.
3. Doba je natolik složitá, že je ji nutno rozklíčovat prostřednictvím použití těch nejlepších prostředků, které má současná věda k dispozici, ale současně i tak, aby tomu rozuměli normální lidé, aby se neodtrhla od jejich názorů a zkušeností. Lze to, Ověřil jsem si to na řadě diskusí, mj. i letos na jaře na tradičním setkání s veřejností v Jihlavě, viz:
4. Zde jsem popsal mechanismy současné globální moci i proměnu, kterou prochází naše civilizace. Kdo nepochopí, jak funguje současná globální moc, jak se promítá i do současného dění u nás, jak ji vzdorovat, ten je odsouzen k tomu, aby ji sloužil, ať jeho “vnitřní přesvědčení” jakékoli. Neopakujme pokusy Zimoly apod., které jsou opravdu mimo mísu:
5. Zatím nejlepší, co jsem četl a co bylo nejlepší reflexí situace vzešlé z půdy ČSSD, byl patnáctistránkový text Karla Machovce. Sežeňte si ho, já nemám oprávnění ho šířit, ale není tak těžké se k němu dostat. A  stojí za to. K textu jsem K. Machovcovi mj. napsal toto:
“Řízením osudu se mi do rukou dostal Tvůj text o situaci v ČSSD.
Budeš se divit, ale moc se mi líbil, i když na řadu věcí mám odlišný názor.
ALE JE TO PRVNÍ TEXT, KTERÝ JE POCTIVÝ a který je PROJEVEM SCHOPNOSTI PŘEMÝŠLET.
Mj. – je dobré se v našem věku dívat na věci z nadhledu.
Tvůj text je natolik dobrý, že nádherně obnažuje rozpor, který v něm máš. Rozpor mezi popisem situace v ČSSD a mezi tím, co by měla dělat (jak řešit současné problémy, to je ta slabší část textu). Situace v ČSSD není totiž jen projevem vnitřního selhání, vnitřních mechanismů (to by se nemohlo se železnou zákonitostí opakovat ve všech socdem kolem nás, dokonce i a zejména v těch “vzorových”). To, co se děje v ČSSD je jen projevem, resp. jedním z mnoha výrazů fungování současné globální moci a jejích lokálních průmětů. A to je mnohem větší problém než nějaký sobotěnka (pouhý přisluhovač globální moci)…
Jen připomínám: Kdo se dal na vojnu, musí bojovat.”
A nyní k otázkám, které J. Foldyna klade:
– Čím bychom být měli?
Hlavně kvalifikovanou politickou silou a programovou stranou. Když říkám programovou stranou, tak nemám na mysli vylepšování programu založeného na nevážně myšlených slibech. Mám na mysli program úplně jiného typu. Program, který vychází z pochopení příčin současných problémů a který se obrací na lidi s konkrétními návrhy na to, jak mohou napomoci na základě společného hledání odpovědi na otázku, o co jde a co dělat, začít měnit věci k lepšímu. Lidé se totiž již začali na tomto základě sjednocovat (to jen někteří to zatím “shora” nevidí, opožďují se za vývojem veřejného mínění) a sami hledají politický subjekt, který by se postavil do popředí tohoto procesu. Zatím takový nevidí ani mezi stávajícími, ani mezi různými projekty či iniciativami, které se o zrod takového subjektu pokoušejí.
– Kdo by měl být příštím předsedou strany a co od něj očekáváte?
V této otázce jsem nejméně kompetentní, proto mě berte s velkou rezervou. A i proto, že nikoho zatím nevidím. Snad by mohl proces obrody odstartovat Jirka Paroubek. Zkušenosti, inteligenci a vůli by k tomu měl. A snad se i poučil, v čem, se mýlil. ČSSD musí přijít se svými reformami v oblasti sociálně citlivých systémů a ukázat, že právě v současné přelomové reformě lze tyto reformy dělat tak, že není nutné, aby “bolely”. To je jen výmysl darebáků, kteří lidem chtějí skutečně reformy znechutit a prostřednictvím těch chybných reforem lidi okrást. Tomu J. Paroubek oprávněně ve své době bránil, nebyl však schopen představit si ty, které vedou k řešení současných problémů.
– Co, podle vašeho názoru, nejvíce chybí politice ČSSD?
Kvalifikovanost. Zatím se i pokusy o  nápravu pohybují ve stereotypu setrvačnosti. A často jsou motivované i  osobními ambicemi, i když si to autoři různých iniciativ nechtějí přiznat.
– Jakou politiku od ČSSD očekávají naši spoluobčané?
Takovou, která jim nebude nic slibovat, ale zapojí je do procesu nápravy, do které se budou moci s chutí zapojit na základě toho, že budou vědět, s kým jdou a jakému zlu čelí, jaká je podstata tohoto zla.
Zdroj: http://radimvalencik.pise.cz/5271-odpoved-na-foldynovy-otazky-jak-obrodit-cssd.html