Napsal/přeložil: mbi
Poměrně často se v poslední době v souvislosti s boji na Donbasu skloňuje slovo „Javelin“. Americký zbraňový systém má být všemocný proti „ruské technice“ a jeho dodání ukrajinské armádě má zvrátit průběh války jednoznačně ve prospěch Kyjeva.
Vojenský rozpočet Spojených států na rok 2018 předpokládá, že pro Kyjev bude vyčleněna vojenská pomoc až do výše 350 milionů dolarů. Prostředky mohou být čerpány na dodávky „smrtících obranných zbraní“. Mezi těmi jsou uváděny především PTŘS (protitankové řízené střely) Javelin. Portál Gazeta.ru se zamýšlel nad tím, nakolik je tento systém účinný a kdo jej potřebuje.
Javelin (v angličtině „oštěp“) je protitankový systém třetí generace pracující na principu „vystřel a zapomeň“. Tento způsob použití je možný díky samonaváděcí hlavici vybavené termovizními senzory umožňujícími zachycení a sledování cíle, jehož teplota se liší od teploty okolí. Po zachycení takového cíle se na něj raketa navádí bez další účasti operátora. Hlavní výhodou PTŘS třetí generace je tedy fakt, že ihned po vypuštění rakety může komplet opustit palebnou pozici a zaujmout novou.
Hlavními prvky kompletu FGM-148 Javelin jsou vypouštěcí zařízení, transportní a startovací kontejner a vlastní raketa. Ta je běžné aerodynamické konstrukce s roztažitelnými křídly.
Odpalovací zařízení má kombinovaný, denní a noční zaměřovač využitelný i k pozorování bojového prostoru. Denní zaměřovač je optický se čtyřnásobným zvětšením. Noční infračervený zaměřovač umožňuje vést střelbu v noci a za snížené viditelnosti a v závislosti na zvoleném pracovním režimu má čtyř nebo devítinásobné zvětšení.
Střely mohou pracovat ve dvou režimech útoku na cíl: střemhlavý útok (pod úhlem 45°) a čelní útok z horizontálního letu. První z těchto režimů se používá k útokům proti tankům, protože umožňuje zásah cíle shora do nejméně chráněných míst. Druhý pak proti lehce a středně opevněným stavbám (kryty, střelecká stanoviště, lehčí bunkry) a také proti vrtulníkům.
Start rakety je prováděn pod úhlem +18° pomoci výmetného pohonného systému; poté dochází k zapálení vlastního hnacího motoru a výstup rakety do výše 150 metrů (v režimu střemhlavého útoku), nebo 50 metrů (v případě čelního útoku z horizontálního letu). Směrové změny za letu jsou prováděny změnou vektoru tahu motoru, což mimo jiné zajišťuje schopnost zasažení cíle shora na malou vzdálenost.
Technologie samonaváděcích PTŘS zasahujících tank shora – v jeho nejcitlivějším místě – si dosud plně osvojily pouze dva státy na světě: USA a Izrael.
Nějaký čas po Javelinu se objevila izraelská PTŘS Spike („hrot“). Ta používá hned několik způsobů navedení na cíl – pomocí vodičů, rádiových povelů, laserového paprsku nebo je naváděna infračervenou samonaváděcí hlavicí.
Javelin vs. Kornet
Rusko zatím PTŘS třetí generace nemá. Domácí Kornet vyvinutý Konstrukční kanceláří přesného strojírenství (КБ Приборостроения) v Tule je zařazován do generace 2+.
Avšak komplety PTŘS třetí generace zatím nemají jen přednosti, ale i nedostatky. Není náhodou, že jedna z verzí izraelské PTŘS Spike používá společně se samonaváděcí hlavicí také systém navedení „po drátě“. A protože u Javelinu se s takovou variantou nepočítalo, má omezené možnosti použití. Dálkový dosah jeho samonaváděcí termohlavice je podstatně menší než u řady systémů PTŘS druhé generace – například ruský Kornet-EM má oproti Javelinu dosah více než dvojnásobný.
Javelin má i další významnou nevýhodu. Jeho rakety s infračervenou samonaváděcí hlavicí nelze použít proti teplotně nekontrastním cílům (v boji tedy proti fortifikovaným opěrným bodům nepřítele, stavbám apod.). Rakety Kornetu, naváděné laserovým paprskem, jsou v tomto ohledu mnohem univerzálnější.
Pomineme-li vše ostatní, samonaváděcí hlavice Javelinu musí být před startem po dobu 20 až 30 sekund ochlazována zkapalněným plynem – v boji může mít taková doba „smrtelný“ význam.
A ještě něco: na rozdíl od Javelinu je Kornet schopen překonat aktivní obranu tanku, tedy automatické zničení blížící se nepřátelské munice obrannými prostředky. Ruský komplet disponuje schopností vypustit naráz dvě rakety naváděné jedním společným laserovým paprskem. První raketa proráží aktivní obranu, zatímco druhá již bez překážek proniká do tankového pancíře.
Americký Javelin nemůže tímto způsobem střílet ani teoreticky, protože druhá raketa by nebyla schopna detekovat nepřátelský tank kvůli horkým zplodinám motoru rakety první.
Přestože má ruský Kornet i řadu nedostatků, je také výrazně levnější než Javelin. K nedostatkům Kornetu odborníci počítají zejména značnou hmotnost odpalovacího zařízení a rakety s transportním a startovacím kontejnerem (cca 50 kg). Dalším nedostatkem pak je to, že naváděcí laserový paprsek prozrazuje pozici kompletu. Obsluha Kornetu je dvoučlenná.
Na druhou stranu však průraznost ruského kompletu dosahuje až 1200 mm homogenního pancíře, což s rezervou vynahrazuje všechny jeho drobné nedostatky.
Pokud jde o Javelin, ten používá rakety s tandemovou kumulativní hlavicí s elektronickým zpožďovačem detonace hlavní nálože. Ta je před střepinami a tlakovou vlnou po nárazu na tank a po výbuchu přední nálože chráněna kompozitovou sférickou deskou (miskou) s otvorem umožňujícím průchod kumulativního paprsku (plasmy).
Javelin vs. ruské tanky
PTŘS Javelin má poměrně malou ráži 127 mm v porovnání se 152 mm „těžkých“ PTŘS Kornet nebo další americké TOW. „Pracovní délka“ kumulativního paprsku je přímo úměrná průměru kumulativní misky a odpovídá 1,4 až 4 násobku ráže střely. Velká část odborníků proto pokládá udávanou průbojnost Javelinu 800 mm za přehnanou a odhadují ji na maximálně 600 mm homogenního pancíře. To je na probití čelního pancíře moderních tanků málo, i kdyby nebyly vybaveny dynamickou ochranou.
Pokud jde o ruské modernizované tanky T-72B3M, ty jsou vybaveny novými komplety dynamické ochrany Relikt. Komplet Relikt nahrazuje systém Kontakt-5 a má být ve srovnání s ním dvakrát účinnější. Tanky T-72B3M mohou být osazeny i komplexem aktivní ochrany Arena-E, který ničí protitankové řízené střely letící na tank přímo – nebo shora.
Konstruktéři komplexu Relikt jsou přesvědčeni, že díky použití těžkých kovových plátů je zabudovaná dynamická ochrana schopná částečně narušit jejich střepinami hlavní kumulativní nálož a výrazně tak zmenšit její průbojnost.
Mimochodem – během bojů v Sýrii byla zaznamenána řada neúspěšných pokusů amerických tandemových PTŘS prorazit dynamickou ochranu Relikt na tancích ruské výroby.
Je třeba také poznamenat, že americká PTŘS nepatří k nejlevnějším. Cena jednoho kompletu FGM-148 Javelin (vyráběného společně americkými firmami Raytheon a Lockheed Martin) obsahující odpalovací zařízení s jednou raketou představuje 246 tisíc dolarů. Cena jedné samostatné rakety je pak 86, podle jiných údajů až 100 tisíc dolarů.
Není také vyloučeno, že se tyto moderní PTŘS v případě dodání na Ukrajinu poměrně rychle dostanou do rukou jednotek Doněcké a Luhanské lidové republiky. Podobné případy se západními zbraněmi a vojenskou technikou se během ozbrojeného konfliktu na jihovýchodě Ukrajiny udály již několikrát.
A tak se může stát, že předání komplexů Javelin ukrajinským dobrovolnickým praporům, nedostatečně podléhajícím kontrole, bude mít nakonec pro původce zbraně vážné následky.
mbi, Eurasia24.cz
Zdroj: gazeta.ru
