Volný pohled na politickou scénu z galerie pro méně majetné

Josef Mrázek
11. 2. 2018
Zrovna se vrátil premiér Babiš z Lán, a tak se nabízí podotknout, že strategie vůči EU a NATO, na které se s prezidentem shodli, by se dala přijmout, kdyby se také řeklo, co bude, když selže. Je jistě nutné zaujmout pevný postoj a říci každé té instituci, co nemůže být akceptováno. Je to v případě EU vzdání se suverenity v zásadních otázkách, jako je migrace, měna a národní hospodářství a vnucování nesmyslných požadavků. V případě NATO to je nucení k účasti na provokacích proti Rusku a akcích, které nejsou obranou našeho státu ani EU. Chybí odpověď, co bude, když naše námitky budou odmítnuty. Mělo by se počítat s tím, že budeme vyloučeni, nebo odejdeme.


I z galerie je vidět, že premiér Babiš je zatím jediný, kdo je schopen něco vyjednat, ale musela by skončit kampaň proti němu vedená. Voliči ho volili s vědomím, že bude premiérem a snaha mu to znemožnit směřuje proti zájmům státu. Jestli někomu připadalo, že stavba Hnízda dostala dotaci neprávem, měl devět let času k tomu, aby to zpochybnil. Teď nelze ANO nutit, aby postavilo jiného Babiše, a nutit voliče, aby akceptovali někoho, koho nevolili. Všichni vědí, že ANO jiného Babiše nemá a je zcela správné radovat se, že Babiš je aspoň takový, jaký je, a uplatnit presumpci neviny. Kdyby to nestačilo, musí být nové volby.

Ne, že by s oběma pány, prezidentem a předsedou vlády, nebyly problémy. Když se sešli v Lánech, měli si promluvit o tom, proč nemají moc šťastnou ruku při výběru pracovníků. Také u Babiše je takových hned několik. Třeba ministr zahraničí nebo zdravotnictví a další.

Drzost Chovance, s kterou se vecpal do záběrů právě zvoleného Zemana, je nebetyčná a jestli sjezd ČSSD ho nevyžene spolu s celým vedením strany, tak Babiš čeká na sjezd ČSSD zbytečně, a voliči, kteří kdysi od ČSSD něco očekávali, ji budou muset odepsat zcela.

Po zásluze vypadli ze hry Zelení, ale bohužel prošli TOP 09 a Starostové, zasloužilí škodiči, a bohužel i lidovci. Ti by mohli být příjemnným doplňkem každé koalice, ale místo toho dovedou prosadit v každé koalici to špatné, co by bez nich nebylo spácháno. Jejich voliči mají vlast tady, ale vedení strany kdesi ve Vatikánu, New Yorku a v Německu.

Výsledek ODS byl dosažen vzdor nestravitelnosti jejího vedení a pochybné minulosti, protože Václav Klaus mladší díky svým schopnostem a píli zviditelnil svůj převážně racionální způsob uvažování. To však zatím nemá na jednání celé strany zásadnější vliv. Podobného výsledku dosáhli i Piráti, ale z jiných důvodů. Méně informovaní voliči si je jako nováčky idealizolvali a to při chybách známějších konkurentů Pirátům vyneslo hlasy. Jejich chování po volbách muselo dost jejich voličů zklamat, zde byla deziluze asi ze všech stran největší. Voliči nepočítali s tím, že také Piráti mají svou vlast někde v zahraničí.

Okamurova SPD, jako jediná výrazně vlastenecká strana, musela po volbách svou radikální rétoriku zmírnit, aby mohla úspěšněji jednat s ANO, vítězem voleb.

Nejracionálněji k povolební situaci přistoupilo KSČM. Nebrání se jednání o žádné formě podpory vznikající vlády, protože se našly i body programové shody. Tato strana v sobě soustřeďuje mnoho z toho, co vadilo na struktuře rigidních stran a je smutné, že se i tak jeví bližší zájmům státu a občanů, než modernizované, ale na lžích a falši založené, jiné strany.

Volby nejvíce ovlivnilo ohrožení Čechů, Moravanů a Slezanů a jejich státu. Voliči mohli očekávat zastání od SPD, a přáli si, aby přišlo i od ANO, i když Babiš stále používá Stropnického, což je velmi varovné.

Pokus zbavit se Zemana nevyšel, záminky k útoku na Okamuru jsou zjevně nepodložené a tak zbývá vyřídit útok na Babiše. Prohlásit, že může jít o „politickou objednávku“, může každý, protože to je nevyvratitelné. Ostatně všechno tomu nasvědčuje. A presumpci viny požadují právě ti, kteří by se chtěli vlády zmocnit, aniž by měli odpovídající volební výsledek, přiměřené schopnosti a charakter.