Jiří Vyvadil
24. 3. 2018
Co zřejmě nejvíce voličů vedlo k tomu, že volilo Andreje Babiše bylo, že neplácal ideologické floskule o euroatlantických hodnotách, o lidských právech, o věrnosti cestě nastoupené po roce 1989 a že uměl velmi razantně vkládat do svých výroků tu kritiku Evropské unie, tu šlehnul jmenovitě Angelu Merkelovou, tu kategoricky prohlásil, že nevezmeme ani jednoho uprchlíka a snad jedinkrát nepoužil už nudnou formulaci, že směřujeme na Západ a nikoliv na Východ. Neopakoval plytké věty, o společné Evropě o společných hodnotách, které nás spojují, které Macron či Merkelová do omrzení opakují. Prostě hovořil jako pragmatik a jeho slovník odpovídal názorům racionálního českého národa, který na rozdíl od všech ostatních jen z cca 35% věří v EU.
Tak to už patří však patří k minulosti. Protože vztah k Západu, demokracii, svobodě se určuje podle toho, jak příslušný politik vyjadřuje nenávist k Putinovi. Tak jako před čtyřmi doky se pravý evropský politik poznal podle toho, že podporoval násilné svržení prezidenta Janukoviče, coby výron svobody a demokracie a nehleděl na existenci fašisticko – banderovských sil a nástupu ještě větší korupce naž v minulosti, dnes se pravý Evropan a Západan pozná podle toho, že podporuje britskou premiérku Therezu May, která prohlašuje, že je proti Rusku připravena zahájit jadernou válku. O tom že tzv. Novičok nasadiili Salisbury Rusové nesmí správný progresivní evropský politik ani na chvíli zapochybovat.
Že americký prezident Donald Trump nedbal při telefonátu s Putinem pokynů psaných hůlkovým písmem od svých poradců : „ NEGRATULOVAT!!! A PŘIPOMENOUT Skripala“, ale drze ještě před novináři zopakoval, že Putinovi pogratuloval, a prohlásil, že je třeba se zanedlouho s Putinem setkat, zdá se Andrej nezaregistroval.
Že Jeremy Corbyn, potencionální budoucí premiér za Labour Party (a mimochodem, v posledních několika měsících konzervativci a labouristé drží spolu v preferencích krok) za zuřivého odporu konzervativních poslanců, ale i části mainstreamových labouristů trval na tom, aby byly zveřejněny sponzorské dary ruských oligarchů konzervativní straně a stále opakuje, že trvá na spolehlivých důkazech, že je Rusko vinno, které mu samozřejmě Mayová nemůže poskytnout…
To našeho Andreje také nezajímá.
Že ta Británie, celému světu spolu s Američany přivodila katastrofu války v Iráku, díky lživé, Andreji opakuji, lživému tvrzení o existenci zbraní hromadného ničení v Iráku a to přivodilo to milióny mrtvých, milióny migrantů a vznik Islámského státu, rozvrat v Iráku a následně i v celé severní Africe v rámci tzv arabského jara.
Ale Andrej se rozhodl a ví: Rusko je vinno, Rusko chtělo otrávit, Rusko musíme potrestat a minimálně odvolat pár diplomatů z ruské ambasády…
Takto aktivistický a nelítostný nebyl v minulosti ani Sobotka.
Těším se, které fanatické země budou vyhošťovat: samozřejmě Polsko, Švédsko, pobaltské země.
Ale pochybuji, že se touto cestou vydá Slovensko a už vůbec ne Maďarsko či Rakousko, jehož kancléř Sebastián Kurz právě nedávno navštívil Putina a hodlá učinit v budoucím předsednictví Rakouska v EU vše proto, aby Rusko bylo součástí Evropy… Tato idiotská politika nepřichází do úvahy ani u Itálie, třetí největší země EU, protože bez ohledu, kdo tam bude premiérem, Putinovi věří. O Řecku ani mluvit nesmusíme…
Pokud Andrej do pondělka nevystřízliví, zařadíme se mezi idiotské státy, kteří opět Británii naletěli. A to u Česka, na jehož minulosti se Velká Británie podepsala zvlášť odporným způsobem při podpisu Mnichovské dohody, kterou jsme byli vydáni Hitlerovi na milost a nemilost.
Naše pravice – naše „demokratická žumpa“ Babišovi tleská.
A tím se i vracím k podobenství o Bohuslavovi Sobotkovi.
Česká pravice, zejména TOP 09 či KDU-ČSL s Bohuslavem Sobotkou souzněla. Byl to jejich člověk. Říkal stejné nepravdy jako oni, byl proevropský, proatlantický, prozápadní a protiruský. A byl tak šťasten, když se v Praze srotily davy, aby tleskali tomu, že byl odvolán Andrej Babiš z funkce místopředsedy vlády.
Slávek byl jako malé dítě byl přesvědčen, že to jsou jeho voliči. Ale nebyli… Dopadl katastrofálně.
Co tedy s Babišem?
Uvidíme, zda vytočí smrtící zatáčku, a nebo bude pokračovat v sestupné trajektorii svého nešťastného předchůdce ve funkci premiéra.
