Kauza Duka a rozdělování společnosti

Radim Valenčík
22.2.2018 Blog autora


Z hlediska procesu probouzení, vyzrávání a dospívání společenského vědomí a sebevědomí (jehož součástí je i vznik potřeby perspektivní realistické vize a sdílení této vize) si pozornost zasluhuje sledování toho, kdo ve skutečnosti rozděluje společnost:


Moje životní zkušenost říká, že “před řadami” (cituji z Uhdeho oslavné básně na Gottwalda, což jen připomínám těm mladším, kteří někdy rozhodují bez dostatečného historického povědomí) v ROZDĚLOVÁNĺ SPOLEČNOSTI jsou práskači. Ano. Práskači, udavači, konfidenti. Tedy ne ti, kteří říkají tzv. “kontroverzní názory” a jsou ochotni o nich diskutovat, případně změnit pod vahou argumentů svůj názor, ale udavači. Jim v patách pak kráčí kádrováci-kráglováci. Opakuje se to znovu a znovu. Ty stejné příběhy, to stejné zlo, ty stejné tragédie.

Ať už je to 99 “pražských pragováků”, nebo “99+1 signatářů dopisu do Vatikánu:
https://www.parlamentnilisty.cz/arena/monitor/FOTO-VIDEO-Akce-proti-Dukovi-Vime-vice-Toto-vam-jina-media-neukazala-524372

Bonzáci, kteří nevěří v sílu myšlení, v sílu odhodlání lidí v naší zemi a hlavně sami sobě a svým schopnostem, proto se hodlají zavděčit cizí moci. (Tou mimo jiné není v jednom ze zmíněných příkladů Vatikán.) Ať už to byla 5. kolona Moskvy, která přitlačila naši zemi k procesům 50. let, nebo “hrdinové” mccarthyovské éry 50. let v USA (které skvěle zparodoval sám velký Charlie Chaplin ve slavném filmu “Král v New Yorku”, viz:
https://www.youtube.com/watch?v=eHplJrjx9TY

nebo McCarthym posedlý Jakub Janda a jeho “Evropské hodnoty”.

Protiváhou proti tomuto zlu je přirozený proces probouzení veřejného vědomí a sebevědomí, proces rozšiřování povědomí lidí o tom, o co jde, povědomí, že za normální lidi nikdo nic nevyřeší, ale že elity selhaly, že část z nich se na normálních lidech chce přiživit a pak je klidně i nechat zlikvidovat.

“Zloděj volá, chyťte zloděje!” Doplnil bych: Zloděj vždy volá, chyťte zloděje, aby dál mohl krást.

Pokud by ÚSTR (nebo jeho slovenská obdoba) byl k něčemu, tak se zabývá tímto fenoménem a nesnaží se studium totality využít k tomu, aby pokračoval ve šlépějích procesů 50. let

– – –