Ukrajina 2013 – 2014: Občanská válka (4. díl)

Mojmír Babáček
28. ledna 2018

Začátek občanské války

Kdyby si ukrajinská vláda přiznala, že země je složena ze dvou částí, které mají rozdílnou historii, mohla přistoupit na rozdělení země na dvě části, jako to v roce 1992 udělala vláda Československa, když přistoupila na požadavek Slováků vytvořit si vlastní republiku. Stačilo zahájit jednání s vůdci povstalců o novém uspořádání republiky nebo o jejím rozdělení.


Úřadující prezident Turčynov a ministr vnitra Arsen Avakov ale v úterý 15.4.2014 kolem 10 hod. dopoledne oznámili, že byla zahájena protiteroristická operace a v 10:23 hlásila BBC, že ukrajinské tanky jsou asi 70 km od Slavjansku. Starostka Slavjansku řekla novinářům z Ukrajinské pravdy, že tamní ozbrojenci se ani netají tím, že přišli z Krymu. V Kramatorsku, kam se přiblížily ukrajinské tanky, podle očitých svědků, proruští vzbouřenci vyklidili obsazenou budovu policie, ale ostatní obsazené administrativní budovy ne. Nicméně ve 4 odpoledne se objevily nepotvrzené zprávy, že na místním letišti došlo k ozbrojenému střetnutí. Podle ruské agentury Interfax dorazila v půl páté ukrajinská armáda do Kramatorsku a dva lidé byli zraněni. V pět hodin údajně na letišti u Kramatorsku přistály dvě helikoptéry s ukrajinskými výsadkáři. Ve stejné době byla z kramatorského letiště ještě slyšet střelba. Podle ukrajinských orgánů byl jeden ukrajinský voják zasažen do nohy. Podle jiných zpráv to byl vzbouřenec. Ve Slavjansku a Kramatorsku byly údajně vypnuty mobilní telefonní sítě. Do Slavjansku vstoupilo asi 500 ukrajinských vojáků a 20 obrněných transportérů, ale ke střelbě nedošlo. Na plážích Oděsy se přes noc objevily protitankové zátarasy. Umístili je tam ukrajinští ženisté.

Dmitrij Medvěděv, předseda ruské vlády, zopakoval, že Ukrajina je na pokraji občanské války. Ukrajinský ministr vnitra, Avakov, oznámil, že v Charkově, Mykolajivu, Chersonu, Doněcku, Luhansku a Oděse budou nasazeny „zvláštní oddíly vlastenců“ – speciální policejní oddíly, složené z dobrovolníků. Oděsská správa ministerstva vnitra to potvrdila, když oznámila, že přijímá dobrovolníky do speciálních policejních oddílů, které měly působit v Mykolajivu, Chersonu a Charkově. V Doněcku a Luhansku bylo velmi nepravděpodobné, že by tam takové oddíly mohly vzniknout. V Doněcku místní správa v jednáních se vzbouřenci odmítala uspořádání referenda s odůvodněním, že není schváleno centrální vládou v Kyjevě (ZDE, ZDEZDE)

Ve středu 16. 4. 2014 se zdálo být čím dál jasnější, že část ukrajinských vojáků vyslaných do Kramatorsku a Slavjansku přešla na stranu vzbouřenců. V Kramatorsku šlo možná o všechny ukrajinské vojáky, ve Slavjansku to mělo být 5 – 6 obrněných transportérů. Obyvatelé Kramatorsku vytvořili na zastavení ukrajinských vojáků lidský řetěz. Vojáci zdůvodňovali své odmítnutí bojovat tím, že nejsou ochotni střílet do vlastních lidí a že už týdny nedostali nic pořádného k jídlu. Odpoledne tvrdila stanice Hromadske.TV, že se 3 ukrajinským obrněným transportérům podařilo uniknout z Kramatorsku a že je obyvatelé města pronásledují v automobilech a na čtyřkolkách. Před čtvrtou hodinou odpoledne ukrajinský ministr obrany přiznal, že armáda příšla na východní Ukrajině o 6 bojových vozidel. V pět odpoledne oznámilo ukrajinské ministerstvo obrany, že obrněné transportéry jsou ve Slavjansku, kde je střeží „lidé v uniformách, kteří nemají žádný vztah k ozbrojeným silám Ukrajiny“. Ukrajinská popřevratová vláda sice tvrdila, že do Kramatorsku a Slavjansku vtrhli ruští vojáci, ale protože popsané události potvrzovaly i západní agentury, šlo o zjevnou lež.

Vjezd do Kamatorska – “Putin je náš prezident” a ruská trikolora

V Doněcku obsadili vojáci nově vytvořených speciálních jednotek proruských vzbouřenců, Oplot, které vznikly v Charkově, místní radnici. Kolem radnice začali stavět barikády a znovu vznesli požadavek, aby ukrajinský parlament přijal zákon o místních referendech. Nad městem začaly přelétávat ukrajinské stíhačky. Lidovou republiku vyhlásili i aktivisté z Oděsy a vyzvali její obyvatele k mohutné demonstraci. (ZDEZDE)

Ruský prezident Putin se pokusil povstalce povzbudit a odradit ukrajinskou vládu od dalších pokusů o vojenské potlačení vzpoury, když v televizním vystoupení řekl, že mu Rada federace dala pravomoc použít na Ukrajině vojenskou sílu . Odsoudil také rozšiřování NATO směrem na východ k ruským hranicím a v reakci na vzrůstající konflikt s NATO řekl, že posílí vojenskou spolupráci s Čínou. Západní kroky, směřující k  neutralizaci ruské vojenské síly prostřednictvím začlenění Ukrajiny do NATO tak začaly podporovat nárůst nového rozdělení světa na západní a rusko-čínský blok, protože Spojené státy, místo toho, aby podporovaly rozvoj obchodní spolupráce ve světě, usilovaly o vojenské ovládnutí světa, které by jim umožnilo zvýšit vlastní zisky.

V Ženevě byla zahájena schůzka ministrů zahraničí Ruska, USA, Evropské unie a Ukrajiny. Nedalo se očekávat ani to, že by Západ ustoupil od své snahy získat do své sféry vlivu celou Ukrajinu a plánovat tam do budoucna vybudování amerických vojenských základen, ani to, že by Rusko na tento západní plán přistoupilo. Nicméně výsledek jednání se zdál směřovat k míru. Ruský ministr zahraničí po schůzce řekl, že účastníci se dohodli na nezbytnosti mírového řešení krize a že klíčovou roli musí sehrát sami Ukrajinci a v zemi musí začít široký národní dialog. Účastníci schůzky se shodli, že všechny strany konfliktu se musí zdržet násilí, nelegálně ozbrojené skupiny musí odevzdat zbraně, obsazené budovy mají být vyklizeny stejně jako veřejná prostranství a že má být vyhlášena amnestie pro všechny účastníky protestů, kromě těch, kteří se dopustili závažných trestných činů. Na realizaci těchto dohod měla dohlížet, prostřednictvím svých pozorovatelů, Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE). Lavrov k tomu dodal, že zbraně musí odevzdat i pravicoví radikálové, kteří podporují kyjevskou vládu. Jednání v Ženevě nepřinesla ani zmínku o tom, že by Ukrajina neměla vstoupit do NATO. (ZDE)

John Kerry po jednání řekl, že pokud dohoda nebude realizována, uvalí USA na Rusko další sankce. Ukrajinská vláda po jednáních zopakovala, že je ochotná decentralizovat státní správu, ale není ochotná Ukrajinu federalizovat. Nebyla tedy ochotná respektovat odlišný názor východních Ukrajinců, kteří se nechtěli obrátit proti Rusku. Začala pracovat na změně ústavy, která by vedla k tomu, že by gubernátoři nebyli jmenováni prezidentem, ale voleni obyvateli svých gubernií. Vláda také začala pracovat na návrhu zákona o amnestii.

V rámci rozkladu ukrajinské státní moci se do občanské války na Ukrajině zapojil i oligarcha Igor Kolomojskij z Dněpropetrovsku. Vypsal odměny za odzbrojení separatistů, osvobození budov atd. V roce 2018 se schylovalo k procesu proti němu za vyvedení 5,5 miliard dolarů z jím vlastněné banky Privat Bank před tím, než jí pro platební neschopnost musela převzít ukrajinská vláda. (ZDE)

V noci na pátek 18.4.2014 se ukrajinské jednotky pokusily zlikvidovat kontrolní post vzbouřenců na přístupové silnici do Slavjansku a otevřít tak cestu pro těžkou bojovou techniku do města. Vzbouřenci post bránili. Z místa se ozývala střelba a výbuchy granátů. Výsledkem střetu byl údajně jeden mrtvý. Nad blízkým Kramatorskem kroužily ukrajinské bojové vrtulníky a komando SBU vytlačilo vzbouřence z místního radiokomunikačního centra a televizní věže a zablokovalo vysílání ruských televizních stanic. SBU oznámila, že na dobu velikonočních svátků, které právě začínaly, pozastaví své „protiteroristické“ operace.

Ve Slavjansku už podruhé údajně zmizela starostka, která se vyslovovala pro územní celistvost Ukrajiny. Zástupci Doněcké lidové republiky oznámili, že budovu místní správy vyklidí teprve až v Kyjevě vyklidí vládní budovy i Jaceňukova vláda, která také okupuje budovy. Oznámili také, že trvají na tom, aby se 11. května konalo referendum o federalizaci Ukrajiny.

Přísaha batalionu Donbas – odnož Pravého sektoru

Asi dvacet aktivistů Doněcké lidové republiky ovládlo, po vyjednávání s místními představiteli, správní budovu a policejní stanici ve městě Seversk. Vláda lidové republiky v Luhansku oznámila, že bude ochotná složit zbraně až po uspořádání referenda o budoucí podobě ukrajinského státu a o statusu ruštiny jako druhého státního jazyka. Prozatímní předseda vlády Arsenij Jaceňuk zatím nabízel ruštině jenom status jazyka s výjimečným postavením. Aktivisté z Luhanska také žádali, aby se amnestie vztahovala i na bývalé příslušníky jednotek Berkut, které byly obviňovány ze střelby na Majdanu. (ZDE)

V sobotu 19.4.2014 byl zveřejněn průzkum veřejného mínění v Doněcké oblasti, provedený Mezinárodním sociologickým institutem se sídlem v Kyjevě. Podle tohoto průzkumu, který mohl být, ve vypjaté politické situaci, politicky motivován a zkreslen např. výběrem dotazovaných, bylo 52 % dotázaných proti připojení k Rusku, 27 % pro a 17 % nerozhodnutých. Pro decentralizaci Ukrajiny bylo 41 %, pro federalizaci 37 % a 10 % pro zachování současného stavu. Proruští aktivisté nadále drželi vládní a policejní budovy v nejméně deseti městech na východě Ukrajiny. (ZDE)

V neděli 20.4.2014 ve dvě hodiny ráno přijela k silniční kontrole před vjezdem do města Slavjansk čtyři auta, ze kterých jejich osádky začaly střílet na hlídku povstalců. Obránci zátarasu palbu opětovali. Výsledkem bylo podle ruské televize 5 mrtvých a jeden těžce zraněný (zemřeli 3 obránci a dva útočníci), podle ukrajinského ministerstva vnitra 1 mrtvý a tři zranění, podle agentury Reuters, 2 mrtví. Ministerstvo vnitra později svůj údaj opravilo a uvedlo, že byli zabiti dva místní občané a jedna neznámá osoba a že když přestřelka skončila, nasedli útočníci do dvou aut a mrtvé a raněné odvezli s sebou. Podle ČT24 měli útočníci německé zbraně z druhé světové války, což by poukazovalo na západní Ukrajinu, kam Německo dodávalo zbraně Banderovým jednotkám na konci druhé světové války. Mohlo se jednat o příslušníky Pravého sektoru nebo strany Svoboda. Ruské ministerstvo zahraničí napsalo, že nevinní civilisté byli zabiti během útoku ozbrojenců z Pravého sektoru a ohodnotilo ho jako porušení dohod ze Ženevy a nedostatek vůle kyjevské vlády k odzbrojení militantů. Pravý sektor se od incidentu distancoval a označil ho za bezbožnou provokaci Ruska o velikonočních svátcích. Za ruskou provokaci incident označilo i ukrajinské ministerstvo vnitra a SBU. Ti se už ale, stejně jako později povstalci, uchylovali ke lžím. Vůdce proruských aktivistů ve Slavjansku, Vjačeslav Ponomarjov, uspořádal tiskovou konferenci, na které požádal ruského prezidenta, aby do města vyslal mírové jednotky. Vyhlásil také zákaz vycházení od půlnoci do šesti hodin ráno. Putin odpověděl, že situaci sleduje s velkým znepokojením a že dostává mnoho podobných žádostí o pomoc. Ponomarjov potom Putina požádal, aby jim poslal alespoň zbraně. (ZDEZDE)

Batalion Azov – ozbrojená milice Pravého sektoru s typickou symbolikou.

V úterý 22.4.2014 zajali, podle ukrajinského ministerstva vnitra, vzbouřenci v Kramatorsku velitele místní policie a za jeho propuštění žádali, aby jim byly vydány policejní zbraně. V Doněcku zasedli k rozhovorům představitelé delegace OBSE a proruští aktivisté a dorazila tam i mise OBSE, která měla sledovat aktivity ukrajinské armády v pohraničí. Úřadující ukrajinský prezident Olexandr Turčynov vyzval k znovuzahájení protiteroristické operace na východě Ukrajiny. Řekl také, že poblíž Slavjanska byla nalezena těla dvou „zvěrsky ubitých lidí“. Jedním z nich byl pohřešovaný zastupitel z města Horlivka. (ZDEZDE).

Ve středu 23.4.2014 byl zveřejněn obsah úterního telefonátu Johna Kerryho Sergeji Lavrovovi, ve kterém Kerry varoval, že pokud Rusko nepřispěje ke snížení napětí na Ukrajině, uvalí na něj Spojené státy další sankce. Ruský ministr zahraničí ve středu odpověděl v televizním rozhovoru, že Ukrajina je další ukázkou americké neochoty ustoupit od geopolitického boje a přiznat si, že není možné řídit celý svět z Washingtonu. Zároveň varoval ukrajinskou vládu, že Rusko na ohrožení Rusů na Ukrajině odpoví stejně jako kdyby bylo samo napadeno. Připomněl také, jak v roce 2008 zaútočilo Rusko na Gruzii, když napadla rusky mluvící Jižní Osetii. Znovu se tak pokusil odvrátit záměr ukrajinské vlády dobýt území, která vyhlásila nezávislost na ukrajinské vládě, vojenskou silou. Ruské ministerstvo zahraničí také obvinilo Spojené státy, že nedávná návštěva šéfa CIA Johna Brennana inspirovala ukrajinskou vládu k obnovení protiteroristické operace. Ruské ministerstvo zahraničí navíc vyzvalo k zahájení všeobecného dialogu o územích, která byla v minulosti součástí Sovětského svazu.

Podle ukrajinského serveru Ukrainian Policy byli na východě Ukrajiny identifikováni ruští a krymští kozáci. Večer hlásilo ukrajinské ministerstvo vnitra, že z východo- ukrajinského města Svjatohirsk byli, bez obětí na životech, vyhnáni proruští ozbrojenci. (ZDEZDE)

Nástup ukrajinské armády

Ve čtvrtek 24.4.2014 oznámili aktivisté ze Slavjansku, že tam drží reportéra amerického serveru Vice News, Simona Ostrovského, jako zajatce a vyšetřují ho jako informátora Pravého sektoru. Vůdce Pravého sektoru, Dmytro Jaroš, začal na východě Ukrajiny formovat „speciální prapor Donbas“. Asi 800 mužů mělo mít za úkol dbát na veřejný pořádek a odporovat aktivitám proruských separatistů. Později odpoledne řekl šéf slavjanských povstalců, že jsou ochotni vyměnit Simona Ostrovského za „lidového guvernéra“ Pavla Gubareva, který byl už řadu dní zadržován SBU. Večer byl americký občan Simon Ostrovsky propuštěn.

Nástup ukrajinské armády na Donbas

Vedení Doněcké lidové republiky oznámilo, že se místní lidé nebudou účastnit prezidentských voleb, které se budou konat v „sousedním státě“. V Artěmivsku u Doněcku se asi 70 mužů pokusilo ovládnout sklad zbraní, ale byli odraženi.

Ukrajinští vojáci se začali v půl jedenácté dopoledne zakopávat několik kilometrů od Slavjansku. Aktivisté ve Slavjansku a na přístupových silnicích zapálili barikády z pneumatik. O hodinu později vjely do Slavjansku obrněné transportéry ukrajinské armády a na Twitteru se objevily zprávy o 6 zraněných a 5 mrtvých povstalcích. O hodinu později zprávu potvrdilo ukrajinské ministerstvo vnitra, které mrtvé označilo jako teroristy. V ulicích Slavjansku se objevily i ozbrojené hlídky Dobrovolnické armády Donbasu. Podle ruské agentury ITAR-TASS byly obrněné transportéry ukrajinské armády odraženy místními silami sebeobrany a dobrovolníky z okolí. Šéf obránců Slavjansku řekl, že jsou vyzbrojeni pistolemi, automaty, kulomety, protitankovými zbraněmi a samohybným minometem.

Ukrajinská amráda dobývá Slavjansk

Vladimír Putin řekl k událostem ve Slavjansku, že pokud ukrajinská vláda začala používat armádu proti vlastnímu obyvatelstvu, „jde bez pochybnosti o velmi závažný zločin“ a bude to mít důsledky. Ministr Lavrov vyzval USA, aby přesvědčily Kyjev, že musí dodržet závazky z konference v Ženevě. V půl třetí odpoledne napsal šéf ukrajinského Střediska pro vojenská a politická studia, že extremisté kladou slabý odpor a Slavjansk opouštějí příslušníci ruských ozbrojených sil. Agentura Interfax-Ukrajina ve stejné době napsala, že „Doněcká lidová republika“ vyhlásila mobilizaci. Ve tři odpoledne oznámil ruský ministr obrany Sergej Šojgu, že ruská armáda zahájila cvičení u ukrajinských hranic. Ruská televize vysílající v angličtině Russia Today vysvětlila, že cvičení má odradit Ukrajinu od „násilí proti vlastním lidem“. Šojgu dodal tento komentář: „Síly jsou zjevně nerovné. Jestli dneska tuto vojenskou mašinérii nezastavíme, povede to k velkému počtu padlých a raněných“. Řekl také, že jde o „vojenskou operaci proti civilistům“. Ukrajinská armáda vybudovala 10 km od Slavjansku kontrolní stanoviště. Cílem mělo být, jak řekli vojáci reportérovi britských novin Guardian, zabránit tomu, aby se do města dostaly zbraně. Podle ruské státní televize byl Slavjansk prakticky obklíčen, školy a školky byly uzavřeny. Město bránilo asi 2000 ozbrojených lidí.

V Mariupolu vyčistila policie místní radnici od demonstrantů. Do budovy údajně vešlo asi třicet lidí s pálkami a mezi nimi a obránci radnice došlo ke střetu, který ukončila policie. Pět lidí bylo zraněno. Ministr vnitra Avakov to komentoval: „jinak smýšlejícím nabízíme dialog a debatu, teroristům tvrdou odpověď až zničení“. Představitelé Doněcké lidové republiky ale dobytí radnice popřeli a tvrdili, že obránci radnice se jí snaží udržet proti ukrajinským jednotkám. V Luhansku převzala Národní garda kontrolu nad televizní věží. (ZDE, ZDEZDE) .

V noci na pátek 25.2.2014 ruská armáda nepodnikla žádný průnik na Ukrajinu a tak v pátek od rána západní politici vyvíjeli tlak na Rusko. John Kerry mluvil o tom, že Rusko neudělalo nic pro uklidnění situace a pokud to neudělá, bude to „vážná a nákladná chyba“ a že Rusku už zbývá jen málo času. Ruský ministr zahraničí, Sergej Lavrov odpověděl, že dohodu ze Ženevy porušují Spojené státy a že „prozatímní ukrajinská vláda bude nakonec čelit spravedlnosti za krvavý zločin na východě Ukrajiny“. Podle agentury Interfax bylo ale ruské ministerstvo obrany připraveno vést s USA o situaci na Ukrajině „objektivní a konstruktivní“ dialog. Lavrov doplnil tento záměr, když řekl, že když ukrajinská vláda odzbroji Pravý sektor, budou k odzbrojení připraveni i vůdci proruských povstalců.

V Oděse proukrajinští obyvatelé vybudovali kontrolní stanoviště na příjezdu z Ponděstří, součásti Moldávie, která se chce připojit k Rusku, aby tudy nemohli přijíždět aktivisté na podporu odtržení Oděsy od Ukrajiny. Z projíždějícího auta tam někdo vyhodil nálož, která zranila sedm lidí.

Proruští povstalci ve Slavjansku tvrdili, že během noci dobyli beze ztrát všechna kontrolní stanoviště, která ve čtvrtek ovládli ukrajinští vojáci. Podle Ukrajinců bylo město ze všech stran obklíčeno, podle ruské televize Rossija 24, bylo obklíčeno ze tří stran a cesta na východ zůstávala volná. Ve městě nefungovaly banky a bankomaty.

Na letišti v Kramatorsku, které bylo už týden pod kontrolou ukrajinských jednotek, vybuchl jeden vrtulník, nejspíš po zásahu odstřelovače do jeho nádrže. Podle agentury Interfax-Ukrajina se povstalci pokusili letiště zmocnit, ale byli odraženi. Povstalci oznámili, že na vrtulník hodili granát a když na ně vojáci zahájili palbu, stáhli se.

Ukrajinský ministr obrany oznámil, že během ruských vojenských manévrů se ruští vojáci přiblížili k ukrajinským hranicím až na vzdálenost jednoho kilometru, ale nepřekročili je. Ministr vnitra Avakov k tomu dodal, že ukrajinská vláda nezastavila „protiteroristické“ operace z obav před zásahem ruské armády a že „teroristé si musejí dávat pozor 24 hodin denně“, protože ukrajinská vláda zatím jen promýšlí, jak by její akce ublížily co nejmenšímu počtu neozbrojených civilistů. Předseda vlády Jaceňuk se pokusil odstrašit Rusko výrokem, že „Rusko chce odstartovat třetí světovou válku“. (ZDE).

Vzbouřenci ve Slavjansku zajali členy mise Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě. Tvrdili, že jeden z nich je špiónem ukrajinské vlády a že jsou ochotni je propustit výměnou za propuštění svých 10 spolubojovníků, zadržených ukrajinskými bezpečnostními složkami, včetně Pavla Gubareva, velitele domobrany Donbasu. Zadrženo bylo celkem 14 lidí, šest z nich byli ukrajinští vojáci, kteří doprovázeli členy mise. Ruská vláda slíbila, že udělá všechno pro jejich propuštění. Německo, které mělo v misi čtyři účastníky, zřídilo v Doněcku krizový štáb, který se měl pokusit dosáhnout jejich propuštění diplomatickou cestou. Byl mezi nimi i český důstojník. (ZDE)

V sobotu 26.4.2014 řekl nový ukrajinský ministr obrany, Mychajlo Koval, že ukrajinská armáda bude reagovat a odrazí případné pokusy Ruska použít své armády k „mírovým“ operacím na Ukrajině. Reagoval tak na prohlášení stálého ruského představitele při OSN, Vitalije Čurkina, který řekl, že Rusko má mezinárodně právní základ pro vyslání svých mírotvorců na Ukrajinu v případě nutnosti. Koval dodal, že OSN Rusku žádný takový mandát neudělilo. Podle ukrajinských i amerických zdrojů narušilo v noci na soboru ruské letadlo sedmkrát ukrajinský vzdušný prostor. (ZDE)

Státy G7 se dohodly, že uplatní další zákaz vstupu a zmrazení majetků proti Rusům, které lze klást do souvislosti s událostmi na Ukrajině. Na webové stránce německého časopisu Spiegel se objevila zpráva, že ukrajinská vláda zavřela kanál, kterým proudí na Krym voda z řeky Dněpr. Voda z tohoto kanálu, kryla 85% krymské spotřeby. (ZDE)

Julie Tymošenková se vyslovila pro vstup Ukrajiny do NATO. Řekla také, že ruský prezident Putin „vydírá svět, protože si uvědomuje, že svět třetí světovou válku nepřipustí“. Bylo jasné, že kdyby američtí vojáci vstoupili na Ukrajinu, ke světové válce by došlo.

V neděli 27.4.2014 vzbouřenci z Luhansku využili toho, že vláda v Kyjevě zastavila „protiteroristickou“ operaci v důsledku pohybu ruských vojsk na ukrajinských hranicích a dali kyjevské vládě ultimátum, že do úterka musí pro ně být vyhlášena amnestie a musí dostat záruky, že bude vypsáno referendum o sebeurčení a uzákonění ruštiny jako státního jazyka. Pokud by vláda jejich požadavky nesplnila, pohrozili „aktivními akcemi“. O jaké akce by mohlo jít, naznačily slovy: „Pokud všechny požadavky místních obyvatel, které vycházejí z dohody v Ženevě, nebudou splněny, všechny mocenské struktury v Kyjevě budou označeny za protilidové a zločinné“. Večer vyhlásili Luhanskou lidovou republiku a oznámili, že 11. května se bude i tam konat referendum o vyhlášení samostatnosti. Oznámili také, že v případě, že by proti nim zakročily jednotky prozatímní ukrajinské vlády, požádají Rusko o vyslání mírových sil. (ZDE)

K aktivitě přešli i vzbouřenci v Doněcku a několik set ozbrojených mužů obsadilo sídlo místní televize s cílem obnovit vysílání ruské státní televize. Ze Slavjansku bylo hlášeno zadržení tří důstojníků SBU, kteří se údajně pokusili zajmout velitele vzbouřenců. Vzbouřenci zveřejnili jejich fotografie, na kterých byli svlečeni z kalhot, s očima přelepenýma páskami a viditelně zbití a zakrvácení. SBU jejich zprávu potvrdila s tím, že důstojníci měli zatknout ruského občana, podezřelého z vraždy ukrajinského poslance (neuvedla ale jakého). Vzbouřenci ve Slavjansku také celý den vydávali zprávy o tom, že navázali jednání s OBSE o propuštění jejích zajatých členů výměnou za propuštění svých zajatých spolubojovníků. Večer propustili švédského člena mise OBSE s odůvodněním, že trpí mírnou formou cukrovky a nechtějí ho trápit. Vůdce vzbouřenců o misi OBSE řekl: „Když nalezneme mapy, ve kterých jsou údaje o našich strážních stanovištích, vyvolává to dojem, že jde o lidi vykonávající určitou špionážní misi“. Večer oznámili, že budou respektovat výsledky referenda o statusu oblasti. V Charkově došlo ke střetům mezi zastánci federalizace Ukrajiny a těmi, kdo byli pro zachování dosavadního statusu. Bylo zraněno 14 lidí a 13 lidí bylo zadrženo. (ZDE)

Ruská agentura Ria Novosti zveřejnila fotografie, dokumentující posilování ukrajinských vojsk u hranice s Ruskem a u Slavjansku. Představitel ruského ministerstva obrany k nim přidal komentář, že ukrajinská armáda u Slavjansku se přeskupuje s cílem „město zničit a obyvatelstvo vyhladit“. Podle něj bylo u Slavjansku 15 tisíc vojáků, 230 obrněných transportérů a přes 150 minometů a raketových systémů Grad a Směršč. (ZDE)

V pondělí 28.4.2014 oznámil ministr prozatímní ukrajinské vlády Avakov, že 12.000 policistů na východě Ukrajiny není schopno plnit své povinnosti a dodal: „Čeká nás grandiózní čistka“. Ve městě Kostantynivka, 70 km od Doněcka, se opozice prozatímní ukrajinské vlády zmocnila policejní stanice. Nejnadějnější prezidentský kandidát, Petro Porošenko, prohlásil, že se ho minulý týden v Luhansku někdo pokusil unést. Letiště v Kramatorsku se dostalo pod palbu samopalů a granátometů.

Ukrajinští vojáci zatýkají na poli za Kramatorskem proruské demonstranty

Na starostu Charkova, Genadije Kernese, byl spáchán atentát. Když se dopoledne vypravil na obvyklou vyjížďku na kole k jezeru v doprovodu ochranky, byl v lese zasažen střelou odstřelovače do zad a utrpěl průstřel plic a jater. Starostou se stal za vlády Janukovyče a byl vůdčí postavou jeho Strany regionů. V minulosti byl obviňován, že svou kariéru začínal jako bos organizovaného zločinu, byl také odsouzen za krádež a podvod, a patřil k méně bohatým oligarchům. Byl považován za proruského politika. Těsně po pádu Janukovyče se o něm psalo, že odjel s gubernátorem Dobkinem, který byl jeho blízkým přítelem, nakrátko do Ruska. Koncem února 2014 pořádal Dobkin sjezd ruskojazyčných zastupitelů Ukrajiny, který se usnesl, že převezme zodpovědnost za dodržování ústavního pořádku na jihovýchodě země. Podle některých zpráv se Kernes před atentátem vyslovoval pro jednotu Ukrajiny. V březnu ale obvinil ministra vnitra Avakova, že stojí za výhrůžkami smrtí, které dostává on a jeho rodina. Následující den byl Kernes, který byl židovského původu, letecky převezen na léčení do izraelské Haify. Rinat Achmetov, který údajně zastával stejný názor, řekl po atentátu, že se nenechá zastrašit a neopustí zemi. (ZDE)

Ve Slavjansku vyplavila řeka Siverskyj Doněc mrtvé tělo, které neslo stopy mučení. V Charkově zabil výbuch podomácku vyrobené bomby jednoho ukrajinského vojáka a jednoho zranil.

USA oznámily zavedení nových sankcí proti 7 ruským politikům a 17 společnostem z nejbližšího okolí Vladimíra Putina. Americká společnost VISA přestala poskytovat své služby ruským bankám SMP Bank a InvestCapitalBank. K sankcím se připojila i Evropská unie, která rozšířila počet osob se zákazem vstupu na své území na 48 a Japonsko, které zakázalo vstup do země 23 lidem. Mezi lidmi, na které Evropská unie uvalila sankce byli i představitelé vzbouřenců na východě Ukrajiny. (ZDE)

V úterý 29.4.2014 ráno zatelefonoval ruský ministr obrany svému americkému protějšku Chucku Hagelovi a řekl mu, že pominulo nebezpečí, že ukrajinská armáda zaútočí na bouřící se obyvatele a proto se ruská vojska stáhla z ukrajinských hranic. Zároveň protestoval proti „bezprecedentnímu“ posilování jednotek NATO v blízkosti ruského území. Reagoval tak na několik stovek amerických vojáků, kteří se přesunuli do Polska a Pobaltí. Náměstek ruského ministra zahraničí prohlásil, že není sebemenší důvod se obávat, že by Rusko na jihovýchodě Ukrajiny zopakovalo krymský scénář.

Podkarpatská Ukrajina byla jednou z oblastí Ukrajiny, která nepodporovala události na Majdanu. Ukrajinská SBU oznámila, že pátrá po Petru Geckovi, který se postavil do čela úsilí o to, aby Podkarpatská Ukrajina získala status autonomní republiky. Byl obviněn z „útoků proti územní celistvosti a nezávislosti Ukrajiny“.

Velitel povstalců ve Slavjansku Igor Strelkov přiznal, že do města přišel se zxKrymu svými dobrovolníky, kteří nesouhlasí s politikou samozvané kyjevské vlády. „Lidový starosta“ Slavjansku Vjačeslav Ponomarjov oznámil novou podmínku pro propuštění zadržovaných členů mise OBSE. Mělo jí být zrušení sankcí, uvalených Evropskou unií na představitele proruského hnutí na Ukrajině.

Když vypršelo ultimátum, které dali kyjevské vládě vzbouřenci v Luhansku, zaútočili v maskách se železnými tyčemi na sídlo místní správy a obsadili je. Úředníci budovu vyklidili a policie útočníkům nekladla odpor. Potom asi třicet ozbrojenců, v maskovacích uniformách, neprůstřelných vestách, přilbách a s automatickými zbraněmi, které podporovalo asi 3 tisíce demonstrantů, začalo házet zápalné lahve na policejní velitelství. Policisté odpovídali slzným plynem a ohlušujícími granáty. Došlo i ke krátké přestřelce. Povstalci útok přerušili a začali vyjednávat s policisty, kteří nakonec složili zbraně a velitelství vyklidili. V půlmiliónovém Luhansku už měli povstalci pod kontrolou také sídlo SBU, prokuratury a televize. (ZDE)

Ve středu 30.4.2014 v pět hodin ráno přijeli v městě Horlivka k budově městské rady lidé ozbrojení automatickými zbraněmi a dřív než do ní dorazili zaměstnanci, budovu obsadili. Úřadující prezident Turčynov reagoval na události v Luhansku slovy: „Takzvaní strážci zákona, kteří zradili Ukrajinu a začali spolupracovat s teroristy, se budou zodpovídat před soudem“. Zároveň přiznal, že vláda ztratila kontrolu nad situací v doněcké a luhanské oblasti a že zřejmě měst, kde vláda ztratí kontrolu, bude přibývat. Oznámil také, že ukrajinská armáda byla uvedena do plné bojové pohotovosti. Během dopoledne potom oznámila Ukrajinská pravda, že ukrajinská armáda odstranila u Slavjansku tři kontrolní stanoviště a nezadržela při tom nikoho z ozbrojenců. Polský reportér ale odpoledne ze Slavjansku psal, že armáda stojí na místech, které kontrolovala už dříve. Během dne byla obsazena radnice i ve stotisícovém městě Alčevsk, ležícím mezi Luhanskem a Doněckem. (ZDE)

Ve čtvrtek 1.5.2014 řekl americký ministr zahraničí John Kerry na soukromé schůzce s představiteli zpravodajských služeb, že USA mají nahrávky telefonických rozhovorů ruských představitelů s jejich špióny na východní Ukrajině, ve kterých jim předávají instrukce, jak a jaké mají provádět destabilizující operace na východní Ukrajině. Nahrávky nebyly zveřejněny. Nejspíš neexistovaly. (ZDE)

Vzbouřenci v  Doněcku obsadili budovu prokuratury. Ostraha budovy jim kladla jen slabý odpor. Úřadující ukrajinský prezident Turčynov vyhlásil návrat k povinné vojenské službě, kterou koncem minulého roku zrušil prezident Janukovyč. (ZDE).

– – –