Kauza Čapí hnízdo aneb Zákon nemůže ve všem suplovat morálku (1)

 

Andrej Babiš odhalil v kauze Čapí hnízdo svůj morální charakter, ale nemusel nutně porušit zákon. Pokud chtějí orgány činné v trestním řízení v této kauze hovořit o porušení zákona, musely by nejprve spolehlivě prokázat buď to, že v době čerpání evropské dotace patřila Farma Čapí hnízdo stále pod holding Agrofert, anebo že s dotací nakládal kdokoli z holdingu Agrofert (případně obojí). Samotné vyvázání společnosti, jež se přejmenovala na Farmu Čapí hnízdo, ze sdružení obchodních společností Agrofert a její pozdější zánik připojením k jiné společnosti (po vypršení pětileté dotační podmínky) spadající opět pod holding Agrofert není samo o sobě trestným činem, byť by farmu v rozhodné době spravovali příbuzní Andreje Babiše. Český trestní zákoník takovéto počínání přímo nezakazuje.

České státní zastupitelství přijalo anonymní oznámení o dotačním podvodu v listopadu 2015. Ve stejné době přijal oznámení (rovněž anonymní) Evropský úřad pro boj proti podvodům (European Anti-Fraud Office) známý pod francouzskou zkratkou OLAF (Office de Lutte Anti-Fraude, případně s doplněním příslušnosti k EU: Office Européen de Lutte Anti-Fraude). A tady začínají zajímavé souvislosti, jež by měly být taktéž předmětem vyšetřování.

Pokud pomineme, že se v obou případech jednalo o anonym (zřejmě jeden zdroj), tak první zajímavou souvislostí je, že celých sedm let (dotace byla přidělena v roce 2008) bylo vše v pořádku a nikdo zde porušení zákona nespatřoval. Další zajímavou souvislostí je načasování. Na konci roku 2015 (období anonymního oznámení) byl Andrej Babiš už téměř dva roky vicepremiérem české vlády a bylo zjevné, že se jeho hnutí ANO 2011 dostává v preferencích politických subjektů s výrazným náskokem do čela české politické scény (v listopadu 2015 vedlo hnutí ANO před druhou ČSSD přibližně již o sedm procentních bodů).

Posilování hnutí ANO mohlo být hlavní příčinou anonymního oznámení, a to právě s ohledem na zbývající čas do voleb do Poslanecké sněmovny (říjen 2017). V té době zbývaly do voleb necelé dva roky a v té době bylo také známo, že průměrná doba šetření a sepsání závěrečné zprávy ze strany OLAF je asi 21 měsíců. Jedná se tedy bezesporu o zajímavé načasování a tím i o otázku, s jakým cílem bylo anonymní oznámení vlastně podáno.

Další zajímavou souvislostí je žádost Policie ČR o zbavení poslanecké imunity poslanců Andreje Babiše a Jaroslava Faltýnka učiněná krátce před volbami do Poslanecké sněmovny. Policie ČR zahájila vyšetřování kauzy Čapí hnízdo na počátku roku 2016, ale teprve až po zhruba roce a půl žádala Poslaneckou sněmovnu o vydání poslanců Andreje Babiše a Jaroslava Faltýnka k trestnímu stíhání, a to dva měsíce před volbami do Poslanecké sněmovny (srpen 2017 – žádost o vydání, září 2017 – vydání poslanců, říjen 2017 – volby do Poslanecké sněmovny).

Podání žádosti krátce před volbami nebylo vůbec nutné, neboť vyšetřování mohlo pokračovat se zaměřením na osoby přímo spojené s Farmou Čapí hnízdo, a tedy na osoby přímo odpovědné za žádost o dotaci. Zde je na místě se ptát, proč Policie ČR jednala tímto podivným způsobem, kterým získala pouhé necelé dva měsíce na to, aby mohla přímo vyšetřovat dva zmíněné poslance. Pouhé dva měsíce ve vyšetřování, jež v té době trvalo již déle než půldruhého roku. Co bylo skutečným důvodem pro tento podezřelý policejní postup, kdy policisté ve svém dlouhém vyšetřování mohli ony dva měsíce počkat až na období po volbách? Bylo celkem jisté, že Babiš i Faltýnek své poslanecké mandáty obhájí. Chtěla snad Policie ČR se státním zastupitelstvím ovlivnit volby a naznačit voličům, že se nevyplatí volit hnutí ANO, protože jeho dva čelní představitelé jsou trestně stíháni? Po volbách a novém získání poslanecké imunity podala Policie ČR žádost znovu, což z pohledu policejních orgánů působí jako policejní komedie.

Vzhledem k tomu, že v současné době trvá vyšetřování kauzy déle než dva roky, je velmi pravděpodobné, že pádný důkaz o porušení zákona není stále k dispozici. Situaci nemění ani závěrečná zpráva OLAF, která je zavádějící až nekompetentní, jelikož spoustu věcí jen naznačuje a spíše si přeje, aby byl Andrej Babiš vinen z porušení zákona. Na druhou stranu odkrývá pochybení státních úředníků, což zřejmě nebylo účelem zprávy. Vždy je to dvojsečná zbraň: Pokud někdo účelově cílí na druhé, musí očekávat, že se uvedené věci mohou obrátit proti němu (vše uvedené může být použito proti řečníkovi nebo pisateli).

Výše uvedený text však nemění nic na tom, že se současný premiér v demisi Andrej Babiš zachoval vypočítavě. V roce 2013 se předseda hnutí ANO údajně vyjadřoval na sociální síti Twitter v tom smyslu, že Čapí hnízdo je jeho farma. To ostatně potvrdil ve svém proslovu v roce 2015 v dokumentu České televize nazvaném Matrix AB, kde zahraničním hostům řekl v anglickém jazyce toto: „Vítejte na Farmě Čapí hnízdo. Myslím, že je to nejlepší projekt, který jsem kdy vymyslel.“ (So welcome to the Stork´s Nest Farm. It is, I think, the best project I have ever invented.”) Avšak ani tohle nemusí znamenat důkaz o porušení zákona. Andrej Babiš mohl zkrátka svým příbuzným nezištně pomoci vlastním nápadem, aniž by Farma Čapí hnízdo musela nutně patřit pod holding Agrofert, přičemž může tvrdit, že tím pádem nadneseně považuje Čapí hnízdo za své. V tomto případě by bylo potřebné prokázat, že se prvky Agrofertu podílely na realizaci projektu.

Ať tak či onak, je v jednání premiéra Babiše patrné, že se pravděpodobně jednalo o promyšlený záměr vyvázat společnost z holdingu Agrofert s cílem získat dotaci a později stejnou společnost zase získat zpět. To potvrzuje i počáteční mlžení Babiše o tom, kdo skutečně vlastnil Farmu Čapí hnízdo, kdy předseda hnutí ANO nechtěl prozradit své příbuzné, s nimiž se zcela určitě musel na postupu dohodnout, a odhalit tak propojení k němu samotnému.

Zásadní pro posouzení celé kauzy je, jaké podmínky a zákony platily v době poskytnutí dotace. Konkrétně se jedná o to, jestli v podmínkách pro udělení dotace bylo výslovně stanoveno, že není možné dotaci poskytnout střední nebo malé firmě, která do určité doby zpětně od podání žádosti patřila pod velkou společnost. Pokud by tato podmínka platila, bylo by ale divné, že ji úředníci při posuzování žádosti neprověřili.

V činnosti České televize zůstává otázkou, proč filmový štáb ČT (případně samotný kameraman) sledoval vládního politika několik měsíců, jak to doslova uvádí Česká televize na svém webu (Český žurnál – Matrix AB), a proč zveřejnění televizního dokumentu bylo učiněno právě v listopadu 2015, což bylo využito pro dobře načasované anonymní oznámení. Autoři dokumentu nemohou skrýt svou zaujatost vůči Babišovi a tím také svůj subjektivní názor na evropskou dotaci. Na dokumentu by nebylo nic divného, pokud by dříve či později, případně ve stejnou dobu byli Českou televizí sledováni také předsedové jiných parlamentních politických subjektů. Média mají v tomto ohledu mnohem lepší pozici než policejní vyšetřovatelé. Mohou se ve vhodných příležitostech a bez oficiálního nařčení pohybovat po boku politika neomezeně dlouhou dobu a opakovaně. Politik, jenž se nachází mimo své pracoviště, se obvykle chová uvolněněji a přirozeně ke své povaze, zvláště nemá-li videokameru či jiný záznamový prostředek přímo před obličejem. V této situaci pak může říci něco, co by za jiných okolností nevyslovil. A čím déle je politik videokamerou sledován, tím pravděpodobněji něco zajímavého utrousí. Z pohledu novinářů však záleží na tom, zda takové sledování činí pro veřejný zájem a s pokrytím více politických činitelů, anebo jen účelově proti vybraným osobám.

S ohledem na volby do Poslanecké sněmovny v roce 2017 je zjevné, že se Policie ČR prostřednictvím této kauzy zapletla do politických hrátek. S protahující se dobou vyšetřování kauzy Čapí hnízdo se orgány činné v trestním řízení dostávají do svízelné situace, jelikož tím ukazují, že jim chybí důkazní materiál pro předání případu k další instanci. Policie ČR se státním zastupitelstvím určitě nehodlá po tom všem případ odložit a bude se snažit vyšetřování protahovat, čímž bude pomáhat politické opozici působit proti hnutí ANO. Příslušné orgány činné v trestním řízení budou usilovat o to, aby byl případ na svém konci předán k soudu, ať je důkazní materiál v jakékoli podobě. Je totiž snazší svalit výsledek na soudní rozhodnutí, než přiznat vlastní pochybení nebo nedostatek důkazů. Ještě stále ale existuje možnost, že se podaří zajistit potřebný důkaz o porušení zákona (viz začátek textu).

Poznámka: Částečný rozbor závěrečné zprávy OLAF je předmětem samostatného produktu, jenž je volným pokračováním specifické analýzy kauzy Čapí hnízdo.

Zpravodajské produkty související s politikem Andrejem Babišem:

• Produkt 12032 „A. Babiš ve své knize odhalil, že vláda ani on sám nevědí, kdo řídí české zpravodajské služby“
• Produkt 11057 „Povrchní fenomén Andrej Babiš a příchod usvědčujícího období“
• Produkt 13031 „Mylné hodnocení politiky A. Babiše aneb Babiš jedná v naprostém souladu s politikou NATO a EU“
• Produkt 11055 „Ministr obrany v dresu hnutí ANO opakovaně dezinformuje a přispívá ke zvyšování mezinárodního napětí za podpory svého předsedy Andreje Babiše“

 

 

1/ Morální charakter zahrnuje schopnost a ochotu člověka uznávat společenské normy, pravidla a zákony a zároveň ukazuje, jakou měrou člověk podřizuje své chování těmto hlediskům.