Německý Bundestag – v případě nové velké vládní koalice půjde demokracie v parlamentu zcela stranou, AfD nenechává poslance v klidu, jak je to s uprchlíky a jiné v drbylinku z Německa.


– OP –
29.1.2018
O.P. referuje o dění v Německé spolkové republice, všímá si jak spolková vláda chce jednat s parlamentem a znevažovat funkce poslanců, o přerušení jednání Bundestagu poslanci AfD a následném kuriózním sčítání hlasů, dále popisuje spory a tlaky, které chtějí diktovat v azylové politice EU, také si všímá snahy izolovat vzpurné východoevropské země, snahy zavést v Evropě modré karty po vzoru zelených karet v USA, konečně i dalšího přílivu migrantů do Evropy, snížení hodnoty eura a vyšší inflace, než je oficiálně přiznána, a také jak evropská měnová politika zadlužuje státy a znehodnocuje lidem úspory. Mnoho odkazů na zdroje.

https://www.cdu.de/artikel/ergebnisse-der-sondierungsgespraeche-von-cdu-csu-und-spd
Odkaz na dokument: Ergebnisse der Sondierungsgespräche von CDU, CSU und SPD (dokument – Výsledky sondovacích jednání CDU, CSU a SPD, z 12. 1. 2018)

https://www.cdu.de/system/tdf/media/dokumente/ergebnis_sondierung_cdu_csu_spd_120118_2.pdf?file=1&type=field_collection_item&id=12434
Dokument z 12. 1. 2018, který je výsledkem společných jednání o budoucí velké německé koalici tzv. GroKo, resp. jeho poslední strana 28, je otřesným dokladem toho, jakým způsobem německá vláda hodlá jednat s parlamentem. Je důkazem toho, jak je znevažována funkce jednotlivých poslanců v německém Bundestagu.

Jde o následující text: „Denní program jednání vlády bude stranám sdělen předem. V Bundestagu a ve všech jeho výborech hlasují koaliční strany jednotně. Toto platí i pro otázky, které nejsou obsahem společně dojednané politiky koalice. Měnící se většiny jsou vyloučeny“.
Tato praxe se sice praktikuje již celá léta, nyní je to však poprvé, kdy to bude zapsáno písemně ve veřejném dokumentu. Navíc mají být strany sice předem informovány o programu vlády, nikoliv však o věcném obsahu. Zástupci koaličních partnerů pak mají za povinnost hlasovat v souladu s tímto požadavkem koaličního dokumentu a návrhem kabinetu.

Jde tak o porušení ústavy (Grundgezetz – Základní zákon) tím, že neumožňuje poslancům jednat v souladu s jejich svědomím. Poslanci mají být ve vztahu ke svým voličům a v parlamentu mají zprostředkovávat jejich potřeby a požadavky. Jde tak doslova o vládní diktaturu týkající se vnucené disciplíny koaličním stranám.

Úkolem parlamentu je kontrola vlády, toto však tímto dodržováno nebude, jeho funkce bude zcela neúčinná.

Pozn. OP – autorka v závěru uvedla: „Die DDR läßt grüßen“ („DDR zdraví“), což je opravdu trefné.

http://www.epochtimes.de/politik/deutschland/afd-sorgt-fuer-abbruch-von-bundestagssitzung-revanche-fuer-nicht-wahl-von-afd-mann-reusch-a2325722.html?latest=1
AfD se v Bundestagu v minulém týdnu postarala o pozdvižení, protože na její žádost muselo být přerušeno jednání, z důvodu nedostatečného počtů zúčastněných usnášeníschopných poslanců. V případě takového podezření dochází dle pravidel k tzv. Hammelsprungu, což je postup přepočítání hlasů tak, že všichni poslanci opustí jednací sál a poté se vrátí třemi vchody, přičemž jsou tyto jednotlivě označeny a použity pro poslance, kteří souhlasí, nesouhlasí nebo jsou nerozhodní, tito jsou přepočítáni. V Bundestagu se hlasuje nikoliv prostřednictvím techniky (tato sice byla vyzkoušena, ale byla považována za zneužitelnou), ale zvednutím ruky nebo zvednutím se ze sedátka, resp. přepočtem těch co zůstanou sedět. Tento postup byl zaveden již v roce 1874 a používal se v obdobném stylu již v době římského lidového shromáždění.

Zjistilo se při tom, že z nezbytného počtu 355 poslanců z celkového počtu 709, bylo přítomno pouhých 312. Z toho důvodu muselo být jednání přerušeno. Alexander Gauland za AfD to komentoval slovy, že to je revanš za nezvolení jejich kandidáta Romana Reuscha (bývalého státního zástupce) za předsedu parlamentního kontrolního výboru (dostal pouze 210 hlasů z nezbytných 355 hlasů).

Pozn. OP – AfD neudělala nic jiného než, že požádala o přepočítání ve jménu obyvatel. V demokratické společnosti je snad povinností poslanců řádně pracovat v zájmu voličů a zajišťovat to, že parlament je usnášeníschopný.

https://de.reuters.com/article/deutschland-bundestag-aussch-sse-idDEKBN1FC1T9
Článek zveřejněný na Reuters pod titulkem „Pravicově populistická AfD obdržela v Bundestagu předsednictví ve 3 výborech“ (z 23), a to v Hospodářském výboru, který má největší vliv. Budou také vést výbor legislativní včetně ochrany spotřebitelů a pro turismus. Je již mnohaletou praxí v Bundestagu, že Hospodářský výbor vede nejsilnější strana opozice. Předsedou byl navržen a schválen Peter Boehringer. Tento byl před pár lety iniciátorem akce „Vraťme naše zlato do Německa“ (pozn. OP: jde zejména o zlato uložené v USA). Patří ke kritikům eura a politiky Evropské centrální banky. K úkolům hospodářského výboru patří mj. také rozhodnutí týkající se záchranných balíčků pro Řecko a euro – politika. AfD prosazuje vystoupení Německa z euro zóny.

https://de.reuters.com/article/eu-fl-chtlinge-idDEKBN1EJ0E3
Článek z Reuters uvádí, že na konci prosince minulého roku EU komisař pro migraci Dimitris Avramopoulos podle deníku „Die Welt“ řekl, že nemůžeme ztrácet čas a nejpozději do června 2018 musí dojít ke sjednocení, co se týče reformy Dublinského systému, který upravuje, kde probíhá azylové řízení a kde budou následně uprchlíci přijati. Platí to i pro celou azylovou legislativu. Na jednání představitelů vlád EU v prosinci minulého roku nedošlo k žádnému sblížení v probíhajícím sporu. Polsko a Česká republika nechtějí systém realizovat, a to i přes rozhodnutí Evropského soudního dvora o stanoveném systému přijímacích kvót na rozdělování uprchlíků. O rozčarování se postaral i Donald Tusk – předseda Evropské rady, který systém kvót zpochybňuje a nejnověji je proti i rakouský kancléř Sebastian Kurz. Avramopoulos řekl, že „solidarita nemůže být na objednávku“, nemůže být pouze dobrovolná a nelze o ní jednat. Nemůžeme jednu zemi nebo jen jejich hrstku ponechat osamocené ve zvládání krize. V současné době většina uprchlíků přichází přes Itálii.

Dále řekl, že se teoreticky reforma Dublinského systému kvót může také opět schválit kvalifikovanou většinou. Tímto budou v EU izolované východoevropské státy přehlasovány.

https://www.zdf.de/nachrichten/heute/eu-kommission-will-50-000-fluechtlinge-aus-krisengebieten-100.html
Německá stanice ZDF k tomuto tématu již v září uvedla následující informace a to, že by mělo být přijato nejméně 50 000 uprchlíků přímo z Turecka, Blízkého východu a Afriky. Navrhla to Evropská komise. Zajímavá je však dle OP informace týkající se požadavku komisaře Avramopoulise k urychlenému sjednocení Evropského parlamentu a Rady evropské unie (dříve Rada ministrů) o tzv. modré kartě, jejíž prostřednictvím by mohli lidé z třetích zemí legálně přicestovat do EU, obdobně jako funguje zelená karta v USA. EU komise rovněž navrhla, aby byl efektivněji prováděn návrat odmítnutých žadatelů o azyl. Podle odhadů se v blízké budoucnosti bude na území EU nacházet 1,5 miliónů odmítnutých žadatelů. Mezi lety 2014 a 2015 byla pouze 1/3 odmítnutých žadatelů skutečně odsunuta. Článek dále uvádí, že došlo k pokrokům ve spolupráci s africkými státy Senegal, Mali, Niger, Nigerie a Etiopie při zlepšování životních podmínek a zaměstnanosti v těchto státech.

V rámci pilotního projektu chce Brusel vyzkoušet, zda se mohou také realizovat programy pro legální přistěhovalectví prostřednictvím „soukromé podpory“. Tímto by se měly zabývat „soukromé skupiny a organizace občanských společností“ a v souladu s národními zákony by měli přesídlování organizovat a financovat. Podpůrný azylový úřad EU – EASO (http://www.mvcr.cz/clanek/easo-evropsky-podpurny-azylovy-urad-solidarita-v-praxi.aspx) by se měl domlouvat se zainteresovanými členskými státy.

Pozn. OP – tedy budoucí ministerstvo pro přidělování uprchlíků prostřednictvím organizací občanských společností.

http://www.epochtimes.de/politik/europa/eu-innenkommissar-osteuropas-weigerung-fluechtlinge-aufzunehmen-ist-inakzeptabel-a2329754.html
Tohoto tématu se týká i poslední článek z 24. 1. 2018, který cituje poslední slova komisaře Avrampoulise v rozhovoru pro informační kancelář AFP před setkáním ministrů EU v bulharské Sofii koncem tohoto týdne: „je to neakceptovatelné“, že východní státy odmítají přijímání uprchlíků, „všechny státy by se měly účastnit naší politiky a dělit se o obrovský tlak tohoto břemena“. Také varoval východní státy, že se mohou jednoho dne samy stát cílem velkého počtu uprchlíků: „Dnes je to Itálie, Řecko a Španělsko a trochu Bulharsko. Situace se rychle vyvíjí. Může se stát, že také v severovýchodní Evropě budou lidé překračovat hranice. Polsko, Maďarsko a Slovensko leží na vnější hranici EU s Ukrajinou resp. Běloruskem“. Podle dosavadního azylového zákona jsou za azylová řízení odpovědny státy na vnější hranici EU, což v minulosti vedlo k přetížení jižní hranice EU. Avramopoulos dále řekl: „Dublin, tak jak ho známe je mrtvý“. Podle něj je proto nezbytné se brzy domluvit na nových pravidlech, cílové datum je červen.

Pozn. OP – zajímavý je odkaz na počty resp. procentní podíly cizinců na počtu obyvatel jednotlivých spolkových zemí v Německu (poslední sloupec), otázkou zůstává, zda obdobné hodnoty by měly být cílové i pro Českou republiku:

http://www.laenderdaten.de/europa/deutschland/bundeslaender/auslaenderanteil.aspx
dále podle informace uvedené v článku níže, je v současné době v Německu celkem 18,6 miliónu obyvatel s migrantským původem což je 8,5 % z celkového počtu obyvatel.

https://www.welt.de/politik/deutschland/article167245133/18-6-Millionen-Einwohner-mit-auslaendischen-Wurzeln-in-Deutschland.html

http://www.mmnews.de/wirtschaft/43441-berliner-brotpreis-index-wert-des-euro-seit-einfuehrung-halbiert
Hodnota eura se od jeho zavedení v roce 2002 snížila na polovinu. Oficiální statistiky sice hezky prezentují inflaci, avšak ceny běžného života, ale ukazují něco jiného. Toto uvádí článek na MMnews z 12. 1. 2018.

Autor uvádí, že euro je měna zajímavá asi pouze pro nás všechny, nikoliv však pro politiky. Podporují je v tom i „kvalitní“ novináři, kteří se na nic neptají. Podle Maria Draghiho představuje ideální 2 % inflace peněžní stabilitu. To je ale lež, protože taková inflace činí z uložených 1000 eur po deseti letech 820 eur. Přitom politici na začátku slibovali, že euro bude stabilní jako marka. Podle autora článku si jeden jeho známý zapisuje výše cen již celé roky. Při zavedení eura v roce 2002, tak chleba stál 1,80 eur, dnes 3,50, letos v lednu byl zdražen o 0,20 eur, což odpovídá 6,06 %, a to je více než úředně uváděná inflace 1,8 %. Takže od zavedení eura se pekařův chleba zdražil o cca 95 %. To samé je u nápojů, nájmů, cen za taxi atd. Naznačuje to množství hotových peněz v oběhu, které od roku 2002 explodovalo. Pokud šel člověk dříve nakupovat s 10 eury, dnes musí s 20 až 30. Bývalý poslanec Carl-Ludwig Thiele z předsednictva Německé centrální banky v Berliner Tagesspiegel dne 24. 7. 2017 řekl, že při zavedení eura bylo v oběhu 220 miliard eur, koncem roku 2004 to bylo 500 miliard, koncem roku 2014 celkem 1 000 miliard eur a v dubnu 2016 celkem 1 100 miliard eur. Potřeba hotových peněz tedy vzrůstala 6 % ročně. Pokud vezmeme těchto 6 % za roční inflaci, tak 1000 eur uložených v roce 2002 bude mít dnes reálně hodnotu 417,27 eur.

Výsledek toho všeho je, že nejvíce postiženými evropské finanční a peněžní politiky jsou němečtí střadatelé a ti s malými příjmy. Němečtí politici k tomu, co tenkrát slibovali dnes jen mlčí, resp. vedou utajená jednání v Bruselu a jiným eurostátům umožňují obrovské zadlužení, a to díky zadním vrátkům v podobě systému Target2. Zrazují tím zájmy Němců. Navíc škodí i nulová úroková politika, což je skoro další daň, kterou stát ušetří cca 300 miliard eur, což patří střadatelům. Jižní státy na tom ale profitují, chybí to zejména německým střadatelům a na sociální pojištění. Italové se pak jezdí bavit a opíjet do Berlína, protože za doby existence liry by si to vůbec nemohli dovolit. Němci jsou toho jejich veselí také přítomni, ale jako číšníci a personál na toaletách.

Pozn. podle http://www.spiegel.de/wirtschaft/euro-bargeld-vermehrt-sich-infografik-der-woche-a-1041666.html, se z celkového objemu 1 100 miliard eur se používá k platbám v eurozóně cca 30 %, 40 % je rezerva (zejména díky nízké inflaci a úrokům) a cca 25 % se nachází mimo EU.

http://www.geolitico.de/2018/01/17/staat-foerdert-ausverkauf-der-staedte/
Stát podporuje výprodej měst, o tom píše článek v geopolitico.de – zahraniční investoři za miliardy skupují německé nemovitosti a neplatí při tom žádnou daň, a to zcela legálně. Děje se to v době, kdy není dostatek příležitostí k uložení kapitálu, které se vyplatí. Očekává se, že bude stále docházet k růstu jejich cen. Německý stát přitom zahraniční investory podporuje prostřednictvím světově unikátního modelu úspory daní tím, že jim je „odpouští“. Je tajemstvím, proč tuto politiku zejména konzervativní CDU a socialistická SPD podporují. Unikají tak milióny, ba miliardy na daních státu. Nejžádanější jsou nemovitosti v Berlíně, Mnichově, Hamburku a Frankfurtu, největšími investory jsou Američani, včetně Kanaďanů, Korejci a Číňané. Zatímco tento již před cca 10 lety vzniklý trend se soustředil zejména na obytné a komerční objekty, nyní se to týká i betonových paneláků z doby sociální výstavby na okraji měst a ve středu některých měst. Čínský fond CIC si tak před rokem zakoupil 16 000 takových bytů v několika městech. Pokud tyto nemovitosti investoři přímo nekupují do vlastnictví, tak prostřednictvím účasti v realitních společnostech.

V Berlíně tak již cca 2/3 nemovitostí, které stojí na prodej připadající na zahraniční kupce, často právě prostřednictvím účasti na společnosti většinovým podílem do 95 %, daním se tak vyhnou. Těmto obchodům se říká „PerSdílet Deal“. Tak například Deutsche Wohnen AG koupila 3900 bytů za 655 miliónů eur, za které by měla zaplatit daň z nemovitostí, ve výši 39 miliónů eur. Protože se však jednalo o zmíněný „PerSdílet Deal“, tak nezaplatila společnost na daních ani cent. Je naprosto neuvěřitelné, v jak obrovské míře městu unikají příjmy z daní. Robert Abt, manažer v Round Hill Capital v Londýně to komentoval, jako zcela neskutečné, že investoři mají takové možnosti, a že to z politického hlediska vůbec projde. Zelení v parlamentu navrhovali změnu, ale CDU a také SPD se proti změně přístupu rázně ohradili.

– – –