Bomby na Prahu 25. března 1945

Avatar
Původní autoři

Přemysl Votava
26. 3. 2018 VašeVěc
Proč, do té doby továrny nerušeně vyrábějící válečnou produkci, se staly cílem náletů? V případě Prahy se tak stalo čtyřicet pět dní před koncem druhé světové války v Evropě! Americké nálety na sklonku války vyvolávají stále otazníky. Německo se hroutilo, Rudá armáda osvobozovala Československo, přesto Praha 25.března byla terčem jejich náletů. Škodovka v Plzni dokonce 25.dubna 1945!
Dnes, v době zostřené ideologické války, se tyto události nerady připomínají.


25. března 1945
uskutečnili Američané, po únorovém náletu s tisícovkou mrtvých, další letecký nálet na Prahu. Ničivá smršť bomb a výbušnin zanechala nejen trosky domů, továren, znamenala ale i obrovské ztráty na lidských životech, bohužel mnoho mrtvých i těžce raněných. Nejvíce byly postiženy Vysočany a jejich dnešní libeňská část, Kbely, Satalice. Postiženy byly rovněž Čakovice, Letňany, Střížkov a Vinoř. Výsledek bombardování v několika vlnách trvající přes hodinu byl hrozný. Byly zničeny hodnoty veliké ceny. Obětí na lidských životech bylo podle matrik celkem 369 a 416 osob bylo zraněno a léčeno. Nejsou uvedena drobná zranění. Zabití z oblasti Vysočan byli z jednotlivých zasažených objektů sváženi do kostela Krista Krále ve Vysočanech a zranění byli většinou léčeni v nemocnici na Bulovce.

Hmotné škody dosáhly jedné a tři čtvrti miliardy korun v tehdejší měně. Sto budov bylo srovnáno se zemí, dalších šedesát téměř zničeno a 1200 poškozeno. Vysočanský průmysl ztratil šedesát objektů, mezi nimi továrny takového významu, jako byly Českomoravské strojírny s oddělením automobilky Praga, kde škody činily 920 milionů korun.

Náletu na Vysočanskou oblast se zúčastnilo 300 letounů a jen na libeňskou část ČKD bylo svrženo 108 těžkých tříštivých bomb ve váze 500 kg. Následující požár mechanických dílen, plechárny a jiných dílen dílo zkázy dokonal. Nejhůře na tom byla Pragovka. V době, kdy už konstruktéři a dělníci připravovali mírovou výrobu nákladních vozů RN a osobních Praga-Lady, byly tyto velké naděje zklamány; devadesát procent výrobních objektů bylo zničeno, z 1676 obráběcích strojů zachráněno pouze 957. Zničeny byly i byty dělníků. V Českomoravských strojírnách bylo zničeno 171 500 m² podlahové plochy dílen a 28 700 m² podlahové plochy kanceláří. Z dobové literatury čteme, že z nejznámějších továren byly poškozeny tyto průmyslové podniky:

Českomoravské strojírny, 

Kolbenka,
hlavní sklady firmy Meinl.
Mostárna a továrna na stroje bratří Prášilů,
Tip-Top továrna na obuv,
nádražní budova Libeň-horní,
Siwa – továrna na jemné kůže,
libeňský lihovar,
Grodecký a Polák – továrna na kovové zboží,
A. Novotný – továrna na celuloidové zboží,
Hewe – elektronická továrna,
Ossa – chemická továrna,
Vysočanská mlékárna,
F. Odkolek – parní mlýny,
Dr. Ing. F. Otto – chemická továrna,
Fistag – továrna na barvy,
Tebas – továrna na průmyslové laky,
Strnad a Vaníček – továrna na nábytek,
M. Gerstl – továrna na nábytek,
H. Jirát – továrna na překližky,
St. Staffen – továrna barevných kříd,
K. Novotný – továrna na stroje a slévárna,
M. Wilhelm – továrna na drátěné ploty,
Hejduk a Faix – továrna čerpadel,
Vojnarova parní prádelna,
Servotechna – továrna na nástroje,
Medice – továrna na lučebniny a léčiva,
F. Židlický – lučební továrna,
Marconi – továrna rozhlasových přístrojů,
O. Vitáček – továrna na žitnou kávu,
Spalovací stanice města Prahy, 

Vacuum Oil Comp. – skladiště minerálních olejů aj.

Při požáru v Českomoravských strojírnách shořely všechny podklady ve výrobní kanceláři i většina těch podkladů v dílnách, kartotéky materiálu i přípravků, veškerá evidence rozpracovaných zakázek.

V oblasti obcí obklopujících letiště Kbely, Letňany a Čakovice se denně množily letecké nálety. Zaměstnanci i občané museli i osmkrát utíkat do krytů. Na tuto oblast byly shazovány v 17 vlnách zápalné a tříštivé bomby o váze 1-5 kg, svázané ve věncích po šesti kusech.Na oblast Kbel a okolí bylo shozeno asi 42 000 bomb. Věcné škody byly značné, více než tři čtvrtiny domů byly poškozeny.

(čerpáno z informací webových stránek MČ Praha 9)