Andrej Veselov
15.2.2018 Sputnik
20. února 2014 na kyjevském Majdanu neznámí odstřelovači začali pálit po lidech, zemřelo 53 lidí — 49 protestujících a čtyři představitelé policejních orgánů. Lídři opozice, představitelé USA a Evropské Unie hned obvinili „režim Janukoviče“. Nicméně oficiální vyšetřování se dostalo do slepé uličky: zločinci nejsou dodnes nalezeni.
Zpravodaj Sputniku se setkal s předpokládanými střelci. Jsou to gruzínští rodáci. Tvrdí, že rozkazy dostávali od lídrů Majdanu. Navíc dostali přímé nařízení střílet nejenom po policistech, ale i po samotných protestujících, aby ještě více rozbouřili dav a vyvolali politickou krizi.
O tom, že ke střelbě na Majdanu mají vztah nějací gruzínští odstřelovači, poprvé hovořil generál Tristan Citelašvili, bývalý velitel elitní jednotky gruzínské armády „Avaza”. Citelašvili válčil v Abcházii, účastnil se vojenských akcí v srpnu 2008 během pětidenní války. Pak se stal osobním nepřítelem Michaila Saakašviliho, který se snažil obvinit ze své porážky vojáky.
Domů k Citalašvilimu přišla policie, zadrželi ho hrubým způsobem, během zásahu utrpěl také jeho malý syn. Citalašviliho nutili k přiznání fiktivního „spiknutí generálů”, kvůli kterému Gruzie údajně prohrála kampaň v roce 2008. Generál výpověď neposkytl. Od této doby se stal principiálním nepřítelem Saakašviliho.
„O tom, že na Majdanu byli přítomní rodáci z Gruzie a byli záměrně orientování na střelbu, jsem věděl už v roce 2014,” vypráví Citelašvili Sputniku. „Část z nich jsou moji podřízení v gruzínské armádě. Někteří se dodnes nacházejí na území Ukrajiny, účastní se vojenských akcí. Někteří se vrátili. Dlouhou dobu měli strach promluvit. Obávají se dodnes! Jako nepotřebné svědky je mohou naprosto zlikvidovat.”
 |
| Gruzínští ostřelovači začali vypovídat. |
Lidé nás označovali za Sonderkommando
Jeden z těch, koho má generál Citelašvili na mysli, je Koba Nergadze.
Kádrový voják gruzínské armády. V letech 2003-2004 se účastnil řady speciálních operací v oblasti Ergeneti mezi Gruzií a Jižní Osetí. „Bojovali jsme proti pašování. Region byl rozdělen mezi gruzínské a osetinské podnikatele. Někdy docházelo ke konfliktním situacím, včetně přímých střetů s osetinskými ozbrojenými silami. Naše brigáda ztratila 11 nebo 12 lidí, nepamatuji si přesně. Celkové ztráty gruzínské armády činily 45 lidí,” řekl Nergadze.
V roce 2006 odešel z armády jako nadporučík a po nějaké době se pod záštitou Mamuky Mamulašvili usadil v bezpečnostní službě gruzínského ministerstva obrany. Dnes je Mamulašvili velitelem tzv. Gruzínské legie, která se účastní boje na východě Ukrajiny na straně oficiálního Kyjeva. „Setkal jsem se s ním v armádě na narozeninách mého přítele Bežo,” dodává Koba.
„Oficiálně jsme se také zabývali ochranou mítinků, které se konaly v Tbilisi, aby nedošlo ke střetu mezi příznivci a odpůrci Saakašviliho. Ve skutečnosti jsme byli pověřeni potlačením opozičních mítinků, museli jsme sledovat opozici,” přiznává Nergadze.
„Pokud to bylo nutné, na příkaz velitelů, naši služební důstojníci mlátili opoziční lídry. Zpravidla jsme prováděli podobné akce v maskách. Lidé nás označovali za Sonderkommando. Obvykle zaměstnanci služby skrývali své místo práce a to, čím se zabývali,” říká bývalý důstojník. Agenti byli rozděleni do desítek. Jedním z velitelů desítek byl Nergadze. Dalšími veliteli desítek, o kterých ví, byli Georgij Saralidze, Merab Kikabidze, David Makiašvili.
V rozhovoru pro Sputnik Koba promluvil o některých ohodnoceních. Například dostávali tisíce dolarů za zmlácení opozičního poslance.
V prosinci 2013 Mamulašvili provedl schůzku velitelů desítek a stanovil úkol „okamžitě jet na Ukrajinu na pomoc protestujícím”. Skupině Nergadze bylo přiděleno 10 tisíc dolarů. Dalších 50 tisíc slibovali po návratu ze služební cesty. Cestovali s cizími pasy. Nergadze sám měl pas na jméno Georgije Karusanidze (nar. 1977).
V Kyjevě byla skupina umístěna na ulici Ušinského. A oni každý den — jako do práce — šli na Majdan. „Měli jsme za úkol sledovat pořádek, aby nedocházelo k opilství, udržovat disciplínu, identifikovat provládní provokatéry,” říká důstojník.
Nový rok Nergadze slavil v hotelu Ukrajina, který již kontrolovali demonstranti.
Další bývalý gruzínský voják, který přijel do Kyjeva uprostřed nepokojů, byl Alexander Revazišvili. Po službě v gruzínské armádě byl aktivistou organizace Saakašviliho příznivců Svobodná zóna. Podle vlastních slov „se zapojil do řad opozičníků, bojoval a provokoval”. Organizaci vedl Koba Chabazi, který seznámil Revazišviliho s Mamulašvilim. Ten byl v armádě snajprem.
V polovině února odletěli do Kyjeva Revazišvili, Chabazi a čtyři další zástupci Svobodné zóny. Byli ubytovaní na ulici Vozduchoflotskaja, poté převedeni do opozicí obsazené konzervatoře.
„Zbraně přivážel Sergej Pašinský”
„Čtrnáctého nebo patnáctého února vedoucí skupin — mě, Kikabidze, Makiašvili, Saralidze, jména ostatních si nepamatuji — shromáždili ve třetím patře hotelu Ukrajina v samostatném pokoji. Tam byli Parubij (Andrej Parubij, pravicový ukrajinský politik, během nepokojů v Kyjevě „komandant Majdanu”, od roku 2016 předseda Nejvyšší rady — red.) a Pašinský (Sergej Pašinský, kontroverzní ukrajinský politik, podnikatel, národní poslanec Ukrajiny — red.). Parubij před námi promluvil: „Je potřeba pomoci bratrskému národu a brzy budeme mít úkol.” Ale žádné další objasnění nenásledovalo. Tentokrát už jsem viděl zbraně u demonstrantů — lovecké pušky a pistole,” řekl Nergadze.
Setkání se také zúčastnil jistý Christopher Brian, který byl představen jako bývalý americký voják.
„Večer 19. února se do hotelu vrátil Sergej Pašinský a několik neznámých kluků s velkými taškami. Ukázali SKS karabiny, kalašnikovy kalibru 7.62 a také jednu SVD pušku a karabinu zahraniční výroby. Pašinský nám vysvětlil, že zbraně budou potřebné „pro ochranu”, ale na mou otázku, před kým se bránit, neodpověděl a odešel z místnosti,” pokračuje Nergadze.
Pak Nergadze a Mamulašvili měli rozhovor. Mamulašvili hovořil o „zvláštním úkolu” a že „je třeba vytvořit na Majdanu chaos s použitím zbraní na všechny cíle, demonstranty i policii — není žádný rozdíl”. Peníze za služební cestu slíbil zaplatit až po provedení „úkolu”.
Podle Revazišviliho byly stejné zbraně přivezeny do konzervatoře: „Přišli Mamulasšvili, Saralidze, přezdívaný Děcko a asi deset dalších, ostatní neznám. Mamulašvili se zeptal na naši náladu. Smáli se. Někdo se zeptal Mamulašviliho v gruzínštině: „Kde je Míša?” On odpověděl: „U Porocha.” Pak odešli. Po chvíli si Pašinský a pár dalších přinesli pytel se zbraněmi. V podstatě karabiny SKS. Pašinský sám měl v rukou kališnikova s výklopnou pažbou.”
Mezi přítomnými byl Vladimír Parasjuk, vedoucí jedné ze „stovek” Majdanu, později velitel 4. roty batalionu Dněpr a národní poslanec Ukrajiny.
„Pašínský mě požádal, abych pomohl s výběrem střelecké pozice. Řekl, že v noci Berkut může zaútočit na konzervatoř a rozehnat demonstranty,” dodává Revazišvili.
“V noci, asi čtyři nebo pět ráno, jsem zaslechl výstřely, jak se mi zdálo, ze strany Oktjabrského paláce. Pašínský vyskočil, chytil vysílačku a začal křičet, aby zastavily palbu, že ještě nenastal čas. Palba se okamžitě zastavila. Okolo 7:30 (možná později) Pašínský nařídil, aby se každý připravil a zahájil palbu. Provádět dva nebo tři výstřely a okamžitě měnit pozici. Palba trvala asi 10-15 minut. Poté jsme dostali rozkaz zbavit se zbraní a opustit budovu,” říká Revazišvili.
Pak se vrátil na Majdan. Zaslechl, že lidé jsou znepokojeni. Někteří si mysleli, že střílel Berkut. Jiní si naopak mysleli, že palbu zahájili demonstranti. „Uvědomil jsem si, že to může skončit špatně, dostal jsem se do blbé situace, můžou mě přímo zde rozsápat, pokud všechno zjistí. Odešel jsem a procházel se Majdanem. Pak jsem se rozhodl, že je čas odletět. Vzal jsem si taxík a jel na letiště,” uzavírá příběh Revazišvili.
„Brzy ráno 20. února, asi v osm hodin, jsem zaslechl výstřely ze strany konservatoře. Po třech či čtyřech minutách skupina Mamulašviliho zahájila palbu z oken hotelu Ukrajina, ze třetího patra. Stříleli ve dvojicích. Po výstřelu přecházeli do další místnosti a znovu stříleli. Když to skončilo, bylo nám řečeno, abychom odešli. Ve stejný den jsem spolu s Bežem odletěl do Tbilisi,” řekl Nergadze.
Bývalý důstojník gruzínské armády nedostal slíbené peníze. Dnes se obává pomsty ze strany bývalých „kolegů”.
Koba Nergadze a Alexander Revazišvili jsou připraveni potvrdit svá slova u ukrajinského soudu. K dispozici redakci Sputniku jsou kopie oficiálních výpovědí, které muži poskytli právníkům Alexandrovi Gorošinskému a Stefanovi Reškovi, kteří zastupovali u Kyjevského Svjatošinkého okresního soudu zájmy bývalých zaměstnanců speciální jednotky Berkut. Sputnik má k dispozici také kopie letenek, které potvrzují přílet Nergadze a Revazišviliho do Kyjeva během událostí na Majdanu.
Související články:
