Pavel Cimbál, akademik
17.1. 2018 PL
Prezidentský kandidát Jiří Drahoš, se svou úzkostlivě udržovanou nevyhraněností a křečovitou snahou nenaštvat nikoho z možných podporovatelů, může v televizních debatách se současným prezidentem Milošem Zemanem jedině ztratit, myslí si vysokoškolský pedagog a IT expert Pavel Cimbál. Pokud tedy budou výstupy posuzovány věcně a racionálně.
Mnoho lidí ve své nenávisti k Zemanovi, vydatně podporované médii, podle něho totiž dospělo až do patologického stádia. „Cokoliv, co Zeman řekne, je prostě špatně, i kdyby recitoval axiomy,“ uvádí pedagog. Ten se rovněž svěřil s nepříjemnými zážitky z České televize, kde byl hostem jednoho pořadu.
Jak vnímáte výsledek prvního kola prezidentských voleb?
Výsledek znamená totéž, co před pěti lety. Vše se rozhodne až ve druhém kole. Novinkou ale je, že zatímco tehdy oba tábory volily prezidenta, dnes jeden z nich, za halasné podpory médií, volí neprezidenta. Tedy kohokoliv, jen pokud to nebude Zeman. Přijde mi to povrchní a nezodpovědné. Francie si nedávno podobným stylem zvolila Macrona. A dnes se diví. Jeho popularita během pár měsíců spadla na historické minimum.
Překvapil Vás výsledek některého z kandidátů? (ať už svým úspěchem, či neúspěchem)
Nepřekvapil. Ve společnosti dlouhodobě existují různé názorové proudy a výsledek jim odpovídá. Navíc se příliš nelišil od předvolebních průzkumů. Překvapení se odehrála až na těch méně zajímavých místech. Třeba Marek Hilšer. Uspěl i s velmi amatérskou formou levné kampaně. Na druhou stranu, nebyl schopen sehnat dostatečné množství občanských podpisů. Senát tak vlastně rozdal divoké karty pro některé z kandidátů. Ač s panem Hilšerem politicky téměř v ničem nesouhlasím, tak se mi jeho přístup v kampani docela líbil. Otázkou je, zda to stačí. Volíme prezidenta, nejvyššího představitele země, ne sympaťáka roku.
Čím si podle Vás Jiří Drahoš získal důvěru lidí?
Formou, nikoliv obsahem. Zdlouhavé hledání antiZemana dramaticky snížilo nároky. Vzpomeňte si na prvotní nadšení pražských voličů z kandidatury Michala Horáčka. Jakmile se objevil Jiří Drahoš, jejich vrtkavá přízeň se přelila k němu a Horáčka hodili přes palubu. Zoufalí lidé dělají zoufalé veci a zoufalý volič, nešťastný z působení Miloše Zemana, si vybírá bez hlubší analýzy, co vlastně volba Drahoše přinese. Projděte si příspěvky Drahošových podporovatelů na sociálních sítích. Polovina ho chválí, jak mu to na fotce s jeho paní sluší. Další cítí potřebu podělit se o ničím nepodložené přesvědčení, že bude slušným prezidentem. Mezi slušným vystupováním a slušnou politikou přitom žádné rovnítko neexistuje. Natož slušivým zevnějškem. Dovětky typu “tímto výrokem jste nás přesvědčil, že naše rozhodnutí Vás volit bylo správné” jsou také vtipné. Zejména pod příspěvky, sestavenými nějakým externím kreativcem. Jen ilustrují, jakým způsobem Drahoš své příznivce získal. A jakým způsobem, pokud vyhraje, zase mnoho z nich ztratí. Jeho hlavní plus, že není Zemanem, vymizí krátce po volbách. A nerad bych, abychom pak skončili s nemastným, neslaným, proevropsky moralizujícím zahřívačem prezidentské židle, jako na Slovensku.
Odhady souboje mezi Milošem Zemanem a Jiřím Drahošem jsou těsné. Co rozhodne? Televizní debaty? Schopnost přetáhnout voliče neúspěšných kandidátů? Nebo něco jiného?
Televizní debaty jsou soubojem postojů, názorů a rétorických schopností. Zde je Miloš Zeman velmi silným protivníkem s odkrytými kartami, ve své váhové kategorii prakticky bez konkurence. Profesor Drahoš, se svou úzkostlivě udržovanou nevyhraněností a křečovitou snahou nenaštvat nikoho z možných podporovatelů, zde může jedině ztratit. Tedy pokud výsledek debaty budeme posuzovat věcně a racionálně. Což určitě nebude případ všech voličů. Mnoho lidí ve své nenávisti k Zemanovi, vydatně podporované médii, dospělo až do patologického stadia. Cokoliv, co Zeman řekne, je prostě špatně, i kdyby recitoval axiomy. A nejhorší na tom je, že to těm lidem ani nepřijde hloupé. Pro takové je pak zbytečné podobné debaty pořádat, natož polemizovat o jejich dopadu. Neopouští mne ale naděje, že většina národa má vlastní rozum a dokáže se rozhodovat racionálně.
Miloš Zeman přijal výzvu k debatě v televizním přenosu. Předpovědi mu dávají vzhledem k jeho rétorice i zkušenostem větší šance. Může Drahoš v tomto ohledu překvapit?
Vztahy Miloše Zemana a České televize jsou dány Zemanovým dlouholetým opovržením vůči novinářům. A také současným stylem České televize, který má daleko jak do veřejnoprávnosti, tak do prosté objektivity. Nedávno jsem byl hostem v jednom z jejich diskuzních pořadů. Dostal jsem předem seznam otázek, které se mají probírat. K mému velkému překvapení se nás moderátor začal ptát, jen co spustily kamery, na něco úplně jiného. A tak zatímco od mých názorových oponentů zaznívaly uhlazené, nachystané reakce, musel jsem začít mluvit bez přípravy a spatra. To, co jsem si nachystal, jsem vůbec neměl možnost uplatnit. Při odchodu ze studia se mne pak produkční ještě několikrát zeptal, co má tedy uvést do podtitulku. Zda hnutí Islám v ČR nechceme, jak jsme se domluvili. Třikrát jsem mu zopakoval, že ne. Že jsem tam za Da Vinci Prague Institute, přesně tak, jak jsem uvedl. V IVČRN žádnou funkci nezastávám, tudíž za ně nemohu mluvit. A říkal jsem to už před chvílí, proč se na to ptáte pořád dokola? No, a hádejte… co jsem měl nakonec v podtitulku? Jako bonus, ještě než jsem odešel ze studia, jsem slyšel pana moderátora vyprávět anekdotu. O tom, kterak se jeho známý, dobrý křesťan, kajícně po večerech omlouvá Bohu za to, že si navzdory své víře ze srdce přeje, aby ten Zeman už konečně umřel a to vtělené zlo z Hradu odešlo. Nesmál jsem se. A připomněl, že Zeman je jedním z mužů listopadu 1989, a jako osobnost ho měl ve velké úctě třeba Karel Kryl a mnozí další. Ne, tak to prý nebylo, u Kryla vyloučeno. Škoda jen, že je to takto slovo od slova zachyceno v posledním Krylově rozhovoru…
Pořad ČT, kterého se Pavel Cimbál zúčastnil, najdete ZDE
Proč se Zeman zdráhá debaty v České televizi?
Tahleta drobná nedopatření, schválnosti, překrucování, manipulace, nevyvážený výběr hostů, to vše staví dnešní Českou televizi v očích veřejnosti do role propagandistického kanálu. Kde je nutno dávat dobrý pozor a číst mezi řádky, skoro jako za socialismu. Na druhou stranu, Miloš Zeman je takový formát, že mu může být úplně jedno, jaká televize debatu vysílá. Tedy pokud půjde o přímý přenos, ono s cenzurou předtočených Zemanových projevů už mají na Kavčích horách také své zkušenosti.
Drahoš už nyní předpokládá tvrdou volební kampaň s úmyslem poškodit jeho jméno. Dojde k podobným útokům ať už z jedné či druhé strany?
Je úsměvné, že to, co naše mainstreamová média předvádí posledních pět let, by mělo v opačném gardu náhle zásadně vadit. A to po dobu necelých dvou týdnů a těmi pár postranními kanály, co ještě zbyly a k honu na Zemana se nepřidaly. Buď o žádné útoky nejde, a nebo je na Zemana útočeno trvale a masově. Tak nechť si páni novináři sáhnou do svědomí. Tenhle dvojí metr je někdy až úsměvný, tedy kdyby to ti lidé nemysleli vážně, ve svém aktivistickém zápalu. To pak člověka spíš mrazí, kam jsme se to zase dostali.
Neúspěšní kandidáti vyjadřují podporu Jiřímu Drahošovi, poslechnou voliči neúspěšných kandidátů?
Tito neuspěšní kandidáti si zřejmě myslí, kdovíjak uvědomělé občanské postoje svým krokem neukázali. Výrok o Drahošovi a trhacím kalendáři, konkrétně z twitterových úst Mirka Topolánka, co se opět stihl názorově překabátit, tentokrát od nevítače a nekývala k vítání a kývání, je jen panoptikální tečkou.
